Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krize na Slovensku: Rekonstrukce vlády zůstává ve hře, mluví se o výměně Fica, říká politolog

Krize na Slovensku: Rekonstrukce vlády zůstává ve hře, mluví se o výměně Fica, říká politolog

Přestože mnoho aktérů stávající politické krize na Slovensku volá po předčasných volbách, politolog a historik Juraj Marušiak nevylučuje pokračování stávající vlády v rekonstruované podobě. Například po výměně premiéra. Za případné tiché podporovatele označuje například odpadlíky ze strany Sme rodina. „Ostatně dva z nich již deklarovali, že při hlasovaní o důvěře Ficův kabinet podpoří. Ficův kabinet může podpořit také část poslanců ze strany Most-Híd, kteří se do klubu dostali po rozpadu strany Sieť,“ vysvětluje s tím, že Směr naopak opakovaně deklaroval, že se nebude ucházet o podporu Kotlebovců. „Takový krok by vyvolal s největší pravděpodobností konflikt uvnitř strany a navíc by ji definitivně zdiskreditoval na domácí i mezinárodní scéně,“ dodává Marušiak v rozhovoru pro INFO.CZ.

Nejen Most-Híd žádá předčasné volby. Premiér Robert Fico je odmítá. SNS – zdá se – zatím váhá. Co klíčoví koaliční partneři sledují? Jak čtete jejich strategie?

Je jasné, že pro Směr nejsou v dané situaci předčasné volby optimálním řešením, strana by do nich šla oslabená. Slovenská národní strana (SNS) s největší pravděpodobností čeká, až se uvedený konflikt nejsilnějšího koaličního partnera vyčerpá. Jednak proto, aby zůstala ve vládě co nejdéle, avšak také proto, aby získala hlasy zklamaných voličů Smeru, kteří spíše podpoří programově a dikcí bližší formace, než radikální opozici, kterou na Slovensku představují strany jako je Sloboda a Solidarita (SaS) a Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OLaNO), ale i umírněné strany Progresívné Slovensko a Spolu, které cílí spíše na elektorát ve velkých městech.

Pozice Mostu je nečitelná. Přestože navrhli předčasné volby, a jako druhou nejlepší alternativu odchod z koalice, zároveň Rada dala předsednictvu volnou ruku při dalších vyjednáváních. To znamená, že rekonstrukce vlády teoreticky zůstává ve hře, a mluví se i o výměně premiéra.

Umíte si představit pokračování stávající vlády v nějaké rekonstruované podobě i po odchodu Most-Híd do opozice? Napadá mne třeba menšinová vláda Smeru s SNS za tiché podpory Kotlebovců…

Jak říkám, v tuto chvíli nelze vyloučit ani vládu stávající koalice, například po výměně premiéra. Nicméně někteří poslanci Smeru už alternativu vlády bez Fica na sociálních sítích odmítli. Jmenovat mohu například Ľuboše Blahu. V jeho případě však nejde o klíčovou postavu strany. Jiná část poslanců Smeru, například bývalý ministr kultury Marek Maďarič a poslanec Ján Podmanický, se zase vyslovují ve prospěch předčasných voleb.

Jako potenciální tiší podporovatelé připadají v úvahu například odpadlíci ze strany Sme rodina. Ostatně dva z nich již deklarovali, že při hlasovaní o důvěře Ficův kabinet podpoří. Ficův kabinet může podpořit také část poslanců ze strany Most-Híd, kteří se do klubu dostali po rozpadu strany Sieť. Smer opakovaně deklaroval, že se nebude ucházet o podporu Kotlebovců. Takový krok by vyvolal s největší pravděpodobností konflikt uvnitř strany a navíc by ji definitivně zdiskreditoval na domácí i mezinárodní scéně.

Jaké cesty vedou podle slovenské ústavy k předčasným volbám?

V zásadě dvě: dohoda poslaneckých klubů, aby bylo možné schválit příslušný ústavní zákon třípětinovou většinou (devadesát poslanců), anebo obstrukcemi. Tj. bojkotování parlamentu. Pokud by nebyl usnášeníschopný více jak tři měsíce, musí ho prezident rozpustit a vypsat nové volby.

