Januš: Babiš se Zemanem komplikují kariéry soudců. Žalobci naopak dostali nejsilnější zbraně | info.cz

Články odjinud

Januš: Babiš se Zemanem komplikují kariéry soudců. Žalobci naopak dostali nejsilnější zbraně

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Kauzy premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana mají svůj jasný vliv na ty nejvýše postavené soudce i státní zástupce. Je nemyslitelné, aby někdo z nich teď ve své funkci skončil. To je na jednu stranu dobře, Česká republika funguje jako právní stát a dělba moci je v ní ještě pořád nedotknutelná. Na druhou stranu to ale vede k zakonzervování stavu, který zase až tak skvělý není. A někteří z těch, co by teď mohli postoupit výš, se raději nikam neženou.

Pavel Zeman stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství od roku 2011, tedy přes osm let. Ivo Ištvan šéfuje olomouckému vrchnímu státnímu zastupitelství ještě o hodně déle. Na tuto pozici se dostal už v roce 1997, nelze ale napsat, že by byl v úřadu již přes 20 let, protože se o své místo nějakou dobu soudil. Konečně Lenka Bradáčová je pražskou vrchní státní zástupkyni od roku 2012.

V současné atmosféře, kdy je premiér Andrej Babiš stíhaný kvůli Čapímu hnízdu a kvůli dotacím se může buď on sám, nebo jeho dřívější firmy, dostat ještě do větších problémů, a máslo na hlavě má, zvláště kvůli svému okolí, i prezident Miloš Zeman, není dost dobře představitelné, že by někdo ze jmenovaných státních zástupců skončil. Kdyby už nic jiného, není třeba složitě domýšlet reakci zaplněného Václavského náměstí.

Je to dobře, v České republice pořád platí základní mechanismy pro fungování moderní země. Nikdo by ale neměl mít svou pozici jistou za všech okolností, což se teď ale doopravdy děje. Současné dění státní zástupce posiluje a z hlediska veřejného mínění jim vkládá do rukou ty nejsilnější zbraně.

Jimi vedená soustava má přitom na svědomí řadu přešlapů, na které jsme upozornili třeba v seriálu Státní zástupci - čas na změnu? Ty už teď pravděpodobně rámcově nikdo řešit nebude, což má opět dopad na kvalitu právního státu v České republice. A může to být nebezpečné pro kohokoliv z nás, kdyby se o něj orgány činné v trestním řízení začaly někdy, třeba nedůvodně, zajímat.

Navíc, nikdo by přece neměl zůstávat v takto vysokých pozicích příliš dlouho, je to kontraproduktivní. Do každé profese musí vstupovat noví lidé a měli by mít šanci se dostat i do vedení. Teď to není představitelné a pokud se bude aktuální společenská atmosféra ještě stupňovat, neumím si představit ani to, že by přece jen došlo k zamýšleným změnám v zákoně o státním zastupitelství, ať již se na nich ministryně spravedlnosti Marie Benešová a Pavel Zeman dohodnou, nebo nedohodnou.

Zabetonovanost justice a státního zastupitelství, stejně jako vzpomínané kauzy, se teď ale projevují ještě šířeji. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský svou funkci určitě neopustí předčasně, i když to dříve plánoval. Dokonce to i v létě 2013 slíbil senátorům před tím, než mu opakování mandátu umožnili. Jistě ho teď nikdo k takovému kroku nedotlačí, i když se stále hlasitěji nabízí otázka, zda už nepřesluhuje.

Vzhledem k letošní skandalizaci prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha se řadě právníků nechce ani do nových justičních funkcí. Už jsme psali, že někteří z nich by teď nepřijali prezidentovu nominaci na ústavního soudce, mluví už se ale i tom, že se podobný nezájem u dalších rozšířil třeba i na funkci předsedy jednoho z vrchních soudů. Někteří dříve viditelní soudci se spíše stahují z veřejného prostoru, v současné atmosféře raději nechtějí být vidět.

Andrej Babiš a Miloš Zeman tak svým vlastním jednáním nejen relativizují platnost právních pravidel, ale nepřímo brání i tomu, aby se o justiční funkce ucházeli všichni vhodní kandidáti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud