Za pár miliard nemusíte dodržovat pravidla právního státu. I k tomu může spět evropský fond obnovy

KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Vládě práva se tento týden přihodila nevídaná věc: stala se směnnou hodnotou. To se zdá být neuvěřitelné. Evropská rada, v níž zasedají prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky, se shodla na tzv. fondu obnovy, který se má vytvořit tak, že si Evropská komise vypůjčí na finančních trzích 750 miliard eur. Platí-li vláda práva pro moderní demokratický právní stát, je samozřejmě otázka, jestli platí také pro neúplný nadstát, ale předpokládejme, že ano, zvláště když celý model fondu obnovy je především cestičkou k tomu, jak nadstát sakramentsky posílit.

Podstatným rysem vlády práva je, že stát, v němž se právo rodí, je sice suverénní v normotvorbě, ale sám se jí musí řídit. A nejen to. Jak uvádí v jednom z dávných nálezů (již v roce 1994) Ústavní soud, „princip právního státu vychází z priority občana před státem, a tím z priority základních občanských práv a svobod. V povaze právního státu je však obsaženo také vědomí, že … je třeba čelit pokušení státu a mocných jednotlivců získat v něm více moci, než nezbytně potřebují.“ To je hodno zapamatování. 

Jak sdělují tiskové agentury (včetně ČTK), v návrhu dohody o podobě fondu obnovy „zůstává bod, podle něhož Evropská komise navrhne odstřihnout od peněz z fondu ten stát, který vládu práva nebude respektovat, přičemž takový návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí.“ Podobu procesu, jímž se bude dále postupovat, si můžeme domýšlet. Komise zahájí řízení s neposlušným státem, poskytne mu nějakou dobu na nápravu a nepomůže-li to, podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Soud bude muset rozhodnout, jestli lze uzavřít dotyčný kohoutek z fondu obnovy, což ovšem nepůjde jinak, než že ve skutečnosti rozhodne, že ten a ten stát nerespektuje vládu práva, že tedy není státem právním.

Šabatová kandiduje do Senátu: „Jde o to, jak spravedlivě distribuovat bohatství ve společnosti“

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital