KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Rok 2022 je za námi a byl to rok věru přelomový, skoro ve všech ohledech. Přinejmenším v našich středoevropských či dokonce euroatlantických končinách bylo nejskloňovanějším slovem tohoto roku slovo válka; civilizovaný svět už zase stál a stále stojí tváří v tvář velkému zlu, tak jako tomu bylo před více než tři čtvrtě stoletím, a proto bylo a je třeba poskytnout Ukrajincům, vzdorujícím ruskému Mordoru, všemožnou pomoc. Dalším ze slov roku 2022 bylo nepochybně slovo energie; o způsobu, jakým se nás jejich prostřednictvím snažil ruský prezident Putin vydírat, nemluvě o lapsech Západu samotného, se jednou bude psát v učebnicích.
Rok 2022 byl i rokem, kdy se zatím nejhlasitěji mluvilo o tzv. klimatické změně a o tzv. klimatické úzkosti, ať už si pod tím pojmem každý představí cokoli. S diskusemi ohledně klimatu v řadě ohledů souvisely i pokračující útoky radikální levice na samotnou podstatu kapitalismu. Z covidu-19 se, zdá se, stala – opět v našem civilizačním okruhu – běžná nemoc. V USA i nadále pokračoval urputný boj mezi demokraty a republikány. Nejen anglicky mluvící svět přišel o britskou královnu Alžbětu II. Íránské ženy a dívky s neobyčejnou statečností povstaly proti rigidnímu teokratickému režimu a dosáhly přinejmenším dílčího vítězství. Pozemský svět opustit emeritní papež Joseph Ratzinger – Benedikt XVI. a bude nám všem moc chybět. Leo Messi se stal konečně mistrem světa ve fotbale a – alespoň pro Argentince – „malým bohem“, zatímco jeden z jeho největších předchůdců, Brazilec Pelé, odešel na věčnost. Tak. A teď se na to všechno pojďme podívat podrobněji.
Válka
Začněme válkou, čím také jiným. Jak už jsem napsal: po více než tři čtvrtě století zuří znovu v Evropě opravdu velká válka, což píšu, aniž bych chtěl jakkoli bagatelizovat války na Balkáně, v postjugoslávském prostoru z devadesátých let minulého století. Třebaže ani v tamním případě většina civilizovaných lidí nepochybovala o tom, kdo byl jejich hlavním iniciátorem, tentokrát je situace ještě zřejmější. Bez ohledu na všechno, co 24. únoru 2022 předcházelo (na detailní, kritický rozbor přijde čas, až bude po válce a až opadnou s ní spojené emoce), je viníkem války na Ukrajině putinovské Rusko. Právě ono se vším, co na Ukrajině, na jejích civilistech, ženách a dětech, ale nejen na nich, spáchalo a stále páchá, zařadilo po bok válečných zločinců, jakými byli srbský prezident Slobodan Milošević a vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić a spol. v boji o „jugoslávské dědictví“, i po bok takových historických monster, jakým byl německý nacistický vůdce Adolf Hitler ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století.
