Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krátké dějiny jednoho vykrucování: Babiš a StB. Komentář Vratislava Dostála

Krátké dějiny jednoho vykrucování: Babiš a StB. Komentář Vratislava Dostála

Zda byl či nebyl premiér v demisi a předseda nejsilnější politické formace v zemi Andrej Babiš před listopadem 1989 agentem StB, je pro současnost a budoucnost české politiky naprosto irelevantní otázka. Nepochybně na tom není nic k chlubení, nepíše se ale rok 1998, nýbrž 2018. Antikomunismus je passé, většinu lidi zjevně trápí a společnost jako celek rozkládají zcela jiné problémy. Třeba exekuce. Doložit to lze na volebních výsledcích nejen Babiše, ale také Miloše Zemana. Přesto může premiéra v demisi výhledově ohrozit něco, co vyjevují všechny jeho kauzy.

Spojuje je cynismus a nestoudná schopnost neříkat bez mrknutí jediného oka pravdu, jednat vyhýbavě, vykrucovat se a hrbit svůj hřbet, případně své prohřešky svádět na intriky údajné mafie a komplot politické konkurence. Jde vlastně o jednu z jeho klíčových komparativních výhod: Babiš nemá skrupule, nestydí se. Přesto si i on musí být vědom, že pokud lidem už dneska nevadí bývalí agenti komunistické tajné policie ve vysoké politice, lháře tam snesou dlouhodobě jenom stěží. Michal Hašek by o tom mohl vyprávět.

Zadal jsem si do archivu novinových textů v Newton Media od poloviny roku 2011 heslo „Babiš odmítá, že by spolupracoval s StB“. Filtr mi nabídl několik desítek článků. První je z Mf Dnes z prosince 2011, tedy z doby, kdy list ještě nepatřil Agrofertu. Píše se v něm, že podle záznamů slovenského Ústavu paměti národa, které tehdy zveřejnil týdeník Euro, podepsal Babiš s StB závazek spolupráce v listopadu 1982 na schůzce v Bratislavě.

„Kandidát byl vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž jmenovaný souhlasil,“ cituje Mf Dnes dokument. „Jde o cílenou kampaň vůči mně,“ reagoval na zjištění tehdy Babiš. V mezičase vybudoval z hnutí ANO mohutnou politickou strukturu a rozhodl se usilovat o hlasy voličů ve sněmovních volbách. A přestože nepočítal v původních plánech s předčasnými volbami, nakonec v nich na podzim roku 2013 uspěl.

Server Hospodářských novin 13. září 2013 napsal, že to bylo dvaačtyřicet dní před parlamentními volbami, když kdosi oživil spis, který na Andreje Babiše vedla komunistická tajná služba. I tehdy nařčení rezolutně odmítl. „Andrej Babiš se nikdy písemně nezavázal ke spolupráci s bývalou Státní bezpečností, nikdy s touto organizací jako agent vědomě nespolupracoval a nikdy ani neprojevil vůli s ní spolupracovat," vzkázal prostřednictvím mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky.

Server iHned.cz nicméně uvedl, že na výpisu registračních protokolů na webu slovenského Ústavu paměti národa souhlasí jméno, krycí jméno, Babišovo datum narození, datum registrace (listopad 1980) i datum převedení na pozici agenta v listopadu 1982, a dodal, že byl v archivech veden od roku 1980 jako důvěrník a od roku 1982 dokonce jako agent bývalé Státní bezpečnosti.

Bylo několik dnů do voleb, Babiš se proto rval o svou čest a především hlasy voličů „V minulém režimu mě StB vyšetřovala, rozhodně jsem s ní ale nespolupracoval, žádnou spolupráci jsem nepodepsal a na nikoho jsem nikdy nepráskal. StB si na mě vedla svazek, o kterém jsem nevěděl, a agenta ze mne udělala ona bez mého souhlasu,“ nechal se slyšet o něco později, ale ještě pořád před volbami, pro Parlamentní listy.

Deníku Právo vzápětí řekl, že si neumí představit, kterak by slovenský soud rozhodl v jeho neprospěch. „To by musel někdo zmanipulovat. Nikde jsem nic nepodepsal. Soud nemůže dopadnout špatně, protože máme relevantní důkazy, že jsem nikdy s StB nespolupracoval,“ vysvětloval tehdy. O komplotu a manipulaci mluví od té doby vcelku často. A zdaleka ne jen v souvislosti s kauzou StB.

