Boj o exekuce v této sněmovně skončil: Věřitelé si budou exekutory dál vybírat svobodně

 FOTO: INFO.CZ

Jan Januš

24. 09. 2020 • 08:39
Klíčový Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny včera odmítl většinu z navrhovaných zásadních změn v exekucích. Neprošla ani možná místní příslušnost exekutorů, ani takzvaný sněhulák prosazovaný ministerstvem spravedlnosti, tedy spojování exekucí u jednoho dlužníka podle prvního zahájeného řízení. Výbor naopak podpořil zavedení chráněného účtu či zastavování starších bagatelních exekucí. Jeho závěry předznamenávají rovněž další dění v Poslanecké sněmovně. Lze tak očekávat, že minimálně do příštích sněmovních voleb, které mají být na podzim 2021, se nic zásadního na svobodném výběru exekutorů měnit nebude.

Ústavně právní výbor včera podle Institutu prevence a řešení předlužení zamítl například všechny zásadnější návrhy týkající se čisté i spotřebitelské teritoriality a rovněž přesunu centrální evidence exekucí pod stát či zavedení otevřených dat o exekucích. Naopak podle institutu podpořil třeba takzvaný chráněný účet, změnu pořadí započtení výtěžku z exekuce, snížení penále u sociálního a zdravotního pojištění a tzv. milostivé léto.

INFO.CZ má k dispozici množství reakcí na včerejší jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, níže je publikujeme. Najdete v nich rovněž vysvětlení řady popsaných změn.

Exekutorská komora ČR:

„Exekutorské komoře ČR je velmi líto, že poslanci nepodpořili místní příslušnost či zjednodušené doručování. Komora naopak vítá, že neprošel návrh na zavedení tzv. sněhuláka či nesmyslné převedení Centrální evidence exekucí (CEE) pod Ministerstvo spravedlnosti. Chráněný účet EKČR dlouhodobě podporuje, ale není přesvědčená o navrhovaném technickém řešení. Stejně tomu je v otázce zastavování marných exekucí do 1500 Kč. Tuto snahu vítáme, ale všechny navrhované částky, které by měl stát uhradit, jsou násobně pod náklady exekutorů (vedení spisu, poštovné, právní náklady atd.). EKČR se obává i schválení tzv. milostivého léta, kdy by mělo dojít k zastavování částečně uhrazených veřejnoprávních exekucí. Tento návrh je nesystémový a způsobí ztrátu v příjmech státu. Výbor nehlasoval o mobiliárních exekucích, ale vzhledem k tomu, že návrh se pravděpodobně objeví při druhém čtení na plénu Poslanecké sněmovny, EKČR před ním chce opět varovat. Výrazně by snížil vymahatelnost práva a poškodil by věřitele (vč. SVJ, bytových družstev, drobných věřitelů, živnostníků, rodičů čekajících na alimenty apod.)“

Česká advokátní komora (Martin Maisner, člen představenstva):

„Pozitivně hodnotím, že Ústavně právní výbor zamítl návrhy na všechny podoby teritoriality, které by výrazně ztížily vymáhání pohledávek a situaci věřitelů. Správným krokem je zavedení chráněného účtu. Zastavení bagatelních exekucí do 1500 korun sice výrazně sníží počet probíhajících exekucí, nicméně přináší samozřejmě řadu s tím souvisejících problémů. Je však třeba respektovat, že se jedná o návrh poslanců napříč politickým spektrem, který patrně bude mít širší podporu.“ Martin Maisner, člen představenstva České advokátní komory

Česká asociace věřitelů (Pavel Staněk, prezident):

„Z pohledu věřitelů velmi oceňujeme, že zákonodárci nepodpořili žádný z návrhů na zavedení tzv. exekutorské teritoriality a zároveň z původního návrhu vypustili přidělování exekucí podle principu tzv. sněhuláka. Jsme dlouhodobě přesvědčeni o tom, že by žádné z těchto řešení nepřineslo žádoucí výsledky. Dlužníkům by tyto změny nijak citelně nepomohly, naopak by významně zasáhly do práv věřitelů a způsobily výrazný pokles vymahatelnosti pohledávek, který by se ve výsledku odrazil ve zdražení řady služeb pro poctivě platící zákazníky.

Pozitivně vnímáme také podporu zavedení chráněného účtu. Návrh by si zasloužil ještě určité technické úpravy, nicméně celkově jde jednoznačně o přínosné řešení, díky kterému budou moct dlužníci v budoucnu bez problémů nakládat se svým nezabavitelným příjmem.

Hrozbu pro věřitele stále představuje povinné zastavování exekucí po 3 letech, kdy by věřitel po uplynutí tohoto období musel pro pokračování exekuce zaplatit zálohu. Takové období je nepřiměřeně krátké, z praxe víme, že řada exekucí začne být splácena i po 5 a více letech. Prodlužující se délka řízení je navíc mnohdy způsobena průtahy ze strany dlužníka, který tak exekuci může oddalovat až do uplynutí stanovené lhůty a tím zcela zmařit. Navrhovaná záloha je pak neúměrně vysoká a vedla by k tomu, že by řada věřitelů na vymáhání zcela rezignovala.

