Boris Johnson hledá obchodní partnery. Amerika ale Evropu nenahradí | info.cz

Články odjinud

Boris Johnson hledá obchodní partnery. Amerika ale Evropu nenahradí

EXPORT.CZ | Je to lákavá představa pro amerického prezidenta Donalda Trumpa i britského premiéra Borise Johnsona. Spojené státy během pár měsíců uzavřou s Velkou Británii dohodu o volném obchodu, Johnson ukáže, že brexit neznamená žádnou izolaci jeho země, a Trump zdánlivě získá klíčového spojence pro své obchodní války. Potíž je v tom, že rychlé dosažení takové dohody je velmi málo pravděpodobné.

„Podstatou liberalizace obchodu není jen odstranění cel,“ připomíná český ekonomický diplomat ve Washingtonu Jiří Janíček. Obě strany se musí dohodnout také na harmonizaci standardů a spolupráci v oblasti regulace. Britská a americká pravidla se přitom dnes velmi liší v řadě oblastí. Mezi ty dobře známé patří přístup ke zdravotní péči, používání chlorované vody při omývání kuřecího masa nebo genetickým modifikacím. Rozdílná je i kupříkladu regulace automobilového průmyslu. Jednání o odstraňování podobných rozdílů obvykle trvá dlouhá léta.

Tvrdí vyjednavači

Prezident Trump mluví o velmi důležité dohodě, která může čtyřikrát až pětkrát zvýšit obchodní výměnu USA se Spojeným královstvím. Premiér Johnson připouští, že jednání s Američany bude hodně náročné. „Američané jsou velmi tvrdí vyjednavači, ale dohoda je možná,“ prohlašuje.

Slova o chystané „fantastické“ dohodě zazněla i během nedělního jednání obou státníků ve francouzském Biarritzu, kde se konal summit skupiny G7. Pokud jde o budoucí obchodní partnerství, je ovšem Boris Johnson přece jen realistou – pro Británii bude vzhledem k jejím stávajícím obchodním vazbám ze všeho nejdůležitější dosáhnout postbrexitové dohody s Evropskou unií.

Ekonomický diplomat z české ambasády v Londýně Aleš Opatrný souhlasí s předpokladem, že z hlediska Británie by jakákoliv liberalizace obchodu s USA znamenala významný ekonomický stimul. Existující struktura britské ekonomiky a vytvořené dodavatelské řetězce podle něj ale brání tomu, aby dohoda s Amerikou rychle kompenzovala nepříznivé důsledky případného tvrdého brexitu bez dohody Londýna s EU. „A pokud Britové přistoupí na nějakou formu smlouvy s Evropskou unií, jejich manévrovací prostor pro uzavírání obchodních dohod s ostatními zeměmi – včetně USA – se zúží,“ dodává Aleš Opatrný. Případné závazky Londýna ve vztahu k EU totiž bezpochyby budou v rozporu s představami Washingtonu.

Tuto argumentaci potvrzují údaje o britském zahraničním obchodu. Zatímco britský export do Spojených států se podílel na celkovém vývozu Spojeného království 19 procenty, export do zemí Evropské unie 46 procenty. Podobné je to s podílem na britském importu – Američané se na něm podílejí 11 procenty, Evropané 53 procenty.

Opravdu volný obchod?

Rychlé uzavření obchodní dohody mezi Washingtonem a Londýnem je lákadlem také pro libertariány – zastánce „skutečně“ volného obchodu, kteří místo zdlouhavých vyjednávání žádají velmi přímočarý přístup k dohodě bez jakýchkoliv cel a omezení. Konzervativní americký web National Review Online citoval britského člena Sněmovny lordů Jamieho Borwicka, podle něhož by celá dohoda mohla být vyjádřena v jedné větě: „Všechno, co je legální v USA, se stává legálním také ve Spojeném království, a naopak.“ V takovém případě by ovšem jak administrativa ve Washingtonu, tak vláda v Londýně mohly čelit výtkám, že zrazují národní zájmy v té či oné oblasti.

Mužem, který nedávno prezentoval americký návrh na rychlé uzavření obchodního partnerství, nebyl žádný ekonomický ministr, ale Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Ten vidí šanci v postupném dojednávání dohod v jednotlivých sektorech. To by celý proces mohlo teoreticky urychlit, zároveň by se ale obě strany musely do značné míry vzdát tradičního přístupu k vyjednávání „něco za něco“. Zástupci amerických farmářů se například obávají, že by pak Washington ztratil vyjednávací páky, díky nimž by mohl Brity dotlačit k tomu, aby otevřeli svůj trh také zemědělským produktům z druhé strany Atlantiku. Zippy Duval, šéf lobbystické organizace American Farm Bureau, v rozhovoru pro BBC žádal, aby Britové v rámci jakékoliv obchodní dohody přistoupili na americké potravinářské standardy – včetně používání chloru při mytí kuřat nebo geneticky modifikovaných plodin.

„Něco za něco“

To, že se jednání povedou ve stylu „něco za něco“, očekává také ekonomický diplomat Jiří Janíček: „Svědčí o tom nejenom prohlášení amerických farmářů a zástupců dalších sektorů, ale také zkušenosti z dřívějších obchodních dohod, které Spojené státy uzavíraly.“

Návrh uzavírat nejdříve sektorové dohody naráží i na další překážky. „Dílčí dohody založené na snižování cel v jednom odvětví by nebyly v souladu s pravidly Světové obchodní organizace,“ upozorňuje Jiří Janíček.

Aleš Opatrný z české ambasády v Londýně dodává, že velmi komplikovaným bodem americko-britských jednání bude zdravotnictví: „Britský národní systém je založený na principu univerzálního přístupu ke zdravotní péči.“ Americké firmy přitom už přicházejí s požadavky ohledně stanovování cen léčiv, které jsou nyní ve Spojeném království nižší, nebo účasti v tendrech na zdravotní služby. Boris Johnson ve francouzském Biarritzu prohlásil, že britský zdravotnický systém součástí budoucího obchodního ujednání nebude. „Británie sice může chtít vyčlenit zdravotnictví z dohody o volném obchodu, ale to by bezpochyby snížilo americkou nabídku v dalších sektorech,“ poznamenává Aleš Opatrný.

Český diplomat, který sleduje vývoj kolem chystaného brexitu přímo v Londýně, poukazuje i na další výbušné téma, které může jednání o dohodě zkomplikovat. Spojené státy už dnes tlačí na britskou vládu, aby upustila od plánovaného zavedení digitální daně na velké technologické firmy. Washington považuje takovou daň za diskriminační a zaměřenou proti americkým firmám, protože by poškodila hlavně společnosti jako Amazon, Google, Facebook nebo e-Bay.

Irsko v centru pozornosti

Jestliže by dohoda Londýna s Evropskou unií zúžila manévrovací prostor pro vyjednávání s Washingtonem, není vyloučeno, že tvrdý brexit bez dohody s Bruselem by nakonec paradoxně vyjednávání s Američany zkomplikoval ještě více. Tvrdý brexit by totiž dříve či později nejspíš znamenal také obnovení „tvrdé“ hranice mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Taková vize se nelíbí ani Dublinu, ani velmi vlivné proirské lobby v USA. Irové se obávají, že za této situace by se na ostrov mohly vrátit násilné střety mezi katolíky a protestanty.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů za demokraty Nancy Pelosiová jednoznačně prohlásila, že pokud brexit bez dohody s EU naruší takzvanou Velkopáteční mírovou dohodu v Irsku, Kongres žádné ujednání o volném obchodu s Londýnem nepřijme. „Sněmovnu dnes kontrolují demokraté a na příkladu nové dohody mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem je vidět, že ti při uzavírání obchodních dohod republikánům a prezidentu Trumpovi na ruku nejdou,“ říká Jiří Janíček.

Británií se zase šíří obava, že by Trumpova administrativa nakonec od Londýna požadovala také politické ústupy, které by se týkaly vztahů Spojeného království se třetími zeměmi. Podezření části politiků a médií vycházejí i ze skutečnosti, že v roli hlavního advokáta obchodní dohody v Americe vystupuje John Bolton, který se profesně zabývá bezpečnostními otázkami, nikoliv ekonomikou. Velmi silný názor v tomto ohledu prezentoval Simon Tisdall, komentátor pro zahraniční politiku britského listu The Guardian. „John Bolton nechce volný obchod, chce nás kolonizovat,“ napsal Simon Tisdall.

„V širším kontextu by mohla mít nová dohoda se Spojenými státy také dopady na zahraniční politiku. Donald Trump a jeho administrativa mohou například požadovat, aby Londýn podpořil americké pozice vůči Číně, firmě Huawei nebo Íránu,“ popisuje některé britské obavy Aleš Opatrný.

A jak by přínos případné dohody mezi USA a Británií mohli hodnotit zastánci volného obchodu v dalších zemích? Na jedné straně by ujednání mezi dvěma tradičními tahouny tržní ekonomiky mohlo být vzorem a impulzem pro další obchodní liberalizaci i mimo anglosaský svět. Na druhé straně je tu riziko, že by tato bilaterální dohoda – tlačená odpůrci mnohostranných smluv – mohla sloužit také ke zpochybňování stávajících světových obchodních pravidel nebo i vyhrocování obchodních válek.


Text připravil server o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničí ČR

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud