KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Na schválení Senátem čeká další z trojice prezidentových nominantů k Ústavnímu soudu. Podle členů horní komory jde o kvalitní osobnosti a nevzniknou kolem nich kontroverze. Ty nastaly u předchozí trojky a i když nakonec hlasování proběhlo jednoznačně, vyrostla zde zeď zbytečných pochybností a nedůvěry. Lze ji zbořit? Ano, pokud se obě ústavní instituce, prezident i senátoři, zachovají „správně“.
O co se tu hraje a proč je Ústavní soud tak důležitý? Za prvé, Petr Pavel během svého mandátu vybere až třináct členů konstituční stolice. Způsobila to shoda okolností, kdy některá místa z celkového počtu patnácti soudců se nedařilo dlouho obsadit, neboť předchozí prezidenti Václav Klaus či Miloš Zeman nepřesvědčili senátory, aby souhlasili s jejich kandidáty. Za druhé, na rozdíl od 90. let je Ústavní soud čím dál více zatahován do „kulturních válek“ a řeší věci filozofické a ideologické, nikoli „pouze“ právní.
Vidíme v USA, jak klíčovou roli má Nejvyšší soud ve směřování společnosti. Padesát let se v něm republikánští prezidenti snažili otočit poměr sil, až se to podařilo Donaldu Trumpovi. A jím jmenovaní soudci „přepisují dějiny“. Vrátili právo rozhodovat o potratech voličům jednotlivých států. Zakázali zvýhodňovat menšiny při přijímání na vysoké školy. Umožnili lidem odmítnout z důvodu víry poskytnout služby pro svatby homosexuálů. Rozšířili právo na zbraně, zakázali vládě cenzuru i odpouštět dluhy bez zákona.
Vzpomeňme si, jak u nás ústavní soudci rozhodovali o zrušení ženských a mužských rodných čísel a zápisu pohlaví do občanských průkazů. Přísně vzato zde nejde o žádné lidské právo, a tedy se tím snad neměli vůbec zabývat. V moderní době už je ale mnohým krunýř individuálních občanských svobod příliš těsný, a tak se ho snaží rozšiřovat o nejrůznější skupinové nároky, v tomto případě vyplývající z genderové doktríny. A nakonec osm soudců proti sedmi se vyjádřilo pro zavedení třetího pohlaví.
