Živé pánevní dno přináší radost v intimitě i životě, říká fyzioterapeutka Michaela Pospíšilová

Audioverze

„Věřím, že každá chceme od svého pánevního dna víc, než jen aby nebylo inkontinentní.“

Většina žen se o své pánevní dno začne zajímat až v momentě, kdy dojde k nějaké jeho dysfunkci. Podle fyzioterapeutky a lektorky Michaely Pospíšilové je ale důležité zvědomovat si své pánevní dno celý život. Ukrývá se v něm totiž naše ženství, jemnost i radost z intimity.

„V našem životě se může stát spousta věcí, které se do našeho pánevního dna propisují. A nemusí to být jen fyziologická traumata, třeba z porodu,“ vysvětluje. 

„Často mě vyhledávají ženy, které se od svého pánevního dna odpojily a říkají, že v té oblasti vůbec nic necítí, ztrácí chuť k sexu, nemají orgasmus, nemohou se uvolnit, a tak dál. A může to být následkem nějakých psychických záležitostí,“ říká.

Energie a radost se skrývá „tam dole“

Propojení gynekologie s fyzioterapií je podle ní ještě během na dlouhou trať. Velkou roli v léčbě pánevního dna ale prý hraje překvapivě psychoterapie, která podle Michaely Pospíšilové dokáže i s tělem zázraky. 

„Když ke mně přijde žena s nějakými obtížemi, snažím se nejdřív najít jejich příčinu. Spousta věcí se dá samozřejmě takzvaně vycvičit, ale někdy je potřeba jít do hloubky, a tak ji deleguji dál, třeba právě k psychoterapeutovi,“ dodává.

Často prý ale stačí dát ženě základní know-how. Třeba jí vysvětlit, jak její pánevní dno vypadá, jak funguje a jak jednotlivé svaly správně zapojit. „Některé ženy se sebe ani nedotýkají a nemají tak představu, o čem se bavíme. Pak jim třeba půjčím do rukou model, kdy jim jednotlivé části popíšu, a ony se do svého těla lépe vžijí,“ vysvětluje.

V rozhovoru se také dozvíte, jaký vliv má na naše prožívání intimity vulgarizace sexu v pornu, co mohou pro své ženy lépe udělat partneři, jak se svým vlastním pánevním dnem lépe komunikovat a že labioplastika je zhýralá hloupost.

sinfin.digital