Schmarcz: Zrcadlo a křivá huba. Spor o ČT je bojem o charakter společnosti

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Ve vrcholícím sporu o Českou televizi je přítomno vše, co drásá naši současnou společnost. Nenávist, nedůvěra, strach. Rozdělení lidí do bublin, které spolu nemluví. Vzájemné obviňování buď z elitářství a nerespektování voleb, nebo ze zneužívání moci a utlačování menšiny. Pomohlo by podívat se na problém očima toho druhého. Protože křivá huba v žádném zrcadle nebude rovná, ani v tom veřejnoprávním. 

Novináři a politici mají z principu rozdílné zájmy. Prvním jde o senzaci, druhým o sebepropagaci; první chtějí chyby odhalit, druzí je skrýt. To je zcela legitimní a v zájmu demokracie. Pokud se tak děje v rámci pravidel a v rozumné míře. Budu teď osobní. Myslím, že v této zemi není mnoho lidí, kteří by měli tak exkluzivní zkušenosti z obou „stran sporu“. Jsem autorem motta o boji za svobodu slova z doby krize v České televizi na přelomu let 2000-2001. A pak jsem se stal poradcem premiéra, tedy skočil na druhý břeh.

Mohu prozradit, co bylo skutečným spouštěčem vzpoury. Nebyl to ani sám fakt, že Rada zvolila nového ředitele, ani jakési „finanční zájmy“ tvůrců. Výměna se čekala a nikoho to netrápilo. A scénáristé, režiséři a další profese získávají zakázky z tzv. velkých Kavek, od produkčních skupin. Vše začalo v budově zpravodajství, kde pracuje převážná většina lidí „za plat“. Ti se vyděsili, když jim radní dosazení opoziční smlouvou vzkázali, že účelem výměny ředitele je ztrestat zpravodajství, zničit je jako „třídu“.

Klicperová: V Sýrii řádí nový džihád. Kradou a vraždí, viděla jsem plakat staré chlapy

sinfin.digital