KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARZCE | Současná debata o stavu a budoucnosti planety s sebou nese jeden paradox: konference OSN o biodiverzitě proběhla bez přehnaného mediálního zájmu, zatímco jednáním o ochraně klimatu přikládáme extrémní význam. Přitom pro přežití nejen lidstva, ale všeho živého na Zemi, je první z témat bezprostředně daleko důležitější.
Totální válka s uhlíkem ohrožuje nejen naši ekonomickou prosperitu, ale vytlačuje na okraj zájmu i ekologii v původním slova smyslu. To je hodně špatně.
Závěrům konference v Kanadě jsme se na INFO.CZ věnovali zde. Vnímám přitom, že běžná starost o životní prostředí už není v kursu a zcela ji zastiňuje klimatická krize. To je totiž „sexy“ téma, a zdaleka nejen pro média. I pro firmy, banky, investiční a penzijní fondy... Všichni se předhánějí v tom, aby předvedli, jak „smrtelně vážně“ berou snižování emisí. Upravují firemní standardy, zaměstnávají nové manažery, jejich PR se chlubí projekty cílícími na skleníkové plyny a kdo je moc „špinavý“, nedostane úvěr.
Při zahájení jednání v Kanadě si generální tajemník OSN António Guterres posteskl, že na investice do biodiverzity jde žalostně málo peněz. Jeden z důvodů je zjevný. Velké korporace a finanční instituce stojí o efektivní sebepropagaci a každý dolar vynaložený na „válku s uhlíkem“ jim vynese mnohonásobně větší pozitivní pozornost, než když ho vydají například na záchranu hmyzu, který mimochodem vymírá závratným tempem, což fatálně ohrožuje existenci všech živočišných druhů a nakonec i člověka.
Zvýšení teploty o 2° Celsia se dá v budoucnu čelit, ale hmyz se může ztratit mnohem dřív, což by mělo nedozírné následky. Jistě, i klima je součástí péče o biodiverzitu. Jenomže svět – a tím je zde míněn především vyspělý Západ – se chová tak, jako by to bylo obráceně a starost o druhovou rozmanitost byla jen malou součástí velké epické války se skleníkovými plyny. O tom svědčí i jedno číslo: v Kanadě se dohodlo, že bohatí přispějí chudým na biodiverzitu 20 miliardami dolarů ročně, což je pětkrát méně, než na kompenzace klimatických škod.
Že zájem o klima převládá nad vším, dokazuje ještě jeden detail. Přestože se s konferencemi OSN o biodiverzitě začalo o rok dříve (1994), nyní se konala COP 15, zatímco v Šarm aš-Šajchu proběhla nedávno COP 27 o globálním oteplování. Ty se totiž konají každý rok. Hysterie ohledně klimatu se zejména v Evropě prosadila coby dominantní politická doktrína a převálcovala takřka vše ostatní.
Aby bylo jasno, samozřejmě, že klimatické změny mají vliv na živočišné a rostlinné druhy a biotopy. Ten proces je ovšem obousměrný. Když se budeme lépe starat o krajinu, o lesy, o vodu, pomůžeme tím i klimatu. Nemluvě o tom, že můžeme přežít vyšší teploty, ale bez vody a bez rostlinstva zemřeme. Planetární ekosystém je prostě komplikovaný, provázaný a rozhodně ho nelze redukovat na jeden jediný parametr.