Pokud je tedy jednou z cest k předčasným volbám, že se parlament rozpustí, otázka zní, zda je v možnostech opozice sehnat oněch devadesát poslanců, kteří to musí schválit…

Zatím je tato možnost otevřená. Budou ale muset na svou stranu získat také část poslanců vládní koalice.

Co by se dělo, pokud by padla vláda Roberta Fica a zároveň by se nepodařilo opozici sehnat 90 podpisů nutných k vypsání předčasných voleb?

V takové situaci přicházejí do úvahy tři řešení: (1) sestavení nové vlády při změně, respektive rozšíření současné koalice; (2) vytvoření menšinové vlády, která by se opírala například o nezařazené poslance, respektive o jednotlivce z různých poslaneckých klubů, případně s tolerancí některého z poslaneckých klubů; (3) působení vlády v demisi.

V jaké kondici se vlastně nachází slovenská pravice? Pokud by situace dospěla k volbám, jak odhadujete její šance?

Po krajských volbách v roce 2017 je v lepší situaci, než v jaké byla v minulosti. Avšak přetrvává její fragmentace. Mezi jejich lídry a částečně i mezi jejich voliči jsou rozporu. Tudíž by jí případná integrace, o které hovoří Igor Matovič (předseda OLaNO, pozn. redakce), nemusela prospět. Část demonstrantů i kriticky naladěných médií nicméně poukazuje i na nedostatky současné opozice.

A jak je na tom SNS a Kotlebovci? Nemohou to být nakonec tyto extremistické formace, které budou z krize těžit?

SNS nelze v současnosti označovat za extremistický subjekt. Je to strana, která se snaží těžit z krize, avšak doposud nebylo její působení příliš úspěšné. Především kvůli politickému stylu předsedy strany Andreje Danka. ĽS NS (Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko, pozn. redakce) si počíná lépe, naznačuje možnost podpory Směru, což by ji umožnilo etablovat se ve stranickém systému Slovenské republiky. Její mlčení může způsobit, že ji část bývalých voličů Směru ve volbách podpoří.  

A pokud jde o Směr? Může se podle vás Fico z případného pádu vlády oklepat?

Bude to velmi těžké, skoro až nemožné. Značná část přešlapů, které vyplavaly na povrch po zavraždění Jána Kuciaka a jeho partnerky, zrovna tak jako chyby v komunikaci strany po propuknutí skandálu, padá na Ficovu hlavu. Směr se ale může částečně vzpamatovat, jednak s ohledem na nutnost soustředit se na volby a vymezit se vůči konkurenci. Avšak také proto, že na Slovensku neexistuje žádná jiná formace, která by dokázala oslovit voliče Směru. Neexistuje tady strana orientovaná na spolupráci s odbory, hlásící se k programu sociálního státu a k umírněnému a pragmatickému kurzu v zahraniční politice.

Navíc je fakt, že Směr dokázal úspěšně komunikovat s voliči z malých měst a obcí, s lidmi, kteří mají nižší příjem a jsou vyšší věkové kategorie. Jen částečně mohou tento elektorát pohltit antisystémové strany, jako Sme rodina, ĽS NS, případně konzervativní formace jako jsou SNS a KDH. Zkrátka a dobře, případný proces marginalizace Směru může trvat velmi dlouho.

Směr v současnosti prochází krizovým obdobím, strana je přestárlá, v důsledku značně centralizovaného rozhodování z ní vymizela diskuze a práce s personálními alternativami. Stagnaci strany ukázaly i regionální volby v listopadu roku 2017 a reakce Směru na jejich výsledky, avšak také odchod dvou blízkých spolupracovníků Roberta Fica po zavraždění J. Kuciaka a jeho partnerky.

Na Slovensku se formuje nová levicová strana Progresivní Slovensko a nová pravicová strana SPOLU. Jak byste stručně charakterizoval jejich ideový profil?

Zatím jsou málo výrazné, orientuji se spíš na elektorát ve velkých městech. Progresívní Slovensko se verbálně od označení za levici distancuje a za své potenciální partnery označuje pravicové strany. Jejich pozice je zatím podle sociologických šetření velmi slabá, okolo dvou procent. Strana Spolu se formuje jako pravicový subjekt, i když jejich předseda Miroslav Beblavý koketoval s levicovou orientací.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1