KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Nový rok je za dveřmi. Všichni tušíme, co nás v něm čeká. Ale jaký bude, to nevíme. Každý si ho jistě bude chtít udělat pro sebe co nejlepší. Z hlediska celé země máme před sebou tři hlavní proměnné, které rozhodnou, jak budeme moci bilancovat za dvanáct měsíců. Každá doba má nějaké klíčové hybatele a těmi se nyní stanou konání vlády, atmosféra ve společnosti a výběr nové hlavy státu.
Kabinet se musí vypořádat s epidemií, dluhy, pocovidovou obnovou, cenami energií, předsednictvím EU, Zelený údělem a kromě toho řešit i chronické resty, třeba penzijní reformu. Určitě o všem uslyšíme v novoročním projevu premiéra. Otázka ale zní, jak si vláda povede, a to můžeme jen odhadovat, stejně jako to, co se stane s rozdělenou společností a kdo by tak mohl být příštím prezidentem. Zkusme něco vyvěštit, alespoň ve formě předpokladů a možností, které tu jsou. Protože kdo je připraven, není překvapen.
Těžko na cvičišti…
Pokud jde o vládu, velmi brzy poznáme, jak se činila v opozici. Protože pouze v ní máte čas a prostor dobře se připravit na řízení státu. V kabinetu už ve skutečnosti nic nevymýšlíte, jen realizujete své záměry (i proto byl ten minulý tak mizerný prakticky ve všech resortech pod správou ANO, čímž se myslí i post premiéra). Konsolidaci veřejných financí, zvládnutí evropské zelené transformace ekonomiky či reformu sociálních systémů musí mít Fiala a spol. takříkajíc v šuplíku. Ostatně nám říkali, že ano, tak snad je to pravda.
Stát nelze řídit technokraticky, to bychom nemuseli mít volby. Vše důležité záleží na politickém rozhodnutí, a to musíte mít promyšlené předem, úředníkům už jen zadáte detailní výpočty a sepsání paragrafů dle ideového záměru. Toto obrovské penzum práce musíte odvést předem, u moci už byste to nestihli a jen dobíhali za událostmi a za byrokraty. K tomu v tomto hektickém čase přichází řada neznámých, na něž se připravit nelze, například globální vývoj ekonomiky či další postup viru.
Jako první čeká vládu rozpočet. Že jde do provizoria, to je paradoxně dobré znamení, jež značí, že má záměr, co dělat s deficitem a vůli ho prosadit. U epidemie uvidíme, jak nový ministr zvládne svou prioritu, kterou je testování a trasování. Zde ti minulí selhali a jak ukazuje příklad Německa, včasné a přesné informace jsou zásadní výhodou. Green Deal je těžký oříšek, ovšem ODS zde má jasnou kompetenci a pokud to nezvládne ona, už asi nikdo. Osud reformy penzí záleží na politické dohodě, lidovci ji mají hotovou dávno.
