Analýza: Vítězové a poražení Trumpovy nové dohody. USA si ukously nejvíc, tratí hlavně Asie

Adam Kotrbatý

Naše newslettery rozesíláme každý týden

01. 10. 2018 • 22:00

Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se podařilo dojednat novou variantu dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Dosavadní, Bílým domem kritizovanou smlouvu NAFTA nahradí dokument s prostým názvem Americko-mexicko-kanadská dohoda (USMCA). Úmluva je velkým Trumpovým vítězstvím, jiným zemím ale může přinést problémy.

Stihli to na poslední chvíli. Po víkendu plném horečného vyjednávání a nejistoty se američtí a kanadští vyjednavači dohodli na znění nové úmluvy o volném obchodu. Té se bude účastnit také Mexiko, s nímž byli Američané dohodnutí už od srpna.

Obchod mezi zmíněnými zeměmi dlouho ohrožovaly slova a činy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten kritizoval dosavadní smlouvu NAFTA, na Kanadu a Mexiko uvalil cla na dovoz oceli a hliníku a hrozil dalšími překážkami, pokud se nepodaří dojednat pro USA výhodnější uspořádání, než jakým byla právě NAFTA, kterou v roce 1994 uzavřela administrativa Billa Clintona.

Na Trumpově vítězství vydělají hlavně USA, Kanada získala garance

Dohoda USMCA znamená velké Trumpovo vítězství. Revize a změny mezinárodních smluv patří mezi hlavní prezidentovy priority. Stávající dohody kritizoval už v předvolební kampani a pokračoval v tom i po nástupu do úřadu. Odstoupil například od projektu Transpacifického partnerství nebo jaderné dohody s Íránem. Místo toho vyjednává vlastní pakty. Minulý týden zahájil bilaterální jednání s Japonskem, snaží se dohodnout s Velkou Británií i s Evropskou unií.

„Je to dobrá dohoda pro všechny tři země, řeší mnoho nedostatků a chyb v NAFTA, velice otevírá trhy naším zemědělcům a výrobcům, zmenšuje obchodní bariéry pro USA a přivádí všechny tři skvělé národy společně do soutěže se zbytkem světa,“ chválil Trump finální výsledek na Twitteru.

Ačkoli USMCA prezentují jako výhru všechny tři strany, hlavním vítězem jednání jsou Trumpovy USA. Spojené státy získají větší přístup na kanadský trh s mléčnými produkty. Američanům se také podařilo dojednat, že výrobci automobilů budou muset používat více součástek ze severoamerických zemí. Z celého automobilu bude muset být 75 procent dílů z USA, Kanady nebo Mexika. Dosud to bylo jen 62,5 procenta.

Pro Kanadu je důležité, že jí USA garantovaly výjimku z případných cel na dovoz aut do USA. Těmi Trumpova administrativa hrozí hlavně Evropské unii. Washington ustoupil i v případě kritizované Kapitoly 19 smlouvy NAFTA, kterou do nové dohody nakonec začlenil. Kapitola dává možnost zúčastněným zemím napadnout zavedení některých cel u expertního panelu, do nějž své zástupce vysílají obě strany sporu. Panel v minulosti posuzoval například uvalení cel na dovoz kanadského dřeva. Opakovaně se přitom postavil na stranu Ottawy.

„Je to dobrý den pro Kanadu,“ komentoval teď závěry premiér Justin Trudeau, přestože Kanada neprosadila zdaleka tolik co Washington. Kapitola 19 o řešení celních sporů je spíše symbolickým ústupkem. Sama nemá příliš velkou váhu, což se v minulosti ukázalo právě na sporech o dřevo, kdy USA rozhodnutí nepřijaly a zkrátka jej odmítly respektovat. Kanada si navíc nedojednala zrušení zmíněných cel na hliník a ocel. Americká administrativa s nimi i nadále počítá. Na ně se přitom nevztahuje ani Kapitola 19, jelikož je Bílý dům zdůvodnil národní bezpečností.

Mexiko přineslo oběti, pomohlo Trumpovi rozvázat ruce pro obchodní válku

Asi nejvíce obětí z trojice zúčastněných muselo přinést Mexiko. Kanadský list Globe and Mail jej vidí jako partnera, který na novém uspořádání vydělá nejméně. Pro zemi je pozitivní především to, že se k USMCA přidala Kanada. „Dvoustranná dohoda by uvrhla Mexiko do rozhodně slabší pozice. Mechanismus v Kapitole 19 má pro zemi hodnotu, kterou si mnoho lidí neuvědomuje,“ citují noviny konzultantku v oblasti mezinárodního obchodu Anu Moralesovou.

Mexičané sice prezentují dohodu jako své vítězství nad „nejmocnějším mužem světa“, USMCA jim ale může uškodit především v automobilovém průmyslu. Změny proti NAFTA více upřednostňují zboží z USA a Kanady. Pro Mexiko je nevýhodné například ustanovení, že zbylých 25 procent součástek automobilu musí pocházet z oblastí s vysokým ohodnocením zaměstnanců. Země to ale považuje za oběť, kterou musela přinést ve prospěch vyššího dobra – zachování principů NAFTA.

Největším poraženým dohody však zřejmě budou asijské státy, čemuž nasvědčuje i nepříliš dobrá reakce asijských trhů. Například Japonsku, které dodává řadu dílů americkým automobilkám, uškodí již zmíněná tříčtvrtinová kvóta na původ součástek. Podle analytika společnosti CZECH FUND Lukáše Kovandy navíc USMCA rozváže Trumpovi ruce, aby se mohl více zaměřit na obchodní válku s Čínou.

„Skutečnost, že Trumpova administrativa nyní už nebude chřestit zbraněmi na severoamerické frontě obchodního válčení, značí, že se bude o to více moci soustředit na obchodní válku na frontě čínské. To nemusí znamenat nic dobrého nejen pro Peking, ale i pro další asijské ekonomiky, jejichž zahraniční obchod je závislý na dobře fungujícím vzájemném obchodu Spojených států a Číny,“ píše Kovanda na svém webu.

Co s dohodou provede nový Kongres?

Pro Trumpa a americké vyjednavače je důležité, že se dohodu podařilo uzavřít ještě do konce září. Podpis se sice očekává až poslední listopadový den, americký Kongres ale musí znát finální podobu smlouvy dva měsíce před ním. Pokud by se jednání protáhla do října, nestihly by země dokument podepsat před koncem funkčního období současného mexického prezidenta Nieta. Tím by se otevřel prostor pro další případné připomínky ze strany jeho nástupce.

USMCA však nemá nic jistého ani nyní. Ačkoli by ji Trump rád prosadil co nejdříve, je pravděpodobné, že Kongres se k hlasování o dohodě dostane až na začátku příštího roku, tedy už v době úřadování nově zvolených zákonodárců.

Průzkumy naznačují, že demokraté získají v nadcházejících kongresových volbách většinu přinejmenším ve Sněmovně reprezentantů, což by mohlo proces zkomplikovat. Zástupci demokratů se nechali slyšet, že pro jejich rozhodování bude nejdůležitější, aby dohoda respektovala sliby ohledně ochrany práv dělníků a životního prostředí.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
16. 01. 2021 • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
16. 01. 2021 • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.