Jarosław a Lech Kaczyńští: Dva polští bratři a osud jednoho národa

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Nejen Česká republika, Velká Británie či Spojené státy americké, ale i země našich severních sousedů, Polsko, je rozpolcené jako snad nikdy v historii, zcela jistě nejvíc od pádu komunismu z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Obě dvě hlavní politická seskupení, vládní Právo a spravedlnost (PiS) a opoziční Občanská platforma (OP), v současné době mobilizují své voliče před prezidentskými volbami, odloženými kvůli koronavirové pandemii na 28. června 2020, kdy se bude konat jejich první kolo. Hlavními favority volby, kterou obě strany prezentují jako „boj o všechno“, jsou stávající hlava státu Andrzej Duda (PiS) a primátor Varšavy Rafał Trzaskowski (OP).  

Pro situaci, jež v Polsku nejen v souvislosti s prezidentskou volbou panuje, je poměrně příznačná nedávná pseudoaféra, jejímž protagonistou byl sám Andrzej Duda, který na jednom z předvolebních mítinků přirovnal „ideologii LGBT+“ k „indoktrinaci dětí z doby komunismu“, a aby nikdo neměl nejmenší pochybnosti o tom, jak to myslí, označil ji za „neobolševickou“. Reakce těch, kteří se výrokem cítili dotčeni, včetně „varšavské kavárny“ a části „bruselských elit“, byla podle očekávání bouřlivá.

Dudovi ale výroky tohoto typu nemohou v kampani za znovuzvolení příliš uškodit, proto je koneckonců také opakovaně (více či méně zastřeně) říká. Polská společnost je z velké části konzervativní; dokonce i mnozí polští liberálové jsou od progresivistického liberálního tábora v jiných zemích zřetelně napravo. Duda se navíc brání, je-li vůbec toto slovo možné použít, že jeho výroky byly vytrženy z kontextu a že pouze reagoval na stále rostoucí agresivitu výše zmíněné komunity a jejích stoupenců, mimo jiné na tzv. „duhovou diskotéku“, která svoji „ideologii“, jak říká, provokativně propagovala přímo před prezidentským palácem.

Je-li už řeč o nadcházejících volbách hlavy státu, je současně třeba říci, že Andrzej Duda je sice úřadujícím polským prezidentem i staronovým kandidátem PiS na tuto funkci, není nicméně šéfem strany, ani jejím hlavním ideologem. Tím zůstává i nadále Jarosław Kaczyński, bývalý polský premiér (v letech 2006–2007) a bratr prezidenta Lecha Kaczyńského (v letech 2005–2010), muž, stojící zdánlivě v ústraní, „za oponou“; ve skutečnosti je to ale právě on, kdo po dvojím vítězství v parlamentních volbách (v letech 2015 a 2019) v sousedním Polsku fakticky vládne. Vzhledem k tomu, že včera uplynulo jednašedesát let od narození obou bratrů (jednovaječných dvojčat) Kaczyńských, pojďme se při této příležitosti podívat na jejich životní a politické osudy podrobněji.

Schmarcz: „Díky za všechny ty ryby.“ Rozvod Británie a EU bolí a bolet bude

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital