Články odjinud

Bosnu a Hercegovinu čekají volby. Hrozí násilí i rozpad, Evropa možná bude muset vojensky zasáhnout

Bosnu a Hercegovinu čekají volby. Hrozí násilí i rozpad, Evropa možná bude muset vojensky zasáhnout

Bosnu a Hercegovinu čekají v neděli parlamentní a prezidentské volby. V etnicky a nábožensky rozdělené zemi jde o ostře sledovanou záležitost, která i s ohledem na plány nacionalistických politiků může zafungovat jako rozbuška a v zemi znovu rozpoutat spirálu násilí. V takovém případě se nedá vyloučit nutnost ozbrojeného zásahu, který by s nejvyšší pravděpodobností padl na vojáky zemí EU, jež v zemi dohlíží na dodržování mírové dohody.  

Málokterá země na světě má tak nefunkční státní správu a komplikovanou politickou strukturu jako Bosna a Hercegovina. V neděli budou její občané volit členy pěti parlamentů, deseti kantonálních shromáždění, tři členy předsednictva celé země, tedy rotující prezidenty, a další představitele. Toto uspořádání není samoúčelné. Má vytvořit rovnováhu mezi Bosňáky, tedy místními muslimy, kteří jsou považovaní za samostatnou národnost, Chorvaty a Srby. A předejít tak opakování krvavé války, která si mezi lety 1992 a 1995 vyžádala více než sto tisíc obětí. 

Křehký politický systém ale zhruba od kroku 2006 nefunguje a víceméně jen přežívá.  Nedaří se udělat nutné ekonomické reformy, na byrokratických zádrhelech složitého schvalování různých předpisů (včetně třeba těch veterinárních) zkrachovala i cesta země do Evropské unie. Po volbách ale může nastoupit další, ještě větší paralýza. Vyloučit se nedá ani obnovení bojů či alespoň vypuknutí násilností mezi jednotlivými národnostmi.

Zdá se totiž, že za Srby by se do tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny mohl dostat Milorad Dodik. Ten se vůbec netají tím, že by rád dostal Republiku Srbskou, která je součástí Bosny a Hercegoviny a kterou řídí jako prezident, mimo Bosnu a Hercegovinu. Nejprve pro ni chce získat samostatnost a později ji připojit k Srbsku. Za to ostatně bojovali Srbové v občanské válce před vznikem nynější Bosny a Hercegoviny. Dodik provedl reformu policie Republiky Srbské, která se nyní více než policii podobá armádě, a ve své republice pravidelně hostí bývalé ruské vojáky a členy polovojenských oddílů ze sousedního Srbska.

Byrokratický a politický labyrint
V nedělních volbách budou občané Bosny a Hercegoviny volit čtyři prezidenty, dva viceprezidenty, členy pěti parlamentů a deseti kantonálních shromáždění. Země má 180 ministrů, ale jen 3,5 milionu obyvatel. Kdyby mělo Německo stejně ministrů na obyvatele, muselo by jich mít čtyři tisíce. V zemi je 212 tisíc státních zaměstnanců a jejich mzdy pohlcují třetinu státních příjmů. Bosna a Hercegovina se skládá z Republiky srbské a bosensko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny. Navíc je tu autonomní Distrikt Brčko. Komplikovaná struktura má vyvažovat sílu jednotlivých národů – Bosňáků, Chorvatů a Srbů - a vznikla na základě tak zvaných Daytonských dohod, které v roce 1995 ukončily občanskou válku.

Pomoci mu může Chorvat Dragan Čovič. Samozřejmě, chorvatští a srbští nacionalisté jsou oficiálně nepřátelé a bojovali proti sobě v občanské válce, ale Čovič, který má také šanci dostat se do předsednictva, má podobný cíl jako Dodik. Chce v Bosně a Hercegovině vytvořit chorvatskou republiku Herzeg-Bosna. Zatím je totiž Bosna a Hercegovina tvořena dvěma republikami, Republikou srbskou a Federací Bosny a Hercegoviny, což je fakticky republika, kterou spolu sdílejí Bosňáci a Chorvaté. Jenže Čovič chce pro Chorvaty samostatnou republiku a nakonec přičlenění k Chorvatsku.

Vše bude záviset na výsledcích voleb. Přímo po nich podle analýzy serveru IHS Jane's specializovaného na bezpečnostní rizika nehrozí vypuknutí velkého konfliktu, jen občanské nepokoje avšak s nutností ozbrojeného zásahu. Analytici IHS Jane's věří tomu, že odstředivé tendence nakonec nemusí převládnout. Realizace plánů Dodika a Čoviče, pokud pro ně získají ve volbách silnou podporu, by ale znamenala rozpad Bosny a Hercegoviny.

Srbové a Chorvaté by se pak pravděpodobně poprali o její zbytek obydlený hlavně Bosňáky. Ostatně takový plán existoval už v devadesátých letech, ale Bosňáci byli odhodláni se bránit a totéž by udělali zřejmě i nyní. Ne že by k tomu došlo okamžitě, ale Dodik a Čovič mohou ještě více znefunkčnit fungování celého státu a vyvolat chaos. Pokud budou navíc oba podporovaní ozbrojenci ze zahraničí, stačí malý incident, a mohou vypuknout ozbrojené střety.

Takovému vývoji by měl zabránit mezinárodní správce Bosny a Hercegoviny, kterým je v současnosti Rakušan Valentin Inzko. Může vetovat a nechat změnit zákony a má dbát na naplňování mírových ujednání z Daytonu, na jejichž základě v roce 1995 Bosna a Hercegovina vznikla. Pokusy o její rozdělení by byly proti těmto dohodám. Otázkou je, kdo by rozhodnutí Inzka vynucoval. Mělo by jít o vojáky zemí Evropské unie, kteří mají nad naplňováním mírové dohody dohled. Momentálně je ale v Bosně a Hercegovině rozmístěných pouhých šest stovek vojáků a ti nemají v případě větších nepokojů šanci. Otázkou je, zda by evropské země v případě potřeby dokázaly dostatečně rychle vyslat do Bosny a Hercegoviny posily, nebo by ji ponechaly svému osudu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud