KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠIMÍČKA | V médiích se opakovaně objevují tradiční otázky: co která komunální koalice přinese městu, kam se bude investovat a co se stihne postavit? Z veřejné debaty ale pohříchu úplně vypadává to nejdůležitější, co starosty a jejich kolegy v tomto volebním období čeká: horká fáze digitální transformace samospráv a jejich organizací.
Každý starosta obce je podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole také vedoucím orgánu státní správy. Jedinou výjimkou je v tomto ohledu primátor Prahy, kde tuto roli plní ředitel magistrátu. Ten je odpovědný za správné nastavení a dodržování vnitřního kontrolního systému organizace. Stejnou roli pak hrají všichni ředitelé příspěvkových organizací. Proč zmiňuji právě tuto jednu odpovědnost starosty?
Právě digitální transformace přináší odpověď. Nejedná se totiž o tu digitalizaci, o níž mluví tak často politici v médiích. Skutečnost, že jsem schopen zaplatit odpady přes QR kód či podat elektronické daňové přiznání je opravdu důležitá, nicméně jedná se jen o malou část toho, co digitální transformací nazývám. Ta pravá je totiž skrytá uvnitř každé organizace.
Dlouhý čas bylo zvykem, že po úřadu (či organizaci) obíhají dokumenty tak, jak přijdou na podatelnu, případně do spisové služby. Opatří se košilkami, každá zákonná role v procesu má svůj podpisový řádek a na stolech starostů či ekonomů se hromadí stohy papírů k podpisu. Na konci se to zaúčtuje, aby bylo povinnostem učiněno za dost. Jenže ejhle. Elektronická spisová služba se stává realitou na většině obcí, často také na jejich organizacích, neboť čas chvátá a deadline, kdy bude povinná, se blíží. Na konci máme také zpravidla elektronické účetnictví, ať už je účetní součástí organizace, či na menších příspěvkových organizacích působí externě. Mezi dvěma elektronickými systémy pak obíhají standardní košilky. Tiskneme, podepisujeme, scanujem a pořád dokola.
Že vám to něco připomíná? Ano, bohužel i tímto způsobem dnes, v roce 2023, některé organizace fungují. A že jejich procento není mizivé, budiž mementem každému vedoucímu orgánu státní správy.
Riziko, že v celém procesu dojde k porušení zákona, stoupá s každým dalším papírem. A to mám na mysli jenom porušení zákona opomenutím, nedbalostí či nesprávným postupem. Naštěstí zřídka, ale přesto známe v nedávné historii případy, kdy se na úkor veřejných financí obohatili lidé, jimž to nepřísluší. Tu účetní, tu ředitel organizace...
Například loni okresní soud v Domažlicích vynesl rozsudek, kterým uznal účetní obce vinnou z toho, že během sedmi let vyvedla na svůj účet z obecních peněz téměř 2,5 milionu korun. Starostovi bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno, poměrnou část škody ale musí obci nahradit.
Skutečně není v lidských silách, zejména na „jedničkových“ obcích, takovému chování zabránit. Ochrana veřejných financí je ale jedním z hlavních úkolů dobré správy svěřené municipality. Jak toho dosáhnout, aniž by starosta trávil celý svůj čas kontrolou finančních a majetkových operací? Nutně k tomu potřebuje aplikaci, které nastavený vnitřní řídící a kontrolní systém vykonává za něj a nedovolí tak nikomu porušovat zákon.
A právě zvládnutí a plná elektronizace těchto procesů je digitální transformace. Jedná se o změnu paradigmatu. Změnu myšlení každého jednoho člověka v procesu finančního řízení jakékoliv veřejnoprávní organizace. Lhostejno, zda jde o statutární město, ústřední orgán státní správy, velkou krajskou příspěvkovou organizaci, jako například správa silnic, či o školku někde na severu Moravy.
Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů veřejné moci, známý také jako DEPO, stanovil pevné termíny, které jsou pro orgány veřejné moci závazné. Úředníci, zejména ti na větších obcích, vědí dobře, o co jde. Noví komunální politici je ale v jejich práci nesmí brzdit. Naopak, musí digitální transformaci plně podporovat. Nejen, že tím naplní zákonnou povinnost, ale ještě si zajistí klidnější spaní.
