Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Voskové figuríny v Celetné už neuvidíte. Pražská pobočka muzea Grévin si na sebe nevydělala a končí

Voskové figuríny v Celetné už neuvidíte. Pražská pobočka muzea Grévin si na sebe nevydělala a končí

Pražská pobočka francouzského muzea voskových figurín Grévin kvůli hospodářským ztrátám ukončila k dnešku svoji činnost. Na trhu českého zábavního průmyslu muzeum nabízející ve třech patrech domu v Celetné ulici desítky figurín tuzemských i zahraničních osobnosti působilo od roku 2014. Pro své vysoké provozní náklady nedosáhl tento projekt vyrovnaného rozpočtu.

"Pražská pobočka byla ze strany francouzských majitelů čtyři roky dotována a za celou tu dobu nedosáhla na vyrovnaný rozpočet," uvedla za muzeum Daniela Pedret.

"Ani kontinuálně zlepšující se výsledky loňského fiskálního roku, ani úsilí pražského týmu, který docílil mimo jiné i významného zvýšení povědomí o této značce, nedokázaly zabránit opětovné ztrátě. Z toho důvodu bylo rozhodnuto ukončit po čtyřech letech činnost Muzea Grévin Praha," sdělil na webu provozovatel.

Pražská pobočka muzea Grévin byla po roce příprav otevřena 1. května 2014. Celková investice do projektu se pohybovala kolem 11,6 milionu eur (cca 290 milionů Kč). Musée Grévin nabízelo náhled nejen do světa současného showbyznysu Čech a zahraničí, ale také do historie. Návštěvníci se na ploše 3000 metrů čtverečních mohli setkat s Mahátmou Gándhím, Karlem IV., Svatým Václavem, Charlie Chaplinem, Louisem Armstrongem, Janem Ámosem Komenským i s Mozartem. Nechyběly ani postavičky ze světa pohádek, třeba Krteček či Spejbl a Hurvínek. Sály s interaktivními prvky měly podobu alchymistické dílny, literární kavárny, ateliéru vynálezů nebo tanečního sálu.

Muzeum patřilo k oblíbených cílům turistů, mělo velmi vysoké hodnocení od návštěvníků například na facebooku, Slevomatu či serverech, jako je Tripadvisor.

Slevomat měl vstupenky do muzea v nabídce pravidelně a vždy se prodávaly po tisících. "Na mapě pražských atrakcí to bude znatelná díra a těžko nahraditelné jinou takto atraktivní nabídkou. Grévin bylo žádané nejen u cizinců, ale u návštěvníků z celé republiky," uvedl mluvčí Slevomatu Tomáš Holý.

Pařížské muzeum Grévin vystavuje figuríny několika set známých osobností a ročně uvítá až 800.000 návštěvníků. Grévinovo muzeum bylo otevřeno v roce 1882 a dal je dohromady výtvarník Alfred Grévin na popud novináře Arthura Meyera. Vlastníkem muzea je společnost Compagnie des Alpes. Další pobočky muzea jsou v Montréalu, Soulu a právě v Praze.

V Praze zůstává muzeum voskových figurín založené v roce 1997 Zdeňkem Kočíkem, které sídlí v historickém centru metropole.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1