KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Život je otázkou priorit. Politika také. Tím spíš to platí v čase vážné zdravotní krize, která působí i krizi vztahovou a ekonomickou. Vláda má v této situaci trojjedinou povinnost: Zvládnout epidemii, a to zaprvé s co nejmenším počtem obětí a zdravotních postižení, s co nejkratší dobou trvání opatření a s co nejmenšími škodami na ekonomice a na stavu společnosti. V tomto pořadí. To je tak těžké se tím řídit?
V normální situaci politici vyvažují mezi principy a hodnotami a vlastní oblibou (ti mizerní myslí jen na to druhé, ti nejmizernější ani nevědí, co je to první). Nesmíme se na ně zlobit, to je pragmatický důsledek všeobecného rovného volebního práva. Když vám lidé nedají hlasy, neprosadíte nic. Epidemie koronaviru však není běžná věc a ohrožuje nikoli pouze znovuzvolení vládců, ale samu podstatu existence národa. Pak je třeba přepnout do „válečného“ módu a dělat, co je nutné, i kdyby to bylo sakra nepopulární.
Každý mluví do všeho
Proč asi máme zastupitelskou demokracii? Protože při té přímé se vytrácí osobní odpovědnost za rozhodnutí. Nemluvě o tom, že řešit složité problémy je nad rámec možností běžného občana. Také si nikdo nespraví sám doma auto, nenapíše kupní smlouvu, neodoperuje si slepé střevo. Potřebujete profesionály – automechanika, notáře, lékaře. Politika je také řemeslo. I když dnes to často vypadá, že léčit nebo vládnout by mohl každý, kdo má přístup na sociální sítě.
Krize má právě tyto dvě roviny: odbornou a politickou. Že se do toho všeho míchá třetí, „rozumbradovská“, která si troufá na to přebít první dvě, je ten největší problém. Správně to má být tak, že experti určí cíle a vláda přijme zodpovědnost za rozhodnutí, jak jich dosáhnout. Tato dělba kompetencí je logicky dána tím, že lékaři nemají mandát a politici zase znalosti. Je úplně jedno, jaké prostředky kabinet zvolí, hlavně musí splnit ony tři priority a myslet na záchranu životů, získání času a minimalizaci škod.
Podívejme se na tři aktuálně diskutované problémy a porovnejme je s oněmi třemi prioritami. Jde o povinné očkování, o porušování opatření a o solidaritu mezi lidmi. Jak si vedou ti, co nám vládnou? Jak ti odcházející, kteří se již předvedli, tak ti nastupující, kteří se začínají předvádět? Upřímně řečeno hodně špatně. Vezměme to popořadě.
