Je to fakt bizár. Sotva ODS ve sněmovně hlasovala pro daňový balík, schytala okamžitě přátelskou palbu od zbytku opozice i některých médií. Šéf občanských demokratů Petr Fiala potom zažil trumpovskou twitterovou noc, kdy kromě jiného napsal, že ODS nehlasovala s ANO, ale ANO s ODS. A že měl i dobrý důvod: ODS poslala téměř stejný daňový návrh do sněmovny už předtím a vysvětlit, proč najednou odmítá ten Babišův, by vyžadovalo výjimečnou myšlenkovou kreativitu. Navíc tím strana konečně napravuje svůj někdejší nesplněný volební slib.
Jenže záhy se přidala i přátelská palba z vlastních řad. Výhrady ke spolupráci s „toxickým“ Babišem začal nad splnění volebního slibu nadřazovat i šéf Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil. Máme tu prostě další politickou premiéru. Koaliční a opoziční strany se ve sněmovně vzájemně obcházejí odjakživa, kdykoli zrovna potřebují. Až doteď ale při tom aspoň drželi pohromadě jejich poslanci a senátoři, protože partajní nejednota v politice „zabíjí“. Nakonec zeptejte se třeba v ČSSD nebo si vzpomeňte na zelené či Věci veřejné.
Přesto se ODS nyní tak trochu rozdvojila, když část senátorů není z předlohy, kterou schválili jejich sněmovní kolegové, vůbec nadšená. A do toho jsou tu rovnou dva její návrhy: jeden patnáctiprocentní a druhý šestnáctiprocentní.
Tak tohle už chce fakt koule, jak by řekl někdejší šéf ODS a premiér Mirek Topolánek. Anebo hrdost, jak tomu pro změnu říká Fiala. „Vidíte před sebou předsedu ODS, který je hrdý na svou stranu. Říká občanům: My jsme to snížení daní dokázali a vy to uvidíte v únoru na svých výplatních páskách,“ hájí dva téměř stejné daňové návrhy. Ty nápadně připomínají opoziční frašku s prodlužováním nouzového stavu, kdy každá strana musí přijít s vlastním počtem dnů, které se od sebe taky téměř neliší.
Řekněme, že ODS poprvé doběhlo trojkoaliční memorandum s TOP 09 a lidovci. A není to úplně pěkný pohled. Jediná ODS z těchto tří stran nebojuje o přežití, do jejich chomoutu strká hlavu jen kvůli maximalizaci volebního zisku. A rok před volbami vidí, že to určitě nebude zadarmo, když hned první větší bitvu reputačně prohrává.
Sotva totiž ODS sněmovnou protlačila svůj klíčový politický program, což se obvykle považuje za vítězství, řeší v médiích spíš porážku. A její primární reakcí je vlastní nejednota. Takhle určitě nebojuje nejsilnější „trojkoaliční“ strana, jejíž lídr se permanentně pasuje na příštího premiéra. Lídr totiž vede, jak už napovídá samo slovo, zatímco „nelídr“ jen následuje ostatní.
ODS buď měla hned od začátku držet trojkoaliční antibabišovský kurs, nebo si naopak jednotně stát za hlasováním s Babišem, když už do něj investovala tolik literární kreativity nejen na twitteru. Teď vypadá jako parta amatérů, co si ani neumí zapnout Zoom a domluvit se po internetu, co vlastně chce. V ODS by měli aspoň doufat, že to nevidí Piráti, bez nichž se budoucí „opoziční“ vláda neobejde.
