Ekologičtí aktivisté z hnutí Poslední generace rozorávají golfová hřiště a ničí soukromé tryskáče ve snaze poukázat na to, že je to právě údajná rozmařilost a touha po „zbytečném“ luxusu, co nejvíc ničí planetu. Přitom ale zapomínají na jeden zcela zásadní ekologický prohřešek. O změně vztahu člověka k přírodě a využívání přírodních zdrojů nejlépe svědčí způsob nakládání s obyčejnou trávou. A je tak možná trochu paradoxní, že právě tráva je něčím, co většinu aktivistů, včetně těch nejradikálnějších, vůbec nezajímá.
Tráva byla po celá staletí využívána jako dar, který je pro život důležitý podobně jako voda. Přístup k trávě byl něčím, co rozhodovalo o obživě a vytvářelo rozdíl mezi bohatstvím a chudobou. Na velké části naší planety to platí dodnes. Trávu spásá dobytek a jiná hospodářská zvířata, které pak člověku dávají mléko a maso v rámci koloběhu, který vedle lidské práce nevyžaduje prakticky žádné další zdroje.
Tráva je zkrátka něčím, co dostávají lidé od přírody zadarmo, aby to mohli využít ke své vlastní obživě. Je to příklad toho nejpřirozenějšího a pro životní prostředí zároveň trvale udržitelného procesu.
A jestliže se tedy člověk trávy zbavuje a dělá z ní svého nepřítele, pak je to podle některých odborníků ten nejkřiklavější příklad plýtvání přírodními zdroji, jaký si lze vůbec představit.
„Jestliže používáme mechanizaci k tomu, abychom se zbavili přebytečné trávy, pak ve skutečnosti vydáváme obrovské množství drahé energie na to, abychom jinou energii, kterou jsme dostali zadarmo z přírody, zlikvidovali,“ říká zahradník Vladimír Kavka z Hluboké nad Vltavou, který radí lidem s údržbou zahrad a dalších pozemků.
A i když ho vlastně nakládání s trávou také živí, to, jak se dnes lidé k trávě chovají, přirovnává k vyhazování peněz. „Je to podobné, jako kdybyste od někoho dostali zdarma stokorunu, ale hned vydali ze svého dvě stě korun na to, abyste tu stokorunu zlikvidovali,“ říká Kavka.