Několik dnů na to přinesl slovenský list SME informace z dalšího spisu komunistické Státní bezpečnosti, mimo jiné z něj vyplynulo, že Babiš navštěvoval tajný byt využívaný StB. „Schůzková činnost byla provázena jen s tajnými spolupracovníky Ladislav, Nový, Bureš, Smatana,“ citovala tehdy Mf Dnes slova z dochované části dokumentu, pod kterými byl podepsán nadporučík StB Andrej Kuľha.

Babiš reagoval opět jednoznačně: „Nikdy jsem žádnou spolupráci nepodepsal, nikdy jsem nikoho neudával a nikdy jsem nebyl v žádném estébáckém bytě.“ Voliči v roce 2013 Babišovi uvěřili a jeho hnutí ANO skončilo nakonec těsně druhé. Přesto se spolupráce s StB i po volbách řešila, a to kvůli jeho možnému vstupu do vlády. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka totiž původně po kandidátech na posty ministrů požadoval čisté lustrační osvědčení.

K rozhodování bratislavského soudu se média vrátila ve druhé polovině ledna 2014. Rozhodnutí soudu tehdy ale ještě nepadlo, Babiš totiž požadoval předvolání dalších svědků. Třeba regionální Deník zopakoval, že tehdy budoucí ministr financí opakovaně ujišťoval, že s StB nikdy nespolupracoval. „U soudu se domáhá, aby slovenský Ústav paměti národa vymazal jeho jméno ze seznamu agentů StB,“ uvedl list.

Na sklonku ledna nicméně týdeník Euro napsal, že Babiš v 80. letech informoval Státní bezpečnost o svých kolezích z podniku zahraničního obchodu Petrimex. „Babiš vědomou spolupráci s StB popírá. Tvrdí, že za komunismu coby pracovník československého podniku zahraničního obchodu přišel do kontaktu s příslušníky StB, odmítá ale, že byl jejím agentem,“ uvedl týdeník s tím, že soud byl po výpovědích svědků odročen na 14. dubna.

Ještě předtím, na začátku března, přišel opět týdeník Euro s tím, že se také v českém archivu dochoval zápis z Babišovy schůzky s StB. Následně média informovala v dubnu o výpovědi bývalého člena StB Júliusa Šumana, který před slovenským soudem řekl, že archivní dokumenty, z nichž vyplývá, že v 80. letech komunistické tajné policie získala Babiše ke spolupráci jako agenta, neodpovídají skutečnosti. Šuman se prý pokoušel Babiše naverbovat, leč neúspěšně.

Na sklonku června 2014 pak soud rozhodl, že byl Babiš v seznamu StB neoprávněně. Ústav paměti národa se ale odvolal. V mezičase se o kauze příliš nepsalo. Ostatně Babiš měl co dělat, aby se uhájil jinde, připomenout musíme kauzu jednokorunových dluhopisů a Čapí hnízdo. Minimálně v té druhé také prokazatelně nemluvil pravdu. Až loni v říjnu zrušil slovenský Ústavní soud pravomocná rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, podle kterých byl předseda hnutí ANO ve svazcích StB veden jako její agent neoprávněně.

Už tehdy bylo de facto o kauze jasno, soudci bratislavského soudu, jehož verdikt jsme se dozvěděli dneska, byli totiž rozhodnutím Ústavního soudu vázáni. Babiš přesto ani tentokrát nezklamal. „Moji právníci se teď domluví, jestli budeme žalovat ministerstvo vnitra nebo Federální informační službu, nebo zda se obrátíme na Evropský soud pro lidská práva. Budeme žalovat až do smrti, protože jsme v právu,“ uvedl pro Mf Dnes.

Aspoň v něčem je na něj spolehnutí. Ještě aby si tak někdo myslel, že tady bude premiér respektovat rozhodnutí nezávislých soudů. Dovednosti a instinkty osvojené v mládí člověk v pozdějším věku nezmění. I proto není schopen reagovat jinak, než vykrucováním. Možná mu ani nic jiného nezbývá. Podobně jako Michalu Haškovi v legendárním rozhovoru u Daniely Drtinové. Leč pravda, byť někdy opožděně, nakonec vždycky stejně vyjde najevo.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744