Někteří lidé se díky tantře dostanou poprvé do kontaktu s intimní částí svého těla. Nikdy předtím nedostali léčivý dotyk, který by nebyl sexuálně zaměřený, ale umožnil jim „zvědomit“ tuto partii, vysvětluje průvodkyně rozvojovými technikami.
Neo-šamanismus je podle religionistů obnovením některé ze zaniklých šamanských tradic nebo fúze nejrůznějších duchovních směrů a spirituální praxe. Jitka Mandalam o sobě mluví jako o průvodkyni rozvojovými technikami. „To slovo je docela zprofanované a v Americe už je to dokonce nadávkou, ale lidé si pod tím asi nejlépe představí, co dělám. I když já sama bych se šamankou asi nenazvala.“
Intimní dotyk bez erotiky
Tantrickými praktikami se podle ní můžeme dostat z hlavy do svého těla a do prožitku, přičemž můžeme změnit mnohé v našem životě. Třeba se znovu narodit nebo čelit svým vnitřním démonům. „Když člověk sestoupí do svého těla, může rozhýbat svoji životní energii a oživit jí. Důležité jsou i jednotlivé vývojové fáze a deformace, které vznikly. Ty můžeme napravovat,“ vysvětluje.
Přijmout dotyk v intimních partiích je pro nás bez erotického kontextu mnohdy absolutně nepřijatelné. V tantře je to ale běžná praxe. „Nejde o nic sexuálního. Spíš se tím dotykem učíme zvědomovat si tuhle část našeho těla. Mnoho lidí třeba ani neví, jak to tam dole vypadá,“ říká.
Indiánská medicína
Naše vnitřní síla je podle Jitky Mandalam také naší medicínou. Důležité je proto oživit ji a posílit. Rituály, které jsou inspirovány indiánskou praxí, v nás dokážou probudit radost ze života. „Skvělé výsledky má takzvané šamanské léčení v medicínském kruhu,“ říká.
Jitka ve své práci vychází mimo jiné z učení terapeuta Johna Hawkena. Jeho Cesty transformace měly na její další duchovní vývoj zásadní vliv.
V rozhovoru se dozvíte, kde bydlí, jak vypadá všední den novodobé šamanky a co můžeme očekávat od nového dokumentu o šamanismu, na kterém se autorsky podílí.
