Jirsa: Haleluja! „Instantní spasitel“ Jaroš vzdal politiku | info.cz

Články odjinud

Jirsa: Haleluja! „Instantní spasitel“ Jaroš vzdal politiku

KOMENTÁŘ TOMÁŠE JIRSY | Marketingový expert Martin Jaroš oficiálně oznámil Deníku N, že po mnohočetných slibech o založení nové strany, která v České republice změní poměry, si uvědomil, že na to není ten pravý. Chce se zvolat „Haleluja!”. A to hned ze dvou důvodů. Prvním je, že to snad zkomplikuje další podobný příběh instantního spasitele, jenž roky nadává na všechny a všechno, prezentuje se jako nositel správného řešení, aby se nakonec místo opravdové zodpovědnosti odebral k postranní čáře, kde bude dál poskytovat „dobré rady“ na Facebooku z orientální despocie, v níž dlouhodobě přežívá.

Druhým důvodem je to, že asi i sám Jaroš pochopil a sebekriticky uznal, že politika není to samé co facebookový aktivismus, který občas přeroste v účast na opravdové demonstraci, kde mu všichni tleskají. Je to možná šance pro to, aby na vážnosti získala permanentně dehonestovaná česká politika, která je první na ráně, když jde o kritiku, ale poslední na řadě, když jde o reálnou ochotu kritiků do ní vstoupit a nasadit vlastní kůži. A to slouží Jarošovi ke cti, protože to znamená, že střet s realitou přišel mnohem dříve, než měsíce marných snah, volební debakl a vyhozené peníze. Stručně řečeno, že nebudeme pozorovat další bolestivý příběh podobný kandidatuře Táni Fischerové.

Jarošovo koketování s politikou důvěrně kopíruje osud dalšího instantního spasitele, který ale investoval řádově větší prostředky do nekonečných diskusí o marnosti a zkorumpovanosti české politiky pod souhrnným názvem „Pozitivní evoluce“ – Karla Janečka. Kdo si dnes vzpomíná na sérii veřejných setkání po českých městech, kde pod Janečkovou taktikou veřejné osobnosti debatovaly o neudržitelném stavu české demokracie, korupčním prostředí a nutnosti změny? Stejně jako dnes se ale nestalo vůbec nic a Karel Janeček odešel středem, aby si za jeho zdrženlivé podpory o moc řekl úplně jiný kádr – Andrej Babiš. Ten se pro změnu stal hlavním terčem dnešních demonstrací.

Stojí za to se zamyslet nad tím, proč motiv instantních spasitelů v české společnosti dostává takový prostor. Jedním z klíčových faktorů jsou nepochybně česká média, jejichž hlavní proud má romantickou tendenci podléhat lidem s „dobrými úmysly“. Nejspíš to lze přisoudit vrozenému odporu ke standardní stranické politice, kdy vedle nudného straníka, který v obleku s letáčkem v ruce oslovuje voliče na náměstí, vypadá extravagantní miliardář/vtipný marketér jako nadpozemské zjevení. Těžko si jinak vysvětlit sérii naprosto nekritických rozhovorů, které roky absolvovali Janeček s Jarošem, aniž by je někdy někdo tvrdě konfrontoval s jejich vlastními proklamacemi. U Karla Janečka se tak děje až nyní, kdy se stává humornou figurkou a českou veřejnost baví jeho vztahové eskapády s kněžkami a luxusními auty víc, než jeho úporná snaha změnit volební systém.

Nezbývá než doufat, že příklad Martina Jaroše bude na nějakou dobu mementem, že dobré úmysly, hezky sepsané statusy na Facebooku a tleskání novinářů je něco úplně jiného, než brutální úděl, kterým je vstup do politické strany (nebo založení nové), nekonečná politická práce v ulicích a vystavení se soudu obyvatel v demokratických volbách. Alespoň do doby, než přijde nový instantní spasitel.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud