KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Radikální liberálové zatím v Česku příliš neúřadují. V jiných zemích mimo jiného efektivně prosazují revoluční proměnu obsahu i formy rodinných vztahů. Ale také u nás v minulých dnech „ukázali zuby“. Rádi by převychovali Poláky, děti mužského pohlaví a rodiče. Problém s nimi je v tom, že svou agendu tlačí „na sílu“.
První kontroverze se strhla kolem polské úpravy potratů. Liberálům se logicky nelíbí, protože jde proti jejich ideologii. Je však věcí samotných Poláků, jestli ji změní, nebo ne. Je tvrdá, leč neporušuje občanská práva. Minulý týden progresivní kruhy hodně řešily smrt ženy, která údajně zemřela vinou tohoto zákona, protože na jeho základě lékaři prý odmítli potrat, který byl nutný ze zdravotních důvodů. Jak zjistily Konzervativní noviny, nebyla to pravda, v nemocnici zákrok provedli a matka zemřela až několik týdnů po něm.
Další dvě ukázky, jak si progresivisté představují, že by měl vypadat svět podle nich, jsou domácí. Napřed si káravé komentáře vysloužil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Odmítl totiž jít na ruku aktivistům, kteří prosazují do trestního zákona ustanovení zakazující rodičům fyzické tresty (takže třeba pohlavek by byl zločin). Nic mu nebylo platné, že argumentoval existujícím postihem domácího násilí. Výchovu přece nelze nechat na někom tak nezodpovědném, jako jsou rodiče, woke vědí lépe, co je správné, a co ne.
Do třetice progresivisty naštval ministr spravedlnosti Pavel Blažek odložením Istanbulské úmluvy. Ta z devadesáti procent obsahuje u nás dávno platné standardy zakazující násilí na ženách. Zbylá desetina je genderová ideologie, která by po ratifikaci této mezinárodní smlouvy vešla do českého právního řádu. Včetně povinnosti vysvětlovat ve škole chlapcům, že jsou „genderově podmínění“ násilníci a dávat jim preventivní nápravné kursy. A byť cílem má být ochrana žen, o pohlaví se zde mluví jako o „sociálním konstruktu“.
