K čemu máme vojáky? Aby s americkými spojenci bojovali za svobodu Afghánců. Glosa P. Novotného | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

K čemu máme vojáky? Aby s americkými spojenci bojovali za svobodu Afghánců. Glosa P. Novotného

K čemu máme vojáky? Aby s americkými spojenci bojovali za svobodu Afghánců. Glosa P. Novotného

V Afghánistánu umřeli čeští vojáci. Ocitli se v situaci, které nelze zcela předejít. Bojovali v zemi, která je většině Čechů neznámá. Populisté i komunisté hovoří o zbytečné oběti na cizím oltáři, islamofobové zvedají prst a varují před všemi muslimy. Ano, skon uniformovaných mužů není přelomem v sedmnáct let trvající válce. Přesto – či proto – je třeba zopakovat, proč Češi mají v Afghánistánu být.

Uniformám ne vždy rozumím. Jako novinář jsem měl možnost pobývat jak s obyčejnými Afghánci, tak se zahraničními vojáky včetně těch českých. Za několika bariérami i venku na hlídce, zkrátka v izolovaném, přísně organizovaném armádním světě, platí pravidla, které civily občas překvapí. Mnozí – nikoli všichni – lidé v českých uniformách navíc přemýšlejí po svém: obrněnými vozy zněl na konci minulého desetiletí nejčastěji Daniel Landa, v prezidentských volbách tu jasně vyhrál Miloš Zeman.

Čeští vojáci jsou ovšem také – a především – profesionálové. Samozřejmě, rutinně spolupracují s americkými i jinými kolegy, ovládají cizí jazyky stejně jako moderní technologie. Pryč je doba vysmívaných komunistických lampasáků. Patří k síle, která není v Afghánistánu zbytečně. A hlavně, válčí v českém zájmu.

Oč tedy v Afghánistánu jde?

…o to, aby se nestal obřím výcvikovým táborem islamistů z celé planety. Aby nebyl hrozbou sobě, blízkému okolí i vzdálenému světu.

Mezi roky 1996 až 2001 se do Talibanem ovládaného Afghánistánu stáhli islámští radikálové ze všech koutů planety, aby tu založili své výcvikové tábory. Navzdory zažitým představám nešlo ani tak o kolektivní budování islamistické utopie, idealizované obce z časů jinak pragmatického proroka Muhammada. Paštunští venkované, kteří tvoří páteř Talibanu a i k vlastnímu překvapení rychle dobyli téměř celou zemi, brzy zjistili, že neumějí vládnout, řídit stát. A že pro to ani nemají peníze: svět je od financí vcelku pochopitelně odřízl.

Kromě nepříliš štědré trojice muslimských zemí, které s nimi z různých důvodů nepřerušily styky (Pákistán, Saúdská Arábie a Emiráty), zbyli Talibancům coby sponzoři jen výstřední milionáři a extremisté typu Usámy bin Ládina. Ten například výměnou za ochranu a prostor sliboval nejen budovat infrastrukturu, ale pomoci také finančně. Afghánští ultrakonzervativci, kteří původně povstali proti zdivočelým banditům znásilňujícím dívky (i chlapce), tak znovu přišli do kontaktu s islamistickou avantgardou. Podobně jako v časech války proti Sovětům (1979–1989). Záhy se tak dostali do ideologického i ekonomického vleku zahraničních extremistů. I proto je USA v roce 2001 svrhly, což si mnozí Talibanci nyní dobře uvědomují.

…o to, aby Afghánci sami vybudovali co možná nejspravedlivější i nejlépe prosperující společnost.

Afghánci jsou lidé. Jste v šoku?

Přiložím tedy pod kotel předsudků. I Talibanci jsou lidé! Nejde o žádné demokraty, naopak. Běžný talibanský pěšák je ultrakonzervativní venkovan s velice základním (či chybějícím) vzděláním obvykle z paštunského prostředí, kterému jeho ideolog servíruje striktní, ba bigotní formu islámu okořeněnou misogynními představami. Mladá generace velitelů navíc vykazuje příchylnost ke globálnímu islamismu typu al-Káidy zmíněného Usámy bin Ládina.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)

Přesto nyní Taliban přistoupil k jednání s Američany. Došel k závěru, že USA, Západ a jimi podporovanou vládu v Kábulu neporazí. Je otázka, jak bude Afghánistán po podpisu případné mírové dohody vypadat. Zda Taliban sleví a dívkám na svém území povolí (třeba) návštěvu škol, v čemž se protiví nejen zákonům Afghánistánu, ale i islámu.

Jedno je ale jisté již teď: čeští vojáci jsou v Afghánistánu na straně těch, kteří chtějí gramotné ženy, co nejbohatší zemi a relativně svobodné volby. (Kéž by bylo možné napsat, že zaštiťují i bojovníky s korupcí a narkobyznysem, svět ale není ideální jaksi z definice.)

…o to, že jsme spojenci Spojených států. Kterými – alespoň doufám – chceme zůstat.

Navzdory Trumpovské epizodě, USA jsou a snad i zůstanou globálním garantem svobody. V tuto chvíli jsme americkými spojenci (nejen) v NATO. Což se pochopitelně nelíbí pramálo reformovaným komunistům, tedy spíše nacionálním bolševikům ruského typu. Stejně jako nesoustavně blábolícím populistům, kteří jsou podobně jako rudé kádry vábeni kremelskými konexemi. Na které straně stojíte Vy?

…o to, že nebojujeme s islámem, ale radikálními islamisty.

V Česku dnes kacířská myšlenka. Nicméně, zahraniční vojáci na své misi spoléhají na místní vojáky i tlumočníky, spolupracují s politiky, starosty a vůbec Afghánci. Tedy muslimy. Všichni společně budují zemi, která nemá občany zabíjet, ale živit. A vzdorují těm, kteří rekrutují nezaměstnané mladíky pro válku i sebevražedné útočníky pro zaručenou smrt. Patetické? Bude hůře. Čeští vojáci – spolu s řadou jiných – v Afghánistánu bojují za svého bližního, kterým může být i ten, kdo v pravou chvíli skloní zbraň.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.