Máme toho dost! Alžírsko vstoupilo do klíčového bodu obratu, lidé se bouří proti chřadnoucímu vůdci | info.cz

Články odjinud

Máme toho dost! Alžírsko vstoupilo do klíčového bodu obratu, lidé se bouří proti chřadnoucímu vůdci

Alžírsko zažilo největší protesty za poslední desítky let. Lidé už nechtějí prezidenta, který není podle všeho schopen vykonávat svůj úřad. Na kolečkovém křesle upoutaný Abdalazíz Buteflika se na veřejnosti už neobjevuje řadu let, v dubnových volbách chce ale opět kandidovat.

Máme toho dost! Takový vzkaz vyslali Alžířané 81letému prezidentovi Abdalazízi Buteflikovi v posledních dnech. Páteční demonstrace proti tomu, aby se ucházel už o pátý mandát v řadě, byly vůbec nejsilnějšími protesty v zemi od konce občanské války. Do ulic alžírských měst vyšlo na 800 tisíc lidí.

Už v roce 2014 si přitom většina Alžířanů myslela, že stárnoucí Buteflika ani nedokončí čtvrtý prezidentský mandát. Hlavu státu, která vládne 40milionové severoafrické zemi od roku 1999, totiž o rok dříve ranila mrtvice. Buteflika je od té doby upoutaný na invalidní vozík a na veřejnosti se objevuje jen výjimečně. O jeho chatrném zdraví se v médiích často spekuluje, podrobnosti zná ale jen úzký okruh jeho nejbližších. Mnozí Alžířané jsou přesvědčeni o tom, že jejich prezident trpí rakovinou.

Jisté je, že v posledních měsících zrušil hned několik významných schůzek, například se saúdskoarabským princem Muhammadem bin Salmánem. Tento víkend se pak Buteflika nedostavil na plánovanou inauguraci velké mešity v metropoli země a nového letištního terminálu. Místo toho zamířil do Švýcarska na „pravidelnou lékařskou kontrolu“.

Jako první vypukly protesty tradičně v Kabýlii, regionu ležícím východně od hlavního města. Impulsem bylo Buteflikovo oznámení z 10. února, že se bude ucházet o pátý prezidentský mandát: „Samozřejmě už nejsem tak silný jako dřív... ale pevná vůle sloužit vlasti mě nikdy neopustila a umožnila mi překonat zdravotní obtíže,“ prohlásil.

Klíčový bod obratu

V organizaci protestů se sice angažuje občanské hnutí Muwatana složené z intelektuálů, právníků i zástupců některých opozičních stran, hlavní roli ale při svolávání shromáždění hrají sociální sítě – podobně jako v případě arabského jara v roce 2011. Buteflikův režim si tímto přelomovým obdobím prošel bez větších otřesů, mimo jiné i díky zákazu shromažďování, který v zemi platí už od roku 2000.

„O alžírské jaro ale (v tomto případě) nejde. Každá společnost si najde svoji cestu k odporu vůči moci, a ten, myslím, bude pokračovat. Pokud nepřijde rozumné rozhodnutí stáhnout kandidaturu kvůli nemoci prezidenta, bude to složité… Alžírsko vstoupilo do bodu obratu, nejdůležitějšího od roku 1988. Režim je ve slepé uličce,“ domnívá se Hasní Abidí, politolog a ředitel Centra studií a výzkumu arabského světa ze Ženevské univerzity, jehož citoval francouzský list Le Figaro.

Islamisté se neprojevují

O tom, že je režim v úzkých, svědčí i jeho rozhodnutí nepoužívat proti demonstrantům sílu. V pátek i v neděli sice dav v Alžíru čelil slznému plynu a vodním dělům, podle zahraničních reportérů na místě šlo ale spíše o lehčí střety, žádné oběti hlášeny nebyly. Bezpečnostní síly zadržely 41 lidí.

Obou akcí se zúčastnila čtyřicátnice Safia: „Manifestovala jsem v pátek, v sobotu jsem šla na mítink Rašída Nikáze (jeden z prezidentských kandidátů). Dnes jsem chtěla přijít, protože už toho máme dost,“ řekla členka skupinky žen mávajících alžírskou vlajkou reportérům deníku Le Monde. „Je to republika, ne království,“ skandovaly.

Demonstrací se účastní lidé z různých sociálních vrstev, převládají ale mladí, tedy často ti, kteří jiný režim než ten Buteflikův nezažili. Ti starší si dosud pamatují islamistický teror z devadesátých let, kdy během občanské války zahynulo podle odhadů až 200 tisíc lidí.

Buteflika vždy kandiduje s heslem kontinuita – právě po jeho nástupu k moci skončila v zemi občanská válka a alžírský režim je na severoafrické poměry velice stabilní, i díky podpoře Západu, jenž považuje Butefliku za vůdce sice autoritářského, zároveň ale za záruku, že se k moci nedostanou islamisté. Ti se při současných protestech neprojevují a čekají na příležitost.

Někteří demonstranti přiznávají, že kdyby Buteflika znovu nekandidoval, do ulic by nevyšli. Režim pak o protestech mluví jako o „demonstracích pro změnu“, aby se tak vyhnul tomu, že jejich hlavním terčem je nejdéle vládnoucí severoafrický vůdce.

Na nástupci se vládnoucí vrstva dosud neshodla

Analytici soudí, že se alžírská vládnoucí vrstva – tedy okruh bohatých podnikatelů a armádních špiček – dosud nedohodla na možném Buteflikově nástupci. Veřejnost už ale další zvolení prezidenta, jenž už prakticky není schopen ani mluvit, vnímá jako ponížení a důkaz toho, že si režim dělá, co chce.

V pondělí se demonstrující dočkali první oficiální reakce: premiér Ahmad Ujahjá jim v přímém televizním vystoupení vzkázal, že o novém prezidentovi rozhodnou „klidným a civilizovaným způsobem volební urny za méně než dva měsíce“. Termín alžírských prezidentských voleb je stanoven na 18. dubna. Buteflika až dosud vždy vítězil už v prvním kole se ziskem okolo 80 procent.

Další demonstrace proběhne v úterý 26. února, tentokrát pod patronací studentů. Výzvy Buteflikových spojenců ke klidu a kontinuitě Alžířané zatím ignorují.

Buteflika je nicméně jasným favoritem blížících se voleb. Popularitu získal jako ten, kdo dokázal ukončit válku, penězi z ropy pak zvládal během dlouhých let tlumit sociální nepokoje. Nyní tvrdí, že chce svoji práci dokončit. Kromě křehkého míru a stability ale za sebou zanechává i dědictví v podobě vysoké nezaměstnanosti a rozsáhlé korupce.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud