Co mělo před deseti lety miliardu uživatelů, v roce 2015 miliardy dvě a dnes to využívají skoro čtyři miliardy lidí?
Odpověď samozřejmě zní sociální sítě; fenomén kdysi ukovaný z úspěchu Marka Zuckerberga, jehož Facebook má jen sám o sobě 2,8 miliardy aktivních uživatelů. A růst uživatelů bude – pomaleji, ale přece – pokračovat; navzdory všemožným digitálním detoxům, analogovým víkendům i proklamovaným odchodům (které většinou lidem vydrží den, dva) se totiž u platforem jen velmi obtížně hledá jakákoliv metrika, která zrovna není na vzestupu. Tak například čas, který na sítích trávíme, loni opět vzrostl na přibližně dvě a půl hodiny denně; šestnáctiletý teenager brouzdáním po „sockách“ stráví do svých sedmdesátin skoro šest let života.
Šest. Let. Života.
Koronavirová pandemie roli sociálních sítí navíc dál posílí. Z analogového sociálního života naší společnosti bohužel v posledních měsících zbylo v řadě případů jen torzo; školy, sportoviště, hospody, kina a divadla jsou uzavřené a sociální sítě se staly jednou z mála možností úniku do otevřeného světa bez restrikcí i možností, jak si zachovat alespoň zdání kontaktu s okolím a vlastní příčetnosti. Této situace dokázala pro svůj vstup na trh nedávno skvěle využít například sociální audio-síť Clubhouse, která funguje jako digitální verze historické agory. Po pár týdnech ostrého provozu je až z podivem, jak dobře se uchytila – na Clubhousu už politici organizují předvolební mítingy a představují program, firmy a marketéři zase pořádají tiskové konference a novináři i s celými redakcemi hledají nové publikum.
V Číně se mezitím na vlně popularity veze sociální síť zaměřená na krátké video příspěvky Kuaishou, kterou si denně minimálně desetkrát otevře na 262 milionů Číňanů. Oproti TikToku, respektive jeho čínské sesterské aplikaci Douyin, Kuaishou sází na o něco kratší videa – limit je zde sedmivteřinový –, větší interakci tvůrců s uživateli (včetně možnosti jim poslat drobný finanční dar jako odměnu) i na méně vlezlý algoritmus doporučování virálních videí. Tvůrci tvrdí, že Kuaishou je lidštější, nevnucuje lidem ta nejpopulárnější trendující videa, ale nabízí jim pestřejší a různorodější obsah. Odlišná je koneckonců i uživatelská báze, Kuaishou je populární i v odlehlejších zemědělských oblastech Číny.
Deník Financial Times nedávno popsal příběh čínského řezníka Gu Jinga, který na síti Kuaishou tak dlouho denodenně zveřejňoval jedno video ze své pracovní rutiny, až si svými příspěvky získal přes 74 tisíc fanoušků. Se zástupem diváků přišla nejen virtuální sláva, ale i reálné peníze; za odměny v aplikaci od fanoušků i díky větší poptávce po jeho mase si Gu Jing dokáže měsíčně vydělat přes tři tisíce dolarů – dvojnásobek ročního platu svých konkurentů. Mimochodem, Kuaishou v pátek vstupuje na hongkongskou burzu, kam si jde pro 6,3 miliardy dolarů. Držíme palce.
Vraťme se ještě krátce k rostoucím metrikám. Zatímco před dekádou byla na globálním trhu v zásadě jediná skutečně relevantní sociální síť Facebook, nyní je hráčů celá řada. Sítě jsou čistě na video, text, obrázky či audio a není tak divu, že lidé se skoro nestíhají registrovat. Dnes má průměrný uživatel účet na devíti různých platformách, dvojnásobku oproti době před osmi lety. To, co je další sítí pro konzumenty obsahu, se však může stát černou můrou pro jeho producenty – firmy, korporace či politiky, kteří mají zdánlivou potřebu být vidět na co nejvíce různých platformách. Viděli jsme to třeba nedávno u premiéra Andreje Babiše: „Strakovka je prý ode dneška i na TikToku, sice nevím, co to je, ale doma mi to občas ukazují děti“. Často podstatnější než počet různých sociálních sítí je přitom kvalita a autenticita příspěvků – což ostatně Strakovka sama dokázala svým prvním videem s „lustrem a Babišovými okny“.
Řada podniků naštěstí dokáže netradiční sítě vytěžit mnohem lépe. Vydavatel magazínu Vice, který zároveň provozuje výrobce potravin Munchies (dělají třeba brambůrky), tak nedávno vstoupil na sociální síť pro dospělé OnlyFans. Svým fanouškům nabízí za jejich měsíční příspěvek necelých pěti dolarů „exkluzivní videa a intimní pohled na přípravu jejich oblíbených lahůdek“.
