KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | „Strašlivá ruská krutost způsobuje nesmírné utrpení, masové přesuny obyvatelstva, postihuje především ženy a děti. Rusko nese plnou odpovědnost za tuto katastrofu,“ píše se bez obalu v usnesení summitu Severoatlantické aliance, který končí dnes v Madridu. Věci jsou nazývány pravými jmény a diplomatický jazyk se vytrácí. NATO se vrací ke svým kořenům a vyhlašuje, že významně a dlouhodobě posiluje svůj odstrašovací a obranný potenciál vůči Rusku, zejména na svém východním křídle. Ačkoli to na pozadí ruské války vypadá logicky a téměř banálně, jsme svědky historického obratu, který je vynucenou reakcí na nový, velmi nebezpečný stav dnešní Evropy a světa.
Zatímco minulá strategická koncepce schválená v Lisabonu v roce 2010 považovala Rusko ještě za „strategického partnera“, je nyní pro bezpečnost spojenců, cituji: „tou nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou“. Tím, že „neváhal použít sílu pro dosažení politických cílů“, prezident Putin hluboce poškodil evropský bezpečnostní pořádek, plus navíc vytáhl hrozbu jaderné války.
Lídři třicítky zemí NATO si myslí, že Ukrajina nemusí být jediným terčem; nelze vyloučit, konstatují v dokumentu, že dojde k útoku na svrchovanost a územní integritu zemí aliance. Pečlivě vyjednaný a vybalancovaný text nabízí jedinou skulinu – vztahy s Ruskem se mohou změnit, pokud se přestane chovat agresivně a plně se podřídí mezinárodnímu právu, které zakazuje měnit hranice států použitím síly.
Prezident Putin tak dosáhl svou agresí naprostého opaku toho, co deklaroval. Chtěl pokořit Ukrajinu a oslabit Severoatlantickou alianci, místo toho má nyní proti sobě stmelený Západ a jeho vojenský pakt, který našel nový smysl své existence. Do NATO vstupují Švédsko a Finsko, donedávna velmi oddané své neutralitě.
Spojené státy, podezírané dlouho z nezájmu o Evropu, se masivně vracejí – americké jednotky budou rozmístěny v Polsku, Rumunsku i baltských státech, přičemž pro Polsko se počítá s trvalou přítomností. Poprvé od studené války budou některé vojenské prostředky členských států předurčeny k obraně exponovaných zemí. Síly rychlého nasazení vyčleněné a cvičené pro potřeby aliance přejdou ze stávajících 40.000 na 300.000 vojáků, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg.
