Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bosnu a Hercegovinu čekají volby. Hrozí násilí i rozpad, Evropa možná bude muset vojensky zasáhnout

Bosnu a Hercegovinu čekají volby. Hrozí násilí i rozpad, Evropa možná bude muset vojensky zasáhnout

Bosnu a Hercegovinu čekají v neděli parlamentní a prezidentské volby. V etnicky a nábožensky rozdělené zemi jde o ostře sledovanou záležitost, která i s ohledem na plány nacionalistických politiků může zafungovat jako rozbuška a v zemi znovu rozpoutat spirálu násilí. V takovém případě se nedá vyloučit nutnost ozbrojeného zásahu, který by s nejvyšší pravděpodobností padl na vojáky zemí EU, jež v zemi dohlíží na dodržování mírové dohody.  

Málokterá země na světě má tak nefunkční státní správu a komplikovanou politickou strukturu jako Bosna a Hercegovina. V neděli budou její občané volit členy pěti parlamentů, deseti kantonálních shromáždění, tři členy předsednictva celé země, tedy rotující prezidenty, a další představitele. Toto uspořádání není samoúčelné. Má vytvořit rovnováhu mezi Bosňáky, tedy místními muslimy, kteří jsou považovaní za samostatnou národnost, Chorvaty a Srby. A předejít tak opakování krvavé války, která si mezi lety 1992 a 1995 vyžádala více než sto tisíc obětí. 

Křehký politický systém ale zhruba od kroku 2006 nefunguje a víceméně jen přežívá.  Nedaří se udělat nutné ekonomické reformy, na byrokratických zádrhelech složitého schvalování různých předpisů (včetně třeba těch veterinárních) zkrachovala i cesta země do Evropské unie. Po volbách ale může nastoupit další, ještě větší paralýza. Vyloučit se nedá ani obnovení bojů či alespoň vypuknutí násilností mezi jednotlivými národnostmi.

Zdá se totiž, že za Srby by se do tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny mohl dostat Milorad Dodik. Ten se vůbec netají tím, že by rád dostal Republiku Srbskou, která je součástí Bosny a Hercegoviny a kterou řídí jako prezident, mimo Bosnu a Hercegovinu. Nejprve pro ni chce získat samostatnost a později ji připojit k Srbsku. Za to ostatně bojovali Srbové v občanské válce před vznikem nynější Bosny a Hercegoviny. Dodik provedl reformu policie Republiky Srbské, která se nyní více než policii podobá armádě, a ve své republice pravidelně hostí bývalé ruské vojáky a členy polovojenských oddílů ze sousedního Srbska.

Byrokratický a politický labyrint
V nedělních volbách budou občané Bosny a Hercegoviny volit čtyři prezidenty, dva viceprezidenty, členy pěti parlamentů a deseti kantonálních shromáždění. Země má 180 ministrů, ale jen 3,5 milionu obyvatel. Kdyby mělo Německo stejně ministrů na obyvatele, muselo by jich mít čtyři tisíce. V zemi je 212 tisíc státních zaměstnanců a jejich mzdy pohlcují třetinu státních příjmů. Bosna a Hercegovina se skládá z Republiky srbské a bosensko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny. Navíc je tu autonomní Distrikt Brčko. Komplikovaná struktura má vyvažovat sílu jednotlivých národů – Bosňáků, Chorvatů a Srbů - a vznikla na základě tak zvaných Daytonských dohod, které v roce 1995 ukončily občanskou válku.

Pomoci mu může Chorvat Dragan Čovič. Samozřejmě, chorvatští a srbští nacionalisté jsou oficiálně nepřátelé a bojovali proti sobě v občanské válce, ale Čovič, který má také šanci dostat se do předsednictva, má podobný cíl jako Dodik. Chce v Bosně a Hercegovině vytvořit chorvatskou republiku Herzeg-Bosna. Zatím je totiž Bosna a Hercegovina tvořena dvěma republikami, Republikou srbskou a Federací Bosny a Hercegoviny, což je fakticky republika, kterou spolu sdílejí Bosňáci a Chorvaté. Jenže Čovič chce pro Chorvaty samostatnou republiku a nakonec přičlenění k Chorvatsku.

Vše bude záviset na výsledcích voleb. Přímo po nich podle analýzy serveru IHS Jane's specializovaného na bezpečnostní rizika nehrozí vypuknutí velkého konfliktu, jen občanské nepokoje avšak s nutností ozbrojeného zásahu. Analytici IHS Jane's věří tomu, že odstředivé tendence nakonec nemusí převládnout. Realizace plánů Dodika a Čoviče, pokud pro ně získají ve volbách silnou podporu, by ale znamenala rozpad Bosny a Hercegoviny.

Srbové a Chorvaté by se pak pravděpodobně poprali o její zbytek obydlený hlavně Bosňáky. Ostatně takový plán existoval už v devadesátých letech, ale Bosňáci byli odhodláni se bránit a totéž by udělali zřejmě i nyní. Ne že by k tomu došlo okamžitě, ale Dodik a Čovič mohou ještě více znefunkčnit fungování celého státu a vyvolat chaos. Pokud budou navíc oba podporovaní ozbrojenci ze zahraničí, stačí malý incident, a mohou vypuknout ozbrojené střety.

Takovému vývoji by měl zabránit mezinárodní správce Bosny a Hercegoviny, kterým je v současnosti Rakušan Valentin Inzko. Může vetovat a nechat změnit zákony a má dbát na naplňování mírových ujednání z Daytonu, na jejichž základě v roce 1995 Bosna a Hercegovina vznikla. Pokusy o její rozdělení by byly proti těmto dohodám. Otázkou je, kdo by rozhodnutí Inzka vynucoval. Mělo by jít o vojáky zemí Evropské unie, kteří mají nad naplňováním mírové dohody dohled. Momentálně je ale v Bosně a Hercegovině rozmístěných pouhých šest stovek vojáků a ti nemají v případě větších nepokojů šanci. Otázkou je, zda by evropské země v případě potřeby dokázaly dostatečně rychle vyslat do Bosny a Hercegoviny posily, nebo by ji ponechaly svému osudu.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1