Jako za války. Rakousko kvůli koronaviru chystá transporty pro zahraniční zaměstnance | info.cz

Články odjinud

Jako za války. Rakousko kvůli koronaviru chystá transporty pro zahraniční zaměstnance

Mezi Rumunskem a Rakouskem budou od května jako za války jezdit vlaky, z nichž nebude možné nikde po cestě vystoupit. Cestovat s nimi budou za přísných bezpečnostních opatření pouze rumunské pečovatelky. Bez nich by totiž péče o staré a nemohoucí lidi v Rakousku totálně zkolabovala. Podobně se připravuje i hromadná přeprava zemědělských dělníků.

 

Vlakové transporty, které se rozjedou z Rumunska do Rakouska už 2. května, každopádně nemají od konce druhé světové války v Evropě obdobu. Zatímco ale tehdy převáželi nacisté za otřesných podmínek v uzavřených vagonech vězně koncentračních táborů, dnes mají cestující ve vlakových transportech zachraňovat životy.

V Rakousku je 33 000 lidí bytostně závislých na nepřetržité, 24hodinové péči, kterou pro ně zajišťuje 70 000 pečovatelek, z 90 % pocházejících ze zahraničí. Polovina z nich jsou Rumunky. Protože se pravidelné dojíždění pečovatelek například ze Slovenska a Česka kvůli opatřením proti koronaviru a uzavření hranic zkomplikovalo, stala se rumunská pracovní síla pro oblast pečovatelské péče v Rakousku doslova životně důležitá. Její „přísun“ mají zajistit právě zmiňované speciální vlaky.

„Jsem velmi potěšena, že i přes uzavření hranic jsme se byli schopni dohodnout na koridorech pro pracovníky z Rumunska. První část ošetřovatelského personálu může přicestovat do Rakouska nočním vlakem už na začátku května,“ uvedla rakouská ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová.

Tak jednoduché, jak by se z jejího prohlášení mohlo zdát, to ale nebude. Vlaky budou mezi Rakouskem a rumunským Temešvárem zatím jezdit dvakrát týdně, jeden den tam, za dva dny nazpátek. Se svolením maďarské vlády mohu přejíždět přes území Maďarska, za celou cestu, trvající 12 hodin, ale nesmějí kromě cíle nikde zastavit.

Kupé jen pro čtyři

Aby mohli cestující mezi sebou dodržovat potřebný odstup, místo obvyklých šesti sedadel budou v kupé sedadla jen čtyři. A všichni pasažéři musejí mít po celou dobu jízdy na sobě roušku.

Obří transportní operace, opět srovnatelná snad jen s operacemi při válečném stavu, má i další specifika. Ty rumunské pečovatelky, které se v rámci střídání turnusů budou vracet domů, musejí v Rumunsku do čtrnáctidenní karantény. Při cestě zpět si mohou vybrat, zda absolvují karanténu v rakouském hotelu, nebo se nechají testovat na koronavirus. V takovém případě půjdou na hotel pouze na tři až čtyři dny, dokud nebude k dispozici jednoznačný výsledek. Ubytování bude stát 20 eur za noc, na 150 eur pak vyjde test.

Otázka, kdo to všechno zaplatí, je přitom jednoduchá. O všechny náklady, včetně nákladů na cestu vlakem ve výši 50 eur, se rozdělí rakouská vláda s vládami jednotlivých spolkových zemí, hospodářskou komorou a pečovatelskými agenturami. Navíc někteří zprostředkovatelé péče vyzývají své klienty, aby kvůli udržení zahraničních pečovatelek případně zvážili zvýšení jejich platu. „Pečovatelka si v průměru vydělá za 14 dní práce v Rakousku po zaplacení pojištění kolem 800 eur čistého, pak následuje dvoutýdenní pauza,“ řekla INFO.CZ Kateřina van Griffin, jednatelka českobudějovické zprostředkovatelské agentury Hoffnung.

Například rakouská spolková země Horní Rakousy se snaží motivovat pečovatelky, aby v zemi zůstaly déle. Pokud zůstanou celý měsíc a neodjedou k rodině, dostanou k platu od vlády ještě tisícieurovou prémii, tedy v přepočtu 26 000 korun. Už tento samotný fakt dokazuje, jak nesmírně důležitá je pro systém pečovatelské péče v Rakousku zahraniční pracovní síla.

Žádaní Rumuni

Nejde ale jen o pečovatelskou péči. Zahraniční zaměstnance nutně potřebují na jarní práce i rakouští pěstitelé ovoce a zeleniny. Podle některých odhadů dnes chybí jen v Dolních Rakousích až 2000 sezónních zaměstnanců, které chtějí místní sedláci opět přivézt z Rumunska. Podle deníku Kurier si už proto vyjednali několik charterových letů z rumunského města Sibiu přímo do Rakouska. „Rumunské úřady let už schválily, první letadlo by mělo přistát ve Vídni v pátek odpoledne,“ řekl Kurieru na začátku tohoto týdne Josef Keferböck, generální ředitel Svazu pěstitelů zeleniny v Dolních Rakousích.

Náklady na cestu ve výši až několika set eur na jednoho pracovníka podle něj kompletně převezmou sedláci. Nejde přitom jen o samotný let, ale také o testy na koronavirus. Podle Keferböcka budou rumunští zaměstnanci nejprve testováni už na rumunském letišti. Pokud se u nich nákaza nepotvrdí, dostanou potvrzení v angličtině s tím, že mohou odletět. Po dvou dnech bude následovat druhý test v krátké karanténě v Rakousku. Jestliže i ten skončí negativně, budou moci pracovat na rakouských polích.

Na tomto náboru je však nejvíc paradoxní fakt, že ještě poměrně nedávno řada ultrapravicových politiků v Rakousku kritizovala příliv levné pracovní síly právě z Rumunska. Podle nich se Rumuni podbízejí cenou, berou práci místním a navíc v některých případech přispívají ke zvýšené kriminalitě. Dnes si žádný rakouský politik podobná prohlášení vůči Rumunům nedovolí, a to ani náznakem. Zaměstnanci z nejchudší země EU mají totiž pro Rakousko cenu zlata.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud