KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | John Rockefeller, Thomas Alva Edison nebo Steve Jobs. Co mají tyto podnikatelské ikony minulých staletí společného? Všem se připisuje citát o tom, že každá krize je zároveň i příležitostí. Ale ne, ani jeden z nich onu příležitost nemyslel ve smyslu natáhnout ruku ke státní pokladně a ukrojit si z eráru.
Pointa těch slov leží pochopitelně jinde – aby se podniky krizi pasivně nepoddávaly a využily ji jako příležitost k růstu. Pokud během té doby osekají zbytečné, neúčelné náklady, zruší slepé vývojové větve a zvýší efektivitu, nakonec jim to pomůže k dlouhodobé udržitelnosti. Jde vlastně o takový byznysový darwinismus. Dobrých příkladů je i v Česku spousta – bageterie, která vstříc uzavřeným prodejnám uspíšila nasazení e-shopu o několik měsíců; taxikáři, kteří se přeorientovali na dovážku jídla; nanotechnologická firma, která vmžiku dokázala mnohonásobně naškálovat produkci roušek. O rozvoji digitalizace ve firmách ani nemluvě.
Jsou ale podniky a odvětví, které jako by viděly onu příležitost spíše v tom ukrojit si z eráru. Sektorů, které si v posledních dnech agilně říkají o státní dotace, je až až: slyšet jsou maloobchodníci, komunikační agentury, fitness centra… Všichni přitom unisono argumentují, jak drtivě jejich sektor současná krize zasáhla, jak podstatný přínos pro českou společnost reprezentují. A jaká by to byla katastrofa, pokud by některé jejich podniky měly nadobro zavřít. Opravdu?
