Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Devět výstřelů překresluje mapu vlivu. Jak vražda ruského velvyslance proměnila svět?

Devět výstřelů překresluje mapu vlivu. Jak vražda ruského velvyslance proměnila svět?

Pondělní vražda Andreje Karlova v Ankaře má s odstupem dnů stále větší dopad a formuje dění za hranicemi země. Utužuje vazbu Turecko–Rusko a oslabuje vliv Spojených států. Turecko navíc dává najevo, že ji hodlá využít jako záminku v boji s vlastními oponenty.

Včera Ankara ještě osahávala terén, dnes už vykročila bez rozpaků. Obvinění, že za vraždou ruského diplomata stojí hnutí kolem duchovního Fetullaha Gülena zaznělo rovnou od autoritářského tureckého prezidenta.

„Není důvod skrývat, že byl členem organizace FETÖ. Všechny jeho vazby, od místa, kde byl vzdělán, i další vztahy, ukazují na FETÖ (skupiny kolem Gülena, které Turecko považuje za teroristy),“ prohlásil Recep Tayyip Erdogan.

Střípek do mozaiky přidal i turecký deník Hürriyet, který napsal, že vrah velvyslance se v posledním půlroce podílel na ostraze několika akcí, kterých se prezident Erdogan účastnil. Novináři listu rovněž zmiňují vazby na zmíněného exilového duchovního a bez bližších souvislostí vyslovují obavu, že muž mohl udeřit i na vládce Turecka.

Fakt, že se k útoku na ambasadora přihlásila organizace sdružující džihádistické skupiny na západě a severu Sýrie – v místech, kam Ankara hledí často s obavami, zatím turecké zdroje spíše přehlížely. Střelcovo provolávání, že jde o mstu za akce ruské armády v Aleppu, na tom nic nezměnilo.

Turecká vláda má zkrátka jasno a její stručná obvinění mají mnoho dopadů. Ankara nařčení může využít k tvrdé perzekuci svých kritiků, jako se to stalo po letním zmařeném puči. I z něj vláda vinila Gülena a jeho příznivce, v praxi ale spustila obří zátah proti více než sto tisícům svých názorových odpůrců a prezident Erdogan posílil svoji pozici neomezeného vládce (kvůli čemuž čelil i podezření, že puč za tímto účelem sám zinscenoval).

Na celou situaci se můžeme podívat i v širším měřítku. Rusko s Tureckem k sobě teprve nedávno znovu objevily cestu a urovnaly vztahy vyhrocené po sestřelení ruského bitevníku. Společnou řeč nakonec našly i v otázce postupu v Sýrii – Rusko si vojensky pohlídalo, že jeho chráněnec Bašár Asad zůstane u moci, a Turecko vycítilo šanci udeřit na nenáviděné Kurdy a ještě nahnat body jako ten, kdo zprostředkuje dohodu mezi znesvářenými stranami.

Teď přesně v duchu této křehké harmonie jakoby uzavřely nepsanou dohodu, že vražda velvyslance v přímém přenosu jejich sbližování nijak nenaruší. Turecko bude rádo za dobré vztahy s Moskvou a ta zase za munici proti Spojeným státům. „Posloužilo to k stvrzení aliance, která může znamenat vyloučení Spojených států ze závěrečné fáze syrské války a zásadně oslabí vliv USA na Blízkém východě,“ píše The Washington Post.

Nová aliance: ministři zahraničí Íránu, Ruska a Turecka v Moskvě.Nová aliance: ministři zahraničí Íránu, Ruska a Turecka v Moskvě.autor: Reuters

Spolu s ministry zahraničí Ruska a Íránu si to šéf turecké diplomacie v úterý potvrzoval v Moskvě, kde se tento nově vzniklý „elitní klub“ bavil o dalším směřování syrské války a připomínal, co všechno se díky jeho aktivitě v rozvrácené zemi podařilo. „Setkání ukázalo, že někdejší rivalové dosáhli shody ohledně rozdělení vlivu v Sýrii. Turecko přestane podporovat aktivity proti Asadovi a výměnou za to získá volnou ruku pro akce v příhraničí,“ analyzuje situaci The Washington Post a připomíná, že prioritou Turecka je zamezit Kurdům v propojení oblastí pod jejich kontrolou.

„Spojené státy nejspíš budou patřit k těm, kdo na tom tratí nejvíc,“ říká pro web Foreign Policy Amanda Sloatová, někdejší pracovnice v řadách americké diplomacie. Obvinění Gülena, respektive Spojených států, které mu poskytují azyl a navzdory naléhání Ankary ho nevydaly, je v této situaci přesně zvolený nástroj.

Administrativa Baracka Obamy pomalu vyklízí kanceláře a ztrátu vůdčí role na Blízkém východě jakoby jen brala na vědomí. Podobně znepokojivé může pro někoho být i vyhrocení vztahů v rámci NATO, kde USA i Turecko mají svoji klíčovou roli. Až Donald Trump po 20. lednu usedne do Bílého domu, čeká tam na něj nepříjemný rébus.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1