Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počtvrté předsedou. Sobotka zaútočil na Babiše a získal 2/3 hlasů. A zodpovědnost za volby

Počtvrté předsedou. Sobotka zaútočil na Babiše a získal 2/3 hlasů. A zodpovědnost za volby

ČSSD si na sjezdu v Brně za předsedu opět zvolila Bohuslava Sobotku. Svůj hlas mu dalo 460 delegátů, což znamená, že získal přes dvě třetiny hlasů, konkrétně zhruba 67 %. Obhájil tak svůj mandát a počtvrté se stal šéfem nejsilnější levicové strany v Česku. V tomto ohledu vyrovnal rekord současného prezidenta Miloše Zemana, který byl předsedou ČSSD zvolen v letech 1993, 1995, 1997 a 1999.

Přestože někteří sociální demokraté před sjezdem tvrdili, že vlastně není důležité, kolik hlasů od delegátů Sobotka dostane, opak je pravdou.

Silná podpora, tedy aspoň okolo pětašedesáti procent hlasů, je podmínkou, ovšem zdaleka ne jedinou, úspěchu sociálních demokratů v podzimních volbách. A Sobotkův výsledek svědčí o tom, že si toho jsou delegáti brněnského sjezdu vědomi. Již v předsjezdové analýze jsme napsali, že to má také svou odvrácenou stranu: Sobotka ponese za volební výsledek výhradní odpovědnost.

Sociální demokraté to mají v médiích tradičně těžké. A netřeba hned připomínat napjaté vztahy novinářů s Milošem Zemanem známé z minulosti. Političtí pozorovatelé jednou sociální demokracii označují za nečitelnou, nejednotnou či přímo rozštěpenou a rozhádanou stranu, která trpí frakcionářstvím, jindy jí zase vyčítají přílišný centralismus a jejího předsedu označují za buldozera, jak si to vyslechl Jiří Paroubek.

Na Sobotku s něčím podobným vyrukovaly tento týden Lidové noviny spadající pod vliv vicepremiéra Babiše. Publikovaly rozhovor s Miroslavem Janstou, o kterém se před rokem v médiích spekulovalo, že povede kampaň za znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem. Sociální demokracie, stěžuje si v celostránkovém rozhovoru údajně vlivný sociální demokrat, přestala v posledních letech žít. Sobotkovi vyčítá, že naslouchá radám Vladimíra Špidly (rozhovor vyšel s titulkem „Naši stranu zachvátil špidlismus“) a především to, že sociální demokracii příliš centralizoval.

Ohlasů na volbu předsedy ČSSD a spekulace stran toho, co vše bude pro ČSSD znamenat ve vztahu k volbám, k souboji sociálních demokratů s Andrejem Babišem či pro její vzdálenější směřování, budeme číst v příštích hodinách a dnech celou řadu. Nepřidáme se k nim, s ohledem na naši zkušenost s českým politickým provozem snad postačí v tuto chvíli říct, že budoucnost je vždy aspoň do nějaké míry přece jen otevřená.

Sobotka z Brna v každém případě odjede se silným mandátem. Zároveň platí, že nejde ani zdaleka o nejlepší výsledek. Například Jiří Paroubek obdržel v roce 2006 přes devadesát a Vladimír Špidla v roce 2001 přes sedmaosmdesát procent hlasů, třetím nejsilnějším mandátem se může pyšnit právě Sobotka, na minulém sjezdu v Praze ho volilo 86 procent delegátů, za dva roky tak přišel téměř o pětinu hlasů. A jen pro zajímavost: Zeman obdržel nejvíc hlasů v roce 1995 (83 %) a v roce 1999 (81,9 %).

Image and video hosting by TinyPic

I tak můžeme směle napsat, že Sobotka od delegátů devětatřicátého sjezdu dostal přesně to, oč si řekl. „Stojím o silný mandát. Čím víc procent, tím budu přirozeně radši,“ uvedl před týdnem v rozhovoru pro deník Právo. V narážce na nedávný sněm hnutí ANO a volbu jejího předsedy zároveň zdůraznil, že nepočítá s podporou třiadevadesáti procent delegátů. „ČSSD je demokratická strana, to není žádné autoritářské hnutí,“ vysvětlil s tím, že její program a hodnotové ukotvení jsou silnější než kterýkoli předseda ČSSD.

Pokud se v pátek v noci do vedení ČSSD nedostane – tak jak si Sobotka přeje – Jeroným Tejc, ponese znovuzvolený předseda sociálních demokratů a jeho lidé plnou zodpovědnost za volební výsledek ČSSD. Už teď musí počítat s tím, že mu to jeho kritici ve straně ihned po zveřejnění volebních výsledků dají patřičně najevo. Den zúčtování se blíží, sněmovní volby budou v říjnu, a chce-li Sobotka uspět, čeká ho možná vůbec politicky nejnáročnější půlrok v jeho dosavadním životě. A taky dost možná poslední.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1