Macron měl štěstí, byl zvolen ve správnou dobu, říká pro INFO.CZ ekonom, který mu psal program | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron měl štěstí, byl zvolen ve správnou dobu, říká pro INFO.CZ ekonom, který mu psal program

Macron měl štěstí, byl zvolen ve správnou dobu, říká pro INFO.CZ ekonom, který mu psal program

„Prezident bohatých“ je nálepka, se kterou současný francouzský prezident Emmanuel Macron už měsíce marně bojuje. Jeho sokyně z druhého kola voleb Marine Le Penová mu spílá, že se ekonomickými reformami odvděčuje dárcům prezidentské kampaně, levicový ekonom Thomas Piketty je zase přesvědčený, že prezident rozdmýchává nerovnost v zemi. „Pravda je ale taková, že Macron jenom dělá ty reformy, ke kterým nás v posledních deseti letech nabádala Evropská unie, Mezinárodní měnový fond i OECD,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Christopher Dembik, jeden z tvůrců Macronova ekonomického programu a šéf makroekonomického oddělení Saxo Bank. 

Z pohledu běžných Francouzů si Macron – sám bývalý investiční bankéř – nálepku Prezident bohatých jistě zaslouží. Třeba proto, že zrušil solidární „milionářskou daň“, kvůli které bohatí Francouzi do systému platili více peněz. Význam daně nebyl ani tak finanční – na celkových daňových příjmech se tento odvod podílel asi jen dvěma procenty. Šlo hlavně o symboliku. Francie však své symboly miluje často až za hrob.

„Se stigmatem prezidenta bohatých se Macron snaží bojovat, ale je pravda, že se mu to moc nedaří,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Dembik který to ilustruje na následujícím příkladu. Zatímco důvěra podnikatelů a finanční komunity v prezidenta roste, důvěra spotřebitelů, běžných Francouzů, míří opačným směrem.

Opatření, kterými Macron porušil část motta Francouzské republiky – rovnost – je však podle jeho kritiků více. Mnoho lidí mu třeba nemůže zapomenout, že srazil daň z kapitálových zisků o více než polovinu na 30 procent. Jasná úlitba elitářům, argumentují. „Je pravda, že tento krok vyslal negativní signál celé populaci, zejména těm nejchudším,“ připouští i Dembik.

Ani jeho vstup do elitního týmu Macronových poradců, který připravoval ekonomický program Francie na příštích pět let, nebyl jednoduchý. „Je pravda, že jsem docela dlouho váhal,“ připouští. „Původně jsem totiž tíhnul spíše k programu socialistů. Věřím ovšem v kapitalismus, a proto jsem nedokázal přijmout přístup (prezidentského kandidáta socialistů) Beoita Hamona.“ 

A nyní Dembik snížení daně z kapitálových zisků hájí. Přinese firmám více volného kapitálu k reinvestování, peníze tak budou tvořit další peníze a pomohou ekonomickému růstu země. Ten pak bude tlačit na poměrně vysokou nezaměstnanost, která je ve Francii oproti Česku asi na trojnásobné úrovni – na přibližně devíti procentech.

„V oblasti pracovního trhu jsme ale najeli na dobrý trend a počet lidí bez práce v posledních měsících postupně klesá,“ argumentuje Dembik, který rovněž působí jako šéf makroekonomického týmu Saxo Bank. Právě do sektoru trhu práce zatím mířily hlavní strukturální reformy, které francouzský prezident během prvního roku v úřadu prosadil. Firmám nabídnul větší flexibilitu při vyjednávání o pracovní době a finanční odměně, představil ale i nová opatření, která pomáhají mladým lidem bez zkušeností snadněji najít zaměstnání.

Macronovi i jeho týmu je však jasné, že lék na vysokou nezaměstnanost se nezrodí přes noc. „To, co nás nyní trápí nejvíc, je především vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných,“ připouští ekonom. „Charakteristikou francouzského pracovního trhu je skutečnost, že se nabídka nepotkává s poptávkou. A proto je míra nezaměstnanosti vysoká i během ekonomické konjunktury, firmy u volných uchazečů zkrátka nenalézají požadované schopnosti a kompetence.“

Tento problém sice představené reformy do jisté míry řeší, než se jejich efekt projeví v praxi, tak to potrvá. „Je nám jasné, že jde o běh na dlouhou trať; přerod těchto reforem do tvrdých dat potrvá.“

Macron však, co se týče reforem, zdaleka není u konce s dechem. V dalších týdnech by se měl zaměřit na představení reformy trhu s bydlením či na nový rámec podpory inovací. „Naším záměrem je zjednodušit výstavbu nových domů. A v oblasti inovací je třeba zaměřit se na fundamentální výzkum, který je pro dlouhodobý růst naprosto zásadní. Jde o oblast, ve které zaostáváme za Německem a je třeba to napravit,“ je přesvědčený Dembik.

Podle Dembika je Macron ten nejpovolanější, aby nadcházející reformy prosadil. „Po Dominikovi Strauss-Kahnovi je Macron druhý vysoce postavený francouzský politik, kterého opravdu obdivuji. Perfektně rozumí ekonomice, výzvám globalizace i budoucnosti pracovního procesu v digitální éře,“ vyzdvihuje přednosti francouzského prezidenta ekonom.

„Myslím, že Macron měl velké štěstí, když byl zvolený ve správný moment. Ovšem Francie je stará dáma, které nějakou dobu trvá, než se zvedne z křesla a pustí se do práce. A byrokracie, obstrukce zastupitelstev nebo mezinárodní ekonomická situace mohou jeho reformní nadšení zpomalit,“ připouští Dembik.

Pozitivní vliv Macronových reforem na ekonomiku by ale mohl být odmazán i cyklickými a strukturálními faktory ekonomiky země galského kohouta. „Data naznačují, že ty nejlepší dny už jsou za námi. Je dost možné, že reálný výsledek našeho růstu v blízké budoucnosti zklame ty naděje, že by se francouzská ekonomika vrátila na přední místo mezi evropskými zeměmi,“ uzavírá makroekonom Saxo Bank.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.