Za relativně přijatelný kompromis považujeme návrh poslance Nachera na zastavení exekucí starších 3 let pro dluhy do 1 500 Kč. Dané řešení může pomoct mnoha dlužníkům, u nichž v průběhu let došlo k neúměrnému navýšení původně drobných dluhů. Jedná se sice o značný zásah do práv věřitelů, nicméně navrhovanou kompenzaci ve výši 30 procent jistiny lze považovat za akceptovatelnou.

Výbor se nakonec nezabýval úpravou mobiliárních exekucí, která bude projednána rovnou v druhém čtení sněmovny. Tyto změny vnímáme z pohledu věřitelů jako velmi rizikové, neboť mohou výrazně prodloužit délku exekučního řízení a snížit uspokojení věřitelů.“

Exekutoři proti teritorialitě (Lukáš Jícha, zástupce uskupení a soudní exekutor v Přerově):

„Vítáme, že na dnešním jednání Ústavně právního výboru zvítězil zdravý rozum a zákonodárci dali jasnou stopku nebezpečným návrhům exekutorské teritoriality i tzv. sněhuláka, podle kterých mělo dojít ke změně principu rozdělování exekucí. Sněhulák ani teritorialita by totiž nepřinesly do procesu vymáhání dluhů v Česku nic pozitivního, jak překladatelé zamýšleli. Naopak hrozilo, že jejich zavedením dojde ke snížení vymahatelnosti pohledávek a zároveň i řadě procesních problémů, které by exekuční řízení výrazně zkomplikovaly, až zablokovaly.

S čím naopak nemůžeme souhlasit, je navrhovaná výše kompenzace pro exekutory obsažená v návrhu tzv. milostivého léta. Jedná se o neúměrný zásah do odměn exekutorů stanovených exekučním tarifem, která nereflektuje, že řada z těchto exekucí by mohla být normálně splacena, a to včetně zákonem stanovené odměny a nákladů exekutora. Není důvod zasahovat do nákladů tam, kde je exekuce úspěšná. Pokud chce stát něco promíjet, ať tak činí u svých pohledávek, ne však u nákladů exekuce, které mu nepatří. Činnost exekutorů totiž není hrazena z prostředků státního rozpočtu.

Hrozbu také představuje povinné zastavování exekucí po 3 letech, neboť je běžné, že značná část exekucí začne být splácena třeba i po 5 nebo více letech. Povinné zastavování navíc může nahrávat k obstrukcím dlužníků. Jako nepřijatelné vnímáme i navrhované změny v mobiliárních exekucích, protože podobně jako u teritoriality i zde hrozí, že změna přispěje k výraznému snížení vymahatelnosti dluhů.“

Institut prevence a řešení předlužení (Radek Hábl):

„Ústavně právní výbor v zásadních otázkách vůbec nerespektoval doporučení svého expertního podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení. Zejména v otázce teritoriality, ale i dalších úpravách. Je pak otázkou, nakolik má takový podvýbor smysl, když po ročních jednání expertů na exekuce a insolvence se jejími závěry ústavně právní výbor neřídí a hlasování probíhá čistě stranicky.

Současný vývoj tak napovídá tomu, že kromě dílčích minoritních změn, se žádná zásadní reforma exekučního systému v Česku nekoná. Hnutí ANO tímto navazuji na tradici vládnoucích stran, které i přes jasné celospolečenské a ekonomicky dopady i nadále ponechají soudní moc v rukou exekučního trhu, jakkoli se proti tomuto vymezuje i samotná Soudcovská unie.“

CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz (Aleš Rod, ředitel výzkumu):

„Jsem rád, že v Ústavně právním výboru zvítězil zdravý rozum a racionální argumentace a poslanci odmítli zavádění místní příslušnosti exekutorů. Teritorialita by v ničem nepomohla dlužníkům a vážně poškodila věřitele. Věřitelé mají mít svobodnou volbu exekutora, stejně jako si vybíráme svého advokáta či lékaře. Jedná se totiž o důležité rozhodnutí s potenciálně vážnými následky v případě špatné volby, což vytváří konkurenční prostředí a tím snižuje neproduktivně vynaložené ekonomické náklady. Za dobrý krok naopak pokládám zavedení chráněného účtu.“

EOS KSI (Vladimír Vachel, jednatele inkasní společnosti):

„Teritorialita exekucí je dle mého chiméra, která vzbuzuje mnoho falešných nadějí u dlužníků. Návrhy na teritorialitu jsou mantrou, která se v čase posouvá jen minimálně a ignoruje mnoho faktů, například častou migraci dlužníků, technologický vývoj ve společnosti, nestejnou velikost exekutorských úřadů a jejich rozdílnou kvalitu a podobně. Doprovodným jevem teritoriality by bylo zhoršení vymahatelnosti práva, které by bylo ve svém důsledku přenášeno na řádně platící lidi většinou formou zvýšení cen.“

SDÍLET