Půr: Zeman v poselství shazuje své argumenty nepřesností. V čem se plete a v čem nikoliv? | info.cz

Články odjinud

Půr: Zeman v poselství shazuje své argumenty nepřesností. V čem se plete a v čem nikoliv?

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Největší debaty kolem „novoročního“ projevu prezidenta Miloše Zemana vyvolala část věnovaná boji proti klimatickým změnám. Od obvyklých podezřelých Zeman schytává ostrou kritiku, ale jsou jeho slova skutečně tak pobuřující? Do jisté míry ano, ale v části svého projevu hlava státu opakuje teze, které klimatické hnutí nechce opakovaně slyšet, přestože se těmto otázkám nevyhne.

Zeman vstoupil na tenký led ve chvíli, kdy polemizuje s vědeckým konsensem, že současný nárůst teplot je způsoben lidskou činností. To je fakt, který se pokoušela vyvrátit pěkná řádka vědců, ale neuspěla. I na INFO.CZ, navzdory mnohdy kritickým postojům ke klimatickému hnutí, poukazujeme na odborné studie, které přináší důkazy, že člověk je zodpovědný za současný nárůst teplot. Zatím zkrátka není přesvědčivě doloženo, že by tomu bylo naopak.

„Nejsem si jist, zda rozhodujícím faktorem globálního oteplení je právě lidská činnost a nikoli přírodní zákony, pohyb zemské osy a další kosmické vlivy,“ říká Zeman. Vědci jsou si ovšem jisti, že prezidentem vyjmenované faktory nejsou pro vzestup teplot klíčové. Prezident dokazuje své tvrzení oblíbeným „grónským argumentem“. „Grónsko, Greenland, tedy zelená země, bylo před tisíci lety bohatým ostrovem s pastvinami, stády dobytka, 14 farnostmi. Pak přišla malá doba ledová a obyvatelé Grónska zemřeli dílem hlady a dílem zimou,“ dodává Zeman.

I tento argument je ovšem vědecky vyvrácený, jak jste se mohli dočíst třeba i na INFO.CZ. Na toto téma vyšly před pár měsíci dvě studie renomovaných vědců v časopise Nature a v publikaci Nature Geoscience. „V malé době ledové sice možná bylo na celém světě chladněji, ovšem nikoliv všude současně,“ uvedl v Nature vedoucí švýcarského týmu Raphael Neukom.

A platí to i pro teplejší periody. Pokud se v Grónsku výrazně oteplilo, pak to samé neplatilo pro střed Evropy. „Minimální a maximální teploty byly tehdy na různých místech velmi rozdílné,“ tvrdí Neukom. Nejednalo se podle něj o globální fenomén jako dnes, kdy se oteplení údajně týká 98 % povrchu zeměkoule. Ve zkratce, je dokázáno, že v Grónsku se mohlo krátkodobě oteplit, aniž by se oteplilo i jinde. Teplota se pak zase vrátila k normálu, který nebyl dlouhodobě k „žití“.

Rychlost globálního oteplování/ ochlazování v posledních 2000 letechRychlost globálního oteplování/ ochlazování v posledních 2000 letechautor: INFO.CZ

Je škoda, že Zemanovy projevy neprochází alespoň základním ověřováním faktů, protože zbytek argumentace je pak při nejlepší vůli těžké brát vážně.

Prezident také ve vánočním poselství varoval před nestabilitou a drahotou obnovitelných zdrojů, v čemž má naopak pravdu. „Mluvím teď o podpoře obnovitelných zdrojů. Česká republika vydává na obnovitelné zdroje, zejména solární a větrnou energetiku desítky miliard korun ročně,“ uvedl Zeman.

Je si však třeba uvědomit, že tyto výdaje nebudou o nic nižší ani při výstavbě nových jaderných bloků, jejichž efektivita je násobně vyšší. Toto je ostatně argument, který by měl zaznívat opakovaně, aby pro obyvatele nepředstavoval nepříjemné překvapení. Výstavbu obnovitelných zdrojů i nových jaderných elektráren (tolik preferovaných českým prezidentem) zkrátka zaplatí daňoví poplatníci na svých účtech za elektřinu a bude to daň za boj s klimatickými změnami.  

