Egyptská armáda chystá revoluci v cestovním ruchu. Od prezidenta dostala atraktivní pozemky | info.cz

Články odjinud

Egyptská armáda chystá revoluci v cestovním ruchu. Od prezidenta dostala atraktivní pozemky

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí předal armádě 47 ostrovů v turisticky atraktivním Rudém moři, které dosud spravovaly civilní úřady. Vojákům poskytl i přes 30 tisíc hektarů rudomořského pobřeží, kromě jiného pláže severně od turistického centra Hurghady. Oficiální důvod? Ostrovy jsou prý „územím strategického významu“. K vojáky ostře sledovaným bodům tak nyní patří třeba i Giftún, kolem kterého se to turisty s gumovými potápěčskými brýlemi jen hemží.

Letos v srpnu dostali vojáci od svého prezidenta opravdu hodnotný dárek. Někdejší generál Sísí jim do správy předal pozemky, které mají společné vlastně jen jediné – jsou atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Na ostrovech Rudého moře se turisté potápějí, na jeho pobřeží opalují. A utrácejí. Armádní velitel, který v létě 2013 sesadil ve svobodných volbách vybraného prezidenta a uniformu nepříliš ochotně svlékl až s nástupem do čela státu, navíc už v červenci nabídl vojákům město Aríš. To leží na středomořském břehu Sinajského poloostrova a slouží spíše místním návštěvníkům: leží totiž relativně blízko palestinského Pásma Gazy a na dohled od neklidného regionu, kde občas zahrozí povstalci.

Jak ale připomíná web Middle East Monitor, podle tři roky starého (samozřejmě prezidentského) dekretu patří ministerstvu obrany – v egyptském kontextu rozuměj armádě – vždy dva kilometry široký pás na obou stranách každé silnice vedoucí Sinají. Není těžké si domyslet, kolik radosti toto pravidlo způsobilo uniformovaným developerům na jihu poloostrova, při jehož pobřeží vede cesta. Zde leží kupříkladu letoviska Šarm aš-Šajch či Dáháb.

Podle serveru Al-Monitor, který má letošní prezidentské výnosy k dispozici, až dosud na atraktivní ostrovy dohlížely civilní úřady, turistické ministerstvo nevyjímaje. Sísího rozhodnutí je ale fakticky nezpochybnitelné: výjimečné pravomoci, v obvyklých demokratických společnostech nepředstavitelné, mu podobná rozhodnutí učinit dovolují. Navíc jedná jako někdejší voják ve prospěch současné armády, přičemž málokdo pochybuje, že opravdovými politickými i ekonomickými vládci země jsou právě důstojníci. V čele se Sísím.

Od roku 1979, kdy uniformy dostaly zcela volnou ruku v podnikání, totiž pronikly do nejrůznějších odvětví – stavebnictví, výroby oceli či zdravotní péče. Podle střízlivých odhadů jejich podniky produkují dvě pětiny HDP. Platí rovněž, že vysocí armádní velitelé odcházející do výslužby obvykle nastupují do vedení některé ze státních či vojáky vlastněných firem. K nim pak míří vládní i bezpečnostní, pokaždé však lukrativní zakázky. Takto nastavený systém vzájemné loajality je neporazitelný. Nemluvě o tom, že podle zákona z roku 2015 už armáda zisky ze svého podnikání nedaní.

Nováčky ale vojáci nejsou ani v turismu, jakkoli nyní chystají velký vstup do branže, která loni Egyptu jako celku přinesla 12 miliard dolarů. A na příjmech státního rozpočtu se podílela takřka z 12 procent. Zmíněný server Al-Monitor konstatuje, že stávající resorty záhy získají zásadní konkurenci: armáda rozhodla (třeba) o investicích do výstavby v okolí města Ajn Soukhna, které se nachází u Rudého moře jen něco přes padesát kilometrů od Suezského průplavu. Zde má vyrůst největší egyptské letovisko vůbec.

Nadšení mužů s lampasy ovšem nesdílejí civilní podnikatelé. Ti se – zřejmě právem – obávají oprýmkované konkurence nejen proto, že je schopna investovat v obřích objemech. I malé a střední firmy sloužící cizincům při potápění a jiných turistických kratochvílích teď budou muset při cestách na výložkami spravované ostrovy i pláže platit za vstup. Mnohé to zřejmě položí a v lepším přinutí vstoupit do služeb nově vzniklých armádních společností.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud