Boj o exekuce: Pojistné zdraží a malé pohledávky se nebudou soudně vymáhat, varují pojišťovny

Jan Januš

02. 09. 2020 • 06:00
V Poslanecké sněmovně dnes ráno zasedne podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, odpoledne pak na něj naváže seminář „Slovenská zkušenost se zavedením teritoriality exekutorů“. Politici, ale odpoledne rovněž exekutoři a další právníci, tak začnou po letních prázdninách opět řešit, jak dál v České republice s exekucemi. Návrhy na změny, spočívající například v různých typech místní příslušnosti exekutorů, povinném vybírání záloh od věřitelů na vedení exekučního řízení či odpouštění některých starých dluhů, ale mohou mít podle řady věřitelů fatální důsledky a zhoršit platební morálku české společnosti. Například Česká asociace pojišťoven varuje podle informací INFO.CZ politiky vlastní analýzou, v níž například konstatuje, že „jakékoliv snížení efektivity vymáhání pohledávek by vedlo k riziku růstu pojistného pro poctivě platící klienty, které by sloužilo k pokrytí ztrát z nevymožených pohledávek a zároveň představovalo jakousi rezervu pro pokrytí morálního hazardu budoucích neplatičů“.

Pojišťovny jinými slovy varují, že ve chvíli, kdy se současný a dílčími novelami postupně omezovaný systém (založený na svobodném výběru soudních exekutorů a na tom, že věřitel může poměrně rozsáhle ovlivnit, jak se bude řešit nesplácený dluh) ještě více zreguluje, hrozí, že pohledávky neplatičů fakticky uhradí poctiví klienti. Když firmy nedostanou za část služeb zaplaceno, jejich nabídka, v tomto případě například pojistné, bude dražší. Podobně k celé věci mohou logicky přistoupit i další velcí poskytovatelé služeb, například banky, dodavatelé energií či mobilní operátoři. 

Pojišťovnám vedle zavedení povinných záloh na exekuční řízení vadí rovněž zvažovaná teritorialita exekutorů. Ve zmíněném dokumentu totiž Česká asociace pojišťoven vychází z údajů v rozhovoru na portálu České asociace věřitelů Češi v právu, kdy mělo na Slovensku kvůli zavedení teritoriality dojít ke „snížení úspěšnosti exekučního vymáhání o 60 %“.

„V případě přijetí všech zvažovaných změn, tedy i navýšení poplatku za elektronický platební rozkaz ze stávajících 400 na 1500 Kč, by došlo k jeho dalšímu podstatnému zdražení. Za současného uvolnění podmínek vstupu do oddlužení, ke kterému došlo v loňském roce, nebude většina věřitelů jednajících s péčí řádného hospodáře pohledávky do 2.000,- Kč soudně a exekučně vymáhat, a to i v situaci, kdy bude záloha za exekuci činit ‚pouze' 400 Kč,“ uvádí Česká asociace pojišťoven. „Tímto krokem dojde k plošnému zhoršení platební morálky, které v konečném důsledku vyvolá i mimosoudní neplnění závazků. Dlužník nebude jakkoliv motivován dluh splatit, protože se spolehne na to, že nízké částky se nevyplatí v dalších fázích vymáhat, a dlužník, který nezaplatí v mimosoudní fázi, tak bude mít velkou míru jistoty, že od dalšího vymáhání bude upuštěno,“ dočteme se dále.

„Po prvotním navýšení cen služeb lze očekávat, že někteří věřitelé přistoupí k řešení vzniklé situace prodejem pohledávek subjektům, které pohledávky začnou vymáhat jinými způsoby, než v pro ně drahém soudním (a následně exekučním) řízení. Je ovšem otázkou, zda vůbec bude na trhu o bagatelní pohledávky zájem, když budou prakticky nevymahatelné, respektive jejich vymáhání nebude dávat ekonomický smysl,“ předpokládá dále Česká asociace pojišťoven a dospívá k závěru, že v případě kombinace zavedení teritoriality, zálohy 2750 korun a zvýšení soudního poplatku na 1500 korun „by související náklady za pojišťovny a ČKP (Česká kancelář pojistitelů - pozn. red.) při očekávaném růstu soudně a exekučně řešených pohledávek vzhledem k postupnému náběhu dalších fází vymáhání stouply ze stávajících 49 mil. Kč na 427 mil. Kč (tj. 870 % aktuálního stavu).“ 

„Zavedením tzv. exekutorské teritoriality a povinných záloh na náklady exekuce, o kterých bude tento týden jednat příslušný sněmovní podvýbor, by každý exekutor získal jistý příjem ve výši bezmála 6 milionů Kč ročně bez ohledu na výsledky a kvalitu práce. V důsledku toho by došlo ke snížení jejich motivace a zhoršení platební morálky, což by se negativně odrazilo na ekonomice soukromého sektoru i udržitelnosti veřejných financí,“ shrnula Česká asociace věřitelů závěry analýzy, kterou pro ni zpracoval ekonom Lukáš Kovanda.

Jiný pohled ale nabízí například soudní exekutor z Hradce Králové Martin Štika, který prosazuje čistou krajskou teritorialitu exekutorů: „Čistá krajská teritorialita je základním stavebním kamenem restartu exekučního prostředí. Obsahuje princip jeden dlužník, jeden místně příslušný exekutor.“ Současný systém exekučního řízení totiž podle jeho slov dlouhodobě trpí několika vadami. „Zcela neregulovaný výběr exekutora (orgán veřejné moci) silnější stranou řízení (věřitelem). Dezorientace dlužníka k počtu exekutorů, kteří vůči němu vymáhají jednotlivé exekuce vede k jeho demotivaci dluhy hradit (snižuje se nejvyšší míra vymahatelnosti). Dluhové pasti jsou zátěží pro státní rozpočet (mandatorní výdaje na šedou zaměstnanost). Nadbytečně zatěžování třetích subjektů (banky, zaměstnavatelé),“ vypočítává. 

„Jakékoliv dílčí změny, byť je jejich myšlenka správná, například chráněný účet, budou jen další ze zhruba 50 dílčích novelizací, které okrajově a nesystémově vyřeší jeden z několika problémů. Nejedná se ovšem o tolik žádoucí systémovou změnu, která exekuční řízení zmodernizuje,“ dodává k tomu Štika.

„Jednoznačně odmítám tvrzení, že se jedná o souboj úspěšných a neúspěšných exekutorů. Naopak, jde o střet lobbingu vedeného snahou o zachování exekučního trhu proti koncepční a systematické změně exekučního řízení založené na pozitivní zkušenosti okolních evropských států. Exekutor nemá být soutěžitelem o exekuční návrhu, má je pouze nestranným způsobem vymáhat,“ říká pak k současným debatám.

SDÍLET