Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Českého poslance zadrželi v Kyjevě na letišti. Nechali ho přespat na lavičce a poslali domů

Českého poslance zadrželi v Kyjevě na letišti. Nechali ho přespat na lavičce a poslali domů

Poslanec Milan Šarapatka se v neděli dostal do potíží na Ukrajině. V Kyjevě na letišti ho zadrželi a odmítli vpustit dál do země. Důvodem je Šarapatkovo působení na Krymu, kde v minulosti působil jako pozorovatel při referendu, které mělo posvětit anexi poloostrova Ruskem. Teď Šarapatka cestoval s dalšími členy delegace do Parlamentního shromáždění NATO.

Šarapatka je kvůli svým aktivitám spojeným s Krymem už delší dobu na ukrajinském seznamu nežádoucích osob. Že to není jen cosi symbolického, si sám potvrdil o víkendu. „V neděli mi řekli, že jsem na blacklistu a že mě nepustí dál. Zůstal jsem v transitu, přespal jsem tam na lavičce,“ řekl poslanec Hospodářským novinám.

„Od naší ambasády v Kyjevě víme o tom, že pan Šarapatka nebyl vpuštěn do země a musel se vrátit zpět. Pan Šarapatka je na ukrajinském seznamu nežádoucích osob. Každý stát má právo rozhodovat o tom, komu umožní vstoupit na své území,“ popsala situaci pro server iHNed.cz mluvčí tuzemské diplomacie Irena Valentová.

Členové stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO cestovali na Rose-Rothův seminář. Cestu schválil v půlce června sněmovní organizační výbor. Kromě Šarapatky vycestovali sociální demokraté Antonín Seďa a Václav Klučka, Martin Sedlář (ANO) a Josef Nekl (KSČM).

Poslanec Seďa sdělil, že věc ohledně Šarapatky řešil v neděli s českým velvyslancem Radkem Matulou a tajemnicí delegace Ivou Masaříkovou. „Podle mých informací má do roku 2018 zakázaný pobyt na Ukrajině z bezpečnostních důvodů. Z jakých, to nemusí ukrajinské orgány zveřejňovat,“ uvedl. Po návratu se chce na tento problém zeptat ministerstva zahraničí. Na něj se chce obrátit i sám Šarapatka, který hodlá žádat ministra Zaorálka, aby zaslal ukrajinským úřadům protestní nótu.

Šarapatka byl před třemi lety na Krymu jako pozorovatel referenda o připojení ukrajinského poloostrova k Rusku. Do souvislosti s nynějším nevpuštěním na Ukrajinu to ale nedává. „Od té doby jsem na Ukrajině několikrát byl s týmž pasem, nikdy nebyl žádný problém,“ podotkl. Ukrajinská strana podle poslance o nynější cestě dopředu věděla a mohla tedy s předstihem sdělit, že na Ukrajině není žádoucí.

Česká vláda stejně jako celá Evropská unie obsazení Krymu Ruskem neuznává.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1