GLOSÁŘ VÁCLAVA VLKA | Právník se má věnovat sledování judikatury, a proto se mu budu věnovat i já. Jenže judikatura to není sofistikované řešení právních problémů, nýbrž, jak se ukazuje, připomenutí, že žijeme v reálném světě a lidské chování dokáže psané právo předběhnout během jednoho roku třeba o generaci.
Hned první rozhodnutí vzkazuje obecným soudům a orgánům činných v trestním řízení, že žijeme v 21. století a před tím bylo století dvacáté, a že mobilní telefon existuje a lidé ho používají. V rozhodnutí Ústavního soudu ÚS PV17/2020 totiž sděluje tato velevážená instituce, že telefonát je opravdu poradou advokáta s klientem podle advokátního tarifu.
Musím trpce konstatovat už při podmínkách, za kterých se v České republice může stát někdo ústavním soudcem, že starší opětovně vysvětlují mladším, že tu je elektronika. Rozvoj komunikační technologie je tak bouřlivý, že popírání jejich existence nabírá gardaický rozměr. Po zhlédnutí obsahu rozhodnutí Ústavního soudu lze totiž i hravě zjistit, že napadená rozhodnutí byla napsána na nejmodernější výpočetní technice, byla doručována jenom v elektronické formě a pravděpodobně i nadiktována přes program, který umožňuje přímý převod mluveného slova do psaného textu. Když tedy telefonát není poradou s klientem, tak v duchu stejné logiky vlastně ani nebylo co projednávat u Ústavního soudu, protože neexistovalo žádné písemné vyhotovení napadených rozhodnutí (ta přece také byla jenom v počítači).
