Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanecká sněmovna proti všem. Cizineckým zákonem poškozuje i Čechy. Komentář V. Dostála a M. Žižkové

Poslanecká sněmovna proti všem. Cizineckým zákonem poškozuje i Čechy. Komentář V. Dostála a M. Žižkové

Poslanci se dnes zarytě postavili proti „všem“ a trvali si na tvrdém zpřísnění podmínek pro cizince žijící v Česku. Přehlasovali Senát, který jim novelu cizineckého zákona hned s několika ostrými výtkami vrátil. Na senátora Václava Lásku se naopak sneslo množství připomínek, podle nichž by měl být nejlépe zticha a nevytahovat na poslance vlastní názor. Výčet organizací, které upozorňovaly na problémy kolem kontroverzní normy, jež bude mít na cizince žijící v Česku největší dopad za poslední dekádu, je dlouhý. S kritikou přišli experti na lidsko-právní problematiku, Advokátní nebo Hospodářská komora, Rada vlády pro lidská práva i další.

Všichni dokola opakovali, že je novela v rozporu s ústavou, právem EU i lidsko-právními závazky Česka. Poslanci dnes znovu ukázali, že tyto faktické argumenty poslouchat nechtějí. Spíše než racionální debatě o migraci a cizincích, kteří již v Česku žijí, dali přednost vzrušeným vyjádřením o brexitu nebo „ilegálních“ migrantech na hranicích EU. Jakoby části z nich unikalo, o čem se vskutku jedná a na koho tvrdé omezení především dopadnou: na cizince podnikající v Česku nebo si tu třeba našli partnera. Bezpečnost zní prostě vždy dobře a není na škodu pohrozit nějakým tím ohrožením.

Senát, který poslancům zákon vrátil, zákonodárci přehlasovali. Co tedy cizince, ale nejen je čeká? Problémy bude mít Čech, který má dítě s Ukrajinkou. Ta dnes může v tuzemsku požádat o přechodný pobyt rodinného příslušníka. A nezáleží na tom, za jakých podmínek do Česka přijela. O přechodný pobyt může požádat, i když už jí stát dal příkaz k výjezdu, protože jí pobyt v Česku skončil. S tím je konec.

Cizinci budou muset dokládat českým úřadům dokumenty jako rodné nebo oddací listy v originále, což není běžná praxe. A třeba pokud se nějaký zaměstnavatel ukáže jako „nespolehlivý“, protože kupříkladu dluží celní správě, skončí cizinci zaměstnanecká karta, díky které může v Česku žít. Prodlouží se také doba, po kterou může stát držet cizince zavřené v detencích. A co může v reakci na to postihnout podle právníků Česko? Kupříkladu sankce. Ať už v případě, že se někdo z dotčených cizinců obrátí na Evropský soud pro lidská práva, nebo přímo ze strany EU pro porušení unijního práva.

A pro připomenutí: za kontroverzními body stojí pozměňovací návrh sociálnědemokratického poslance Václava Klučky, který se nijak netají tím, že na něm pilně pracoval s ministerstvem vnitra. Stejným resortem, který normu původně vypracoval. A podle názoru mnoha právníků, senátorů, nebo třeba Advokátní komory prostě obešel standardní legislativní proces.

Pozoruhodný ale není pouze fakt, že poslanci schválili normu, která se nezamlouvá téměř nikomu, kdo vědomě udržuje humanistické a demokratické tradice české politiky, vždyť uprchlíkem a cizincem v jiné zemi byli nějaký čas Jan Ámos Komenský, Tomáš Masaryk, Jan Werich s Jiřím Voskovcem nebo Milan Kundera, Antonín J. Liehm či představitelé exilové ČSSD a také stovky a tisíce lidí, kteří české země opustili po únoru 1948, po srpnu 1968 anebo v reakci na perzekuce, které spustil husákovský normalizační režim po zveřejnění Charty 77 – za zmínku stojí také sněmovní rozprava, která schválení normy předcházela. Místy byla nedůstojná.

Za všechny kritiky zákona to totiž na půdě dolní komory schytal senátor Václav Láska, který přišel před poslance hájit stanovisko horní komory. Senátor nejdříve nadhodil, že neshodu mezi sněmovnou a Senátem způsobilo nedorozumění týkající se merita věci: novela, pravil Láska před poslanci, není o azylu, není o uprchlících, není o tom, čemu dneska říkáme migrační krize. „Tuto problematiku řeší především azylový zákon. Tento zákon je o cizincích, kteří u nás studují, pracují, mají založené rodiny. Zcela příkladmo je například o Kanaďanech nebo Američanech, kteří v našich školách učí děti angličtinu. Je o Mongolech, Ukrajincích, Vietnamcích, kteří doplňují pracovní síly zejména dělnické v továrnách.“

Pochopitelně poslancům také připomněl, že je návrh v rozporu s našimi mezinárodními závazky a není o bezpečnosti České republiky. To hlavní ale přišlo v samotném závěru jeho řeči. Láska se totiž odvážil říct, že návrh zákona vznikl neférovým legislativním procesem. A nejen to: „zákon také v rozporu s usnesením vlády, s kterým byl předložen, zákon je rozporný s našimi mezinárodními závazky, jak se oficiálně k tomu vyjádřilo Ministerstvo spravedlnosti. Zákon, proti kterému brojí řada organizací, nejenom Výbor pro ochranu práv cizinců, jak byste očekávali, ale i Česká advokátní komora, Hospodářská komora a řada dalších institucí.“

Tato slova spustila nevybíravé reakce, Lásku napadli především zástupci ODS a ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD, nejspíš za všechny své minulé i budoucí postoje. Někteří poslanci jakoby měli pocit, že jim Láska bere jejich právo hlasovat prakticky pro cokoli, co si umanou. „Myslím, že by si možná pan senátor Láska mohl přečíst záznam ze svého vystoupení, kdy tady skutečně velmi nevybíravým způsobem napadal Poslaneckou sněmovnu, že jsme tady porušovali legislativní proces. To není pravda. Řekl to tady už pan kolega Klučka i pan ministr vnitra Chovanec, že se postupovalo v tomto případě naprosto v souladu s jednacím řádem. Takže vás chci tímto, pane senátore, vyzvat, abyste se nám omluvil,“ pravila třeba poslankyně ODS Jana Černochová.

„Vy tady nejste pro to,“ zvyšoval pak na Lásku hlas Štěpán Stupčuk z ČSSD, „abyste tady vyjadřoval své subjektivní názory! To si dělejte na Senátu v souladu s jeho jednacím řádem. Až budete poslanec, pak to bude zcela legitimní a vyslovujte tady své subjektivní názory. Já vás vyzývám, abyste postupoval v souladu s jednacími řády a prezentoval tady toliko věcné stanovisko k tomuto návrhu zákona, jak odpovídá projevu vůle učiněné v Senátu! To je všechno!“

Lásky se zastal pouze Jiří Zlatuška z hnutí ANO a Ivan Gabal z KDU-ČSL. Nechutné bylo hlavně to, jak očividné přesile Láska čelil, aniž by mohl reagovat na každý výpad.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744