Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Islámský stát mohutně dobývá jihovýchodní Asii. Hrozí vznik další nebezpečné bašty, varují experti

Islámský stát mohutně dobývá jihovýchodní Asii. Hrozí vznik další nebezpečné bašty, varují experti

Vliv teroristické organizace Islámský stát v jihovýchodní Asii roste, jejímu vůdci Abu Bakr al-Baghdadimu přislíbilo loajalitu již šedesát vůdců místních teroristických hnutí, upozorňuje server CNN. Mezi analytiky se šíří obavy, že Islámský stát založí v Asii silnou odnož svého chalífátu. 

Aktivity samozvaného Islámského státu se čím dál zřetelněji přesouvají do jihovýchodní Asie – do Filipín, Malajsie a Indonésie. Počet útoků hnutí napojených na Islámský stát v posledních měsících strmě roste. A zatímco odpovědí Evropy a Ameriky na aktivity IS byla těsnější spolupráce bezpečnostních složek, v Jižní Asii je situace o mnoho složitější.

„Islámský stát v oblasti zintenzivnil spolupráci mezi jednotlivými extremistickými skupinami. Represivní orgány, policie a armáda, proti nim však stále působí především na úrovni jednotlivých národních států. Snahám o regionální kooperaci brání především geografické, politické a národnostní problémy,“ míní Indonéský institut zaměřený na studium terorismu IPAC.

Pokud se k problému místní vlády nepostaví čelem, region podle IPACu riskuje, že se stane jihoasijskou verzí oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem, která je sužována nestabilitou a teroristickými útoky.

Výčet útoků z posledních měsíců naznačuje, že zpráva institutu nemluví do větru. Indonéské hlavní město Jakarta od loňského ledna zažilo již dva útoky, které vyšetřovatelé spojili s Islámským státem a při nichž zemřelo několik lidí. V malajském Kuala Lumpuru zase jen díky velkému štěstí nepřišel nikdo o život při útoku granátem na noční klub, původ útočníků policii rovněž zavedl k Islámskému státu.

Největší problémy s islámským terorismem však mají na Filipínách. V loňském září tam přišlo 14 lidí o život při explozi, ke které se přihlásilo hnutí Abu Sajáfa, které je napojené na IS. A od minulého týdne zuří na jižním ostrově Mindanao líté boje mezi teroristy a vládními silami, útoky si vyžádaly již přes stovku obětí, z toho 19 civilistů. „Teroristé přišli nečekaně, všichni místní zaběhli do svých domů, aby se skryli před střelbou,“ líčí příchod ozbrojených skupin napojených na Islámský stát (IS) do města jeden z obyvatelů Marawi, Chico Usman. Krátce nato již po městě vlály černobílé vlajky.

„To, co se nyní děje na Mindanau, již není rebelie několika Filipínců. Je to invaze zahraničních teroristů. Chtějí připojit Mandanao ke svému chalífátu,“ prohlásil filipínský prokurátor José Calida. Mandanao přitom není žádný bezvýznamný ostrůvek, zabírá asi třetinu rozlohy Filipín.

Dvousettisícové město Marawi houfně opouštějí lidé, opačným směrem naopak směřují vládní tanky a obrněná vozidla. Filipínský prezident Rodrigo Duterte na ostrově zavedl stanné právo a zvažuje jeho rozšíření na celou zemi.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1