Schmarcz: Bolševikova pomsta. Třicet let od sametové revoluce Česku stále chybí elity | info.cz

Články odjinud

Schmarcz: Bolševikova pomsta. Třicet let od sametové revoluce Česku stále chybí elity

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Komunisté si v 70. letech udělali průzkum o elitách. A zjistili, že i po třech dekádách likvidace buržoazie a protěžování dělnických kádrů pořád většina lékařů, právníků a inženýrů pochází ze „starých“ rodin. Třicet let od sametové revoluce si zadal veřejnoprávní rozhlas průzkum o české společnosti. A jedním z výsledků je, že právě elity nám chybí. Protože nám schází to, co dělá elitu skutečnou elitou: sociální a lidský kapitál.

Podle velmi reprezentativního a unikátního průzkumu pro Český rozhlas, který na vzorku 4039 respondentů v 1300 obcích provedly agentury Median a STEM/MARK, u nás pouze 34 % obyvatel patří do vyšší střední třídy, která se dále dělí na zajištěnou střední třídu (22 %) a nastupující kosmopolitní třídu (12 %). To je – po třiceti letech budování svobodné společnosti – dost zoufalý výsledek. Například v Německu se k vyšší střední třídě počítají dvě třetiny lidí.

Ještě horší je, že do nejnižší, strádající třídy, patří celých 18 % Čechů (Němců 6 %). Zbylá necelá polovina (48 %) patří do tří nižších středních tříd. Tradiční pracující třída má 14 %, třída místních vazeb 12 % a ohrožená třída 22 %. Můžeme říci, že toto složení společnosti je bolševikova pomsta. Sami komunisté měli pocit, že jim ničení tradiční společenské struktury jde příliš pomalu. Ale rozbili toho bohužel až příliš mnoho na to, abychom to za třicet let zvládli opravit.

Chybí nám elita. Prostě proto, že lidé, kteří jsou bohatí a nahromadili velké majetky, jen zřídka mají dostatek kulturních a sociálních vazeb, rozhledu, vzdělání, prestižních kontaktů či vůbec „vyšších“ společenských zájmů, aby se mohli zvát elitou.

Vyšší střední třída je úzká. Ta třetina voličů, to je tak potenciál, s nímž mohou najisto počítat tradiční demokratické strany. Polovina lidí z nižších středních tříd může být kdykoli ohrožena a zejména po náporu krize se zvedá jen velmi těžko. Protože nemá dost lidského a sociálního kapitálu, tedy vlastních špičkových znalostí a dovedností a okruh lidí, který jim může pomoci. Snadno pak podléhá frustraci a následně populistům a demagogům. Nemluvě o oné šestině občanů ze strádající vrstvy.

Průzkum také velmi názorně vysvětluje regionální rozdíly ve volebních výsledcích. Zatímco v Praze patří 56 % obyvatel ke dvěma vyšším středním třídám, v Ústeckém kraji naopak jsou z 59 % lidé z ohrožené a strádající vrstvy. I v rámci krajů jsou ale velké rozdíly. Ve spořádaných obcích, kde fungují sousedské vazby a pomoc, mají lidé daleko větší šanci sehnat dobrou práci a vyhnout se rozvodu či exekuci. Občanská společnost je zkrátka důležitá.

Rovněž se ukázalo, kde se bere nízká míra imunity k fake news, řetězovým mailům a nejrůznějším dezinformacím. Zatímco u nastupující kosmopolitní vrstvy 48 % respondentů souhlasí s tím, že se mohou otevřeně vyjadřovat ke společenským problémům a nedostatkům, u strádající vrstvy je to jen 22 %, u tradiční pracující vrstvy pak 25 %.

Zajímavé je, že příslušníci zajištěné vrstvy, kteří studovali ještě za komunismu a zbohatli hned po revoluci, ve srovnání s nastupující kosmopolitní vrstvou věří daleko méně v možnost se otevřeně vyjadřovat (39 ku 48 %) a také něco ovlivnit (15 ku 24 %). V tom je jistá naděje, že se nám přeci jen něco povedlo. Nová generace, která patří plně do éry svobody a má také na rozdíl od starších dostatek kulturního a sociálního kapitálu, aby se stala skutečnou elitou, je i otevřenější vůči společnosti.

Celkově výzkum ukázal, že peníze opravdu nejsou všechno. Nejmajetnější zajištěná vrstva už nemá kam růst, protože jí chybí více lidského i sociálního kapitálu (znalostí a prestižních vazeb a kontaktů). Její místo tak převezme kosmopolitní třída, která se navíc stane skutečnou elitou. A na druhé straně lidé, kteří nemají tolik peněz ani majetku, ale jsou vzdělaní a mají kolem sebe dobré sousedy, se i s krizí vyrovnají snadněji, než lépe vydělávající, kterým chybí právě lidský a sociální kapitál.

Sečteno a podtrženo, průzkum je velkým námětem pro společenskou debatu i pro centrály politických stran. Ty populistické se budou snažit zachovat současný stav, který jim umožňuje těžit z rozbité, rozdělené, nesoudržné, málo vzdělané a mnoha předsudky a resentimenty ovládané společnosti. Demokraté by měli urychleně pracovat na lepším vzdělání, odstranění regionálních rozdílů, posílení občanské společnosti, sounáležitosti a lidské důstojnosti, na nových příležitostech a vůbec víře v budoucnost.

Správně se říká, že myšlenky mají důsledky. Chudoba a bohatství – materiální, duchovní či společenské – mají počátek v hlavě. Jde o známou Eisteinovu otázku: Je vesmír přátelský? Kdo myslí, že ano, hledí do budoucnosti s optimismem a na své bližní s důvěrou. Kdo vidí všude nepřátele, jedná podle toho. Bolševici do nás natloukli ten druhý názor a to má dosud své zlé dopady. Učiňme vesmír opět přátelským a za dalších třicet let obdobný průzkum dopadne daleko lépe.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud