Půr: Protesty proti rasismu jsou jen dalším dobře maskovaným pokusem o systémovou změnu

Michal Půr

15. 06. 2020 • 09:00

Protesty, které zaplavily Spojené státy i Evropu mají řadu podobných charakteristik. Na začátku nepochybně bylo pohoršení nad vraždou George Floyda, ale celé hnutí postupně uchvátili zástupci radikální levice. Není náhodou, že prohlášení těch, kdo posprejovali pražskou sochu Winstona Churchilla, vydává ultralevicový A2larm. Snaha obrátit výklad historie je vlastní všem hnutím, která se snaží změnit současný kapitalistický systém, jenž je s určitými modifikacemi běžný v celé takzvané západní civilizaci.

 

Ke škodě aktivistů, kteří myslí boj proti rasismu vážně a upřímně, radikální levice jejich úsilí totálně rozmělňuje a likviduje. Stalo se tak i v případě klimatických aktivistů, jejichž snahy neokomunisté v podstatě sabotovali prostřednictvím hnutí, jakým je třeba Extinction Rebellion. Můžeme očekávat, že vedle hnutí Black Lives Matter vzniknou další mnohem radikálnější odnože. Ty fungují v podstatě jako teroristické organizace, protože pracují s rozséváním strachu ve společnosti jako s hlavní hodnotou. Cílem přitom je celková změna „režimu“, nikoliv jednotlivosti jako boj proti rasismu či za odvrácení klimatické změny.

Při současných protestech je zjevné, že radikální levice zásadně sílí, a především pro mladou generaci může být její vidění světa lákavá. Je to způsobeno především tím, že demokraté dlouho tolerovali dlouhý pochod ultralevicových aktivistů institucemi. Na západ od českých hranic se jim během desítek let v podstatě podařilo ovládnout významné univerzity, média a z části i státní správu. Jen tak je možné, aby tyto instituce v podstatě tolerovaly násilí a chaos v ulicích.

V Česku a v okolních státech nelze zatím podobný vývoj očekávat, protože radikální levice je v zemích, které mají stále čerstvé vzpomínky na její předchozí reprezentanty (komunisty), citelně oslabená. Neznamená to ovšem, že ani tady neexistuje. Na INFO.CZ dlouhodobě upozorňujeme například na dění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde má radikální levice výrazně navrch a v podstatě fakultu ovládá.

Můžeme si být ovšem jisti, že ani tentokrát demonstranti neuspějí. Ve společnosti pořád reprezentují drtivou menšinu a po jejich vizích není u široké veřejnosti poptávka. Problém ovšem je, že strach, který rozsévají, vyvolává poptávku po jednoduchých a radikálních řešeních. V podstatě máme štěstí, že se v Evropě ani nikde jinde neobjevil extremista Hitlerova formátu, který by dokázal vzbudit v mlčící většině to nejhorší. Abychom takovému vývoji předešli, nemusíme jen čekat s rukama v klíně.

Politici by si měli uvědomit, že většina společnosti očekává především fungování právního státu. Zjednodušeně řečeno, když někdo rabuje obchody, je s ním zacházeno podle jasných pravidel, ale bez jakéhokoliv slitování. Záběry ustupujících policistů před zuřícím davem ukazují na totální selhání státu. Bez ohledu na „americké“ nápady na rozpouštění či omezování policejních sborů a podobně. Stejně tak tato většina očekává, že univerzity jsou navenek apolitické a uvnitř dávají volný průchod všem myšlenkovým směrům. A to se v současnosti v mnoha zemích neděje.

Jelikož bychom mohli v podobném výčtu pokračovat hodně dlouho, zformulovali jsme v INFO.CZ dohromady deset bodů, které dnes při demonstracích neuslyšíte, ale představují soubor pravidel, s nimiž jsme mohli pár desítek let dost dobře fungovat, aniž bychom o nich pochybovali. Několik z nich se ovšem zjevně otřásá a zhodnoťte sami, co je může nahradit.

1)     Svoboda slova nesmí podléhat momentálním náladám ve společnosti.

2)     Všechny rasy jsou rovnocenné.

3)     Komunismus a nacismus jsou srovnatelné zločiny.

4)     Soukromé vlastnictví je nedotknutelné.

5)     Stát má sloužit občanům, nikoliv občané státu.

6)     Právo platí pro všechny stejně.

7)     Z historie si bereme poučení a na aktéry nahlížíme v kontextu minulých událostí.

8)     Národní identita existuje.

9)     Názor a pravda nejsou jedno a to samé.

10)  Z biologického hlediska existují jen dvě pohlaví.

SDÍLET