Zítra si připomeneme jednatřicet let od začátku sametové revoluce, díky níž dnes žijeme ve svobodné zemi. Nakolik je ale naše svoboda v poslední době omezována? A nakolik se tato omezení projevují rovněž v těch oblastech života, kde by nás takovéto zásahy možná ani nenapadlo zkoumat, například v bydlení? Jakub Štilec, řídící partner advokátní kanceláře Štilec & Partners, si všímá, že útoky na právo vlastnit majetek – právě v souvislosti s nemovitostmi – jsou stále častější. „Babička zrazovala mé rodiče od uplatnění rodinných restitučních nároků. Nemyslete si, on se komunista za pár let vrátí, říkala. No a přiznám se, že při nápadech tohoto typu si na ní dodnes vzpomenu, říká Štilec v rozhovoru pro INFO.CZ.
Odborně se věnujete zejména stavebnímu právu a nemovitostem. Dlouhodobě se kritizuje dlouho trvající stavební řízení, nedostatek prostorů k bydlení i jejich vysokou cenu. Jak to sám vnímáte? Dají se i tyto nedostatky a předraženost považovat, jednatřicet let po sametové revoluci, za omezení svobody?
To je složitá otázka. V České republice se možná více než kde jinde projevuje krize dostupnosti bydlení. Dostupnost vlastního bydlení je u nás již řadu let nejhorší v Evropě. Leckdy nedosažitelným komfortem není jen nemovitost vlastnit, ale v některých lokalitách i jen mít možnost nájmu. Zejména Praha byla v tomto ohledu poslední roky fenomén. Příčin tohoto stavu je mnoho, z nichž některé lze jistě přičítat státu, například zdlouhavé povolovací procesy a jiné nešvary českého stavebního práva. Výsledkem je tak stav, že značná část obyvatelstva již není schopna na vlastní bydlení fakticky dosáhnout. Pak se nabízí vaše otázka, nakolik jsou nám některé svobody, třeba právo vlastnit majetek, skutečně dosažitelné. Případně proč se některým skupinám obyvatelstva vzdalují a zejména zda lze udělat něco k nápravě.
