Články odjinud

ANALÝZA: Ficovo odcházení má hořkou pachuť. Než by ustoupil, raději vyvolal ústavní krizi

ANALÝZA: Ficovo odcházení má hořkou pachuť. Než by ustoupil, raději vyvolal ústavní krizi

Slovensko je svědkem dalšího dějství seriálu pokusů bývalého premiéra Roberta Fica odejít z nejvyšší stranické politiky. Ficův plán stát se předsedou Ústavního soudu se ale hroutí. Předseda nejsilnější vládní strany Směr se však zatím odmítá vzdát. Kvůli postu v Košicích dokonce neváhal uvrhnout zemi do hluboké ústavní krize.

Jestli se v Česku čas od času pozastavujeme nad neschopností státu, stran a společnosti důstojně se postarat o bývalé premiéry a u některých spíláme jejich rozkladnému vlivu na stranickou politiku, měli bychom vědět, že může být hůře. Názorný příklad nabízí v těchto dnech Slovensko. Odcházení expremiéra Roberta Fica neohrožuje jenom stranu, nýbrž fungování vrcholného orgánu tamní justice.

A nejen to. Blížící se prezidentské volby se místo souboje idejí scvrkly na jediné téma – jmenování Fica ústavním soudcem. Stejná věc minulý týden ovládala celou stranickou scénu. Vše se točí kolem Fica. Jedni (Směr) přemýšlí, jak předsedu do čela košické instituce dostat, druzí (opozice), jak tomu za každou cenu zabránit. A třetí (koaliční partneři Směru) zase marně dumají, jak z celé šlamastiky vybruslit s co nejdůstojnější tváří.

Na Slovensku se ústavní soudci volí jinak než v Česku. Zatímco tady je první krok na prezidentovi, který navrhuje kandidáta, o němž následně hlasuje Senát, Slováci mají pořadí opačné. Kandidáty navrhuje parlament a měl by dát prezidentovi na výběr z dvojnásobného počtu lidí, než kolik je uvolněných míst.

Způsob doplňování ústavních soudců však na Slovensku nebyl tím, co tamní Ústavní soud paralyzovalo. Tím se staly neshody na politické scéně, a především vliv expremiéra Fica, jenž sice z volby odstoupil, udělal tak ale hlavně proto, že jeho zvolení bylo nereálné.

Aby soud nezkolaboval úplně

Poté, co se parlament v úterý neshodl ani na jednom návrhu, domluvila se koalice ve čtvrtek na šesti kompromisních jménech. Tak, aby prezident mohl jmenovat alespoň tři soudce, čímž by jejich celkový počet stoupl na sedm. To už by umožnilo soudu daleko lépe přečkat krizové období.

Dohoda představitelů Směru, Slovenské národní strany a Mostu-Híd ale ztroskotala na tom, že ji domlouvali bez Roberta Fica, který byl tou dobou na pohřbu matky bývalého ředitele zpravodajské služby SIS. Když Fico odpoledne dorazil do parlamentu, domluvené rychle padlo a poslanci nikoho nezvolili. Fico následně existenci dohody popřel, čímž šel proti všemu, co až do té doby znělo z koalice, hlavně od předsedy Mostu Bély Bugára.

Vztahy mezi Bugárem a Ficem byly koncem týdne napjaté a zdálo se, že by se koalice mohla na výběru ústavních soudců rozpadnout. Slovensko by tak krátce po prezidentských zřejmě čekaly i parlamentní volby. Fico Bugárovi vyhrožoval, že když projde nějaký kandidát s podporou opozice, bude to porušení koaliční smlouvy. Bugárovi zase vadilo, že Fico prosazuje tajnou volbu, která by umožnila obejít expremiérovy odpůrce v koalici politickými obchody s neofašistickou stranou Mariana Kotleby. Nakonec se hlasovalo veřejně. Příště už to ale bude podle slov všech aktérů jinak.

Pro slovenský Ústavní soud to znamená jediné. Na neurčito v něm od soboty zasedají jen čtyři soudci. Orgán nemůže rozhodovat v plénu, řešit tedy bude jen individuální stížnosti. A to ještě musel soud narychlo přijmout úpravu, která umožnila všechny zbylé soudce sdružit do jednoho senátu, aby instituce nezkolabovala úplně. I tak bude její chod dost omezený a případné stížnosti na podjatost mohou soud paralyzovat úplně.

Pro představu, jen v první polovině loňského roku obdržel Ústavní soud více než 2300 podání. Stihl vydat 1228 rozhodnutí. A to byl v kompletním třináctičlenném složení. Problém se může dotknout i prezidentských voleb. V případě stížností na ně nebude mít kdo rozhodnout. O stížnostech na volby rozhoduje soud jen v plénu.

Jak odejít, ale nezmizet úplně

Částečná paralýza Ústavního soudu ale není ničím jiným než dalším pokračováním urputné snahy Roberta Fica odejít ze stranické politiky. „Můžu vás ubezpečit, že v roce 2014 už tu nebudu,“ prohlásil Fico před deseti lety. Spletl se. Je tu i pět let po jím avizovaném termínu.