Je škoda, že Zeman pak vyloženě jen naťuknul téma „zeleného bankovnictví“, které představuje skutečný problém a opět tvrdě dopadne na obyvatele. „Věřím, že nedojde k tomu, aby úvahy o zelené Evropě dosáhly té míry, že se zde objeví například i zelené bankovnictví, to znamená, že úvěry nebudou poskytovány podle bonity investičních projektů, ale podle zelené ideologie,“ dodává. Toto varování je však trochu zpožděné v čase, protože to, před čím prezident varuje, se reálně děje, minimálně v Evropské unii. Evropská investiční banka nedávno oznámila, že už od konce roku 2021 nebude přispívat na projekty spojené s uhlím. A pravděpodobně i s plynem (to se snaží změnit Němci).

Mnohem větší dopad ovšem bude mít takzvaná zelená taxonomie, na níž se na začátku prosince shodli europoslanci s finským předsednictvím EU. To v podstatě znamená, že unie stanoví, které ekonomické činnosti jsou „zelené“ a které už ne. Ty zelené budou mít nároky na dotace a financování, ty „špinavé“ nikoliv. Problémem je, že z celého konceptu se vytratil zisk. Snadno tak může dojít k tomu, že banky budou podporovat projekty, na nichž nic neutrží. Taková situace není dlouhodobě udržitelná a celý koncept je do značné míry ideologický. A ve střední a východní Evropě přesně víme, jak skončily politiky, v nichž zisk nehrál žádnou roli.

To ostatní souvisí s dalším Zemanovým argumentem, že Evropa je zodpovědná za pouhých devět procent emisí CO2, zatímco zbytek světa za 91 procent. „Mohlo by se teoreticky stát, že průmysl by se přestěhoval za levnější energií do těchto zemí a z Evropské unie by se stal ekologický skanzen,“ říká. Pokud se podíváte na Ostravsko, vidíte, že k tomuto už dochází. Čínští oceláři nemusí plnit náročné emisní limity a v kombinaci s tím, že nemohou vyvážet do USA, postupně likvidují jeden ocelářský podnik v Evropě za druhým. Legitimní otázkou je, zda je to nutně špatně? Česko bojuje s nedostatkem pracovní síly, mluví se o nutnosti podpory odvětví s nejvyšší přidanou hodnotou...

Lidem je ale třeba připomínat, že „zelená revoluce“ bude znamenat uzavřené fabriky, hromady propuštěných. A to nejen v případě těžkého průmyslu, náznaky už můžete vidět i v automotive. Pokud politici, třeba jako Zeman, nebudou tyto argumenty artikulovat, je možné, že všechny propuštěné budeme mít protestující na ulici dříve, než se nadějeme. Lidé potřebují vědět, do čeho jdou a musí znát pravdu. Žluté vesty ve Francii, které do ulic vyrazily zdánlivě kvůli prkotinám, mohou sloužit jako varování.  

Vedení Evropské unie v současnosti působí, jako by propadlo nové sektě, kde jdou racionální argumenty stranou. Zbytek světa EU jen těžko přesvědčí (v tom má Zeman pravdu), že je třeba s klimatickou změnou něco dělat. Není to zkrátka v jejich zájmu. Zatímco Evropané zbohatli na uhlíkové ekonomice a na drancování přírodního bohatství napříč planetou, zbytek světa teď chce také zbohatnout. My nemáme právo jim tuto šanci upírat a můžeme se jen modlit, že jim evropská cesta přijde „sexy“, nebo je vysoké znečištění donutí konat. Zeman by mezitím mohl změnit své návyky a mohl by projev prohnat alespoň základním „fact-checkingem“. Je vidět, že kritika klimatického hnutí z jeho úst vyvolává značnou debatu. Nicméně ta by byla o dost užitečnější, pokud by stavěla výhradně na faktech.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud