Za pár miliard nemusíte dodržovat pravidla právního státu. I k tomu může spět evropský fond obnovy

Karel Havlíček

24. 07. 2020 • 07:00
KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Vládě práva se tento týden přihodila nevídaná věc: stala se směnnou hodnotou. To se zdá být neuvěřitelné. Evropská rada, v níž zasedají prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky, se shodla na tzv. fondu obnovy, který se má vytvořit tak, že si Evropská komise vypůjčí na finančních trzích 750 miliard eur. Platí-li vláda práva pro moderní demokratický právní stát, je samozřejmě otázka, jestli platí také pro neúplný nadstát, ale předpokládejme, že ano, zvláště když celý model fondu obnovy je především cestičkou k tomu, jak nadstát sakramentsky posílit.

Podstatným rysem vlády práva je, že stát, v němž se právo rodí, je sice suverénní v normotvorbě, ale sám se jí musí řídit. A nejen to. Jak uvádí v jednom z dávných nálezů (již v roce 1994) Ústavní soud, „princip právního státu vychází z priority občana před státem, a tím z priority základních občanských práv a svobod. V povaze právního státu je však obsaženo také vědomí, že … je třeba čelit pokušení státu a mocných jednotlivců získat v něm více moci, než nezbytně potřebují.“ To je hodno zapamatování. 

Jak sdělují tiskové agentury (včetně ČTK), v návrhu dohody o podobě fondu obnovy „zůstává bod, podle něhož Evropská komise navrhne odstřihnout od peněz z fondu ten stát, který vládu práva nebude respektovat, přičemž takový návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí.“ Podobu procesu, jímž se bude dále postupovat, si můžeme domýšlet. Komise zahájí řízení s neposlušným státem, poskytne mu nějakou dobu na nápravu a nepomůže-li to, podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Soud bude muset rozhodnout, jestli lze uzavřít dotyčný kohoutek z fondu obnovy, což ovšem nepůjde jinak, než že ve skutečnosti rozhodne, že ten a ten stát nerespektuje vládu práva, že tedy není státem právním.

Pomiňme, že to bude trvat dlouho – s největší pravděpodobností tak dlouho, že mezitím kohoutky fondu obnovy tak jako tak vyschnou. Ale řekněme, že ne. Řekněme, že tu náhle budeme mít stát potrestaný uzavřením penězovodu za to, že není právním státem. Evropská unie tak bude mít ve svých řadách stát, který se nepochybně prohřešuje proti jejím nejzákladnějším principům. Co učiní? Vyloučí jej?

To by asi neudělala. Jednak by tím vznikla – po brexitu – další vážná trhlina v cestě za uskutečněním myšlenky evropské integrace, jejímž momentálně nejbizarnějším krokem je, že si uděláme společný dluh. A za druhé: platí přece právní zásada (i ta je důležitou součástí vlády práva) ne bis in idem – nikdo nemůže být potrestán dvakrát za totéž. Jestliže je „odstřižení od peněz z fondu obnovy“ trestem (o čemž podle mne nikdo se zdravým rozumem nemůže pochybovat) a jestliže by exkomunikace rovněž byla míněna jako sankce (jak jinak ji z hlediska Evropské unie vnímat?), byl by princip vlády práva exemplárně narušen. Pokud by ovšem takový nehodný stát součástí EU zůstal, znamenalo by to jediné: za nějaký počet miliard euro se lze vykoupit z povinnosti respektovat pravidla právního státu. Nepřipomíná to politiku odpustků, kritizovanou Martinem Lutherem, v jehož parafrázi jde o „podvod římských pochlebníků, aby jimi ničili víru v právní stát (Luther tedy říká: v Boha) i finance lidí“?

Nic proti fondu obnovy, nic proti tomu, když se bohatší země složí na ty chudší (protože o skutečnou míru postižení pandemií určitě nejde, jestliže se do hry dostávají kritéria typu „předpandemické“ nezaměstnanosti), nic proti přerozdělování, pokud je jeho cílem zajištění společenského míru. Půjčí-li finanční trhy ten obří balík „Evropě“, zajisté se tak stane transparentně, nepochybně ve veřejném výběrovém řízení, aby nevznikly otázky, jestli na tom náhodou ten či onen nějak nehorázně nevydělal. I v tom se stoprocentně princip vlády práva prosadí. Nebo ne? To se uvidí, až budou média podrobně a zasvěceně informovat o těch obchodních jednáních mezi „Evropou“ a finančními trhy.

Jen ta směnná hodnota vlády práva mi vrtá hlavou. Popravdě mě nikdy nenapadlo, že se právní stát dá pořídit za pár šupů. Ani teď tomu nevěřím.

JUDr. Karel Havlíček se zabývá filozofií práva a právnickým nakladatelstvím. Je zakladatelem Stálé konference českého práva.

SDÍLET