Ne, že by se Fico o odchod nesnažil. Jeho problémem ale je, že veřejné funkce nehodlá po dlouhé kariéře opustit úplně. Poslancem je od roku 1992, jen v době premiérování měl pozastavený výkon mandátu. Vládě šéfoval s přestávkami deset let, z toho čtyři roky vedl jednobarevný kabinet. Poslední rok je sice jen předsedou Směru, ale se silným vlivem. Jak se ukazuje i na volbě soudců, jeho spolustraníci jsou k němu stále loajální.

Ve zmíněném roce 2014 se pokusil odejít do Prezidentského paláce, kde by měl méně exekutivních pravomocí, zůstal by však důležitou a vlivnou osobou. Tehdy jej ale zaskočil politický outsider Andrej Kiska. Plán číslo jedna nevyšel.

Po porážce v prezidentských volbách Fico ještě jednou vyhrál ty parlamentní. Sestavil vládu, kterou navzdory rozpadu koaličního partnera udržel funkční až do loňského roku. Když ho ale tlak slovenské veřejnosti donutil odejít, jelikož po vraždě novináře Jána Kuciaka vypluly na svět kontakty jeho a jeho spolupracovníků na lidi spjaté s organizovaným zločinem, vymyslel si náhradní variantu. S místem řadového ústavního soudce se však spokojit nehodlá, chce být předsedou.

Ficovu cestu na Ústavní soud však blokuje prezident Kiska. „V návrhu vidím jména několika lidí, které bych s radostí jmenoval, ale také ta, která bych nikdy nejmenoval,“ prohlásil prezident. Denník N následně zveřejnil informaci, že do druhé skupiny patří i expremiér. Ten s takovou variantou kalkuluje, jenže zatím nevymyslel, jak hlavu státu obejít.

Možnost, že by nově zvolený prezident nemohl složit přísahu, tudíž by jeho pravomoci přešly na šéfa Národní rady Andreje Danka, který by Fica jmenoval, padla hned zkraje. Panuje vcelku široká shoda, že Kiska může jmenovat předsedu Ústavního soudu i ze zbylé čtveřice, čímž by neexistoval důvod k neprovedení prezidentské inaugurace. A favorizovaní opoziční kandidáti už se nechali slyšet, že Fica stejně jako Kiska nejmenují.

Sázka na Šefčoviče

Obstrukce, k nimž Fico přistoupil, ale nakonec nemusí být zbytečné. Předseda Směru sází na to, že se prezidentem stane jeho favorit, eurokomisař Maroš Šefčovič. Ten kandiduje s podporou poslanců Směru a s Ficem jej pojí dlouholetý blízký vztah. K jeho jmenování ústavním soudcem se ale Šefčovič nevyjadřuje. Slovenská média předpokládají, že by jej jmenoval. Je to pravděpodobné, ale nikoli stoprocentní.

Pokud by Šefčovič po zvolení hodil Fica přes palubu, nebo vyhrál opoziční kandidát, cesta na Ústavní soud, natož do jeho čela, by se zřejmě definitivně zavřela. Další plán Fico nemá, vše vsadil na jednu kartu a jí podřídil i zájmy země na fungujícím právním prostředí. Svými kroky ale zároveň dělá vše proto, aby Šefčovičovi škodil.

Místopředseda Evropské komise se snaží držet si status schopného odborníka. „Díky své funkci jsem byl přijímaný na nejvyšší úrovni v USA, Číně nebo Rusku. To by byl ten potenciál, který bych chtěl přinést do výkonu prezidentské funkce,“ prohlásil nedávno v rozhovoru pro INFO.CZ, kde také dodal, že je nestraníkem, který není členem Směru.

Jenže vizáž odborníka a schopného diplomata tak úplně nejde dohromady s tím, že Šefčovičův nejvýraznější podporovatel paralyzuje nejdůležitější ústavní instituce v zemi.

Faktem zůstává, že Šefčovič je zatím největším favoritem na postup do druhého kola. K tomu mu asi bude stačit podpora voličů Směru, který se v průzkumech drží nad dvaceti procenty. Jenže ve finále bude muset oslovit širší voličskou koalici. A tady už agentury naznačují zádrhel. Šetření společnosti Focus vidí šance mezi ním a zatím druhým v pořadí Robertem Mistríkem vyrovnané, lehce v Mistríkův prospěch.

Ficovy obstrukce a nerespektování ústavního pořádku mohou poškodit i samotný Směr, který bude příští rok obhajovat post nejsilnější strany v parlamentních volbách. A ani tady není mnoho důvodů k optimismu. Strana sice stále vede, ale opozice už by nyní podle agentury AKO mohla teoreticky získat většinu.

Zřejmě i proto se premiér Peter Pellegrini, jehož vnímají Slováci daleko pozitivněji než Fica, po fiasku s volbou ústavních soudců odhodlal k vůbec první nesmělé kritice. „Nesouhlasím s tím, jak se zachoval klub naší vlastní strany,“ prohlásil v pátek. Šanci k nápravě bude mít Směr při další volbě 26. března. Předvídat, co se toho dne stane a s čím dalším přijde Robert Fico, je nyní zhola nemožné.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud