Nejen Krym. Putin prý Trumpovi mezi čtyřma očima navrhl referendum o Donbase | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Krym. Putin prý Trumpovi mezi čtyřma očima navrhl referendum o Donbase

Nejen Krym. Putin prý Trumpovi mezi čtyřma očima navrhl referendum o Donbase

Ruský prezident Vladimir Putin při pondělní schůzce v Helsinkách svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi navrhl uspořádat referendum v separatisty ovládaných oblastech Donbasu, které by pomohlo vyřešit konflikt na východě Ukrajiny. Uvedla to dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dva zdroje obeznámené s Putinovým vystoupením před ruskými velvyslanci za zavřenými dveřmi. Trump prý žádal Putina, ať tento plán veřejně nerozhlásí, aby si jej mohl promyslet.

Bílý dům podle agentury dosud neodpověděl na žádost o vyjádření. Mluvčí Kremlu se vyhnul uvedení podrobností ohledně Putinova návrhu, jen řekl, že "se probíraly některé nové myšlenky" a že se na nich "bude pracovat".

Podrobnosti ohledně toho, o čem spolu oba prezidenti jednali v Helsinkách, zůstávají skrovné, a to hodně z nich přichází z Ruska, poznamenal Bloomberg. Dodal, že zatímco Putin vykreslil svůj návrh ohledně referenda pod mezinárodním dohledem na východě Ukrajiny jako důkaz snahy vyřešit čtyři roky trvající konflikt, tento nápad bude nejspíše těžké "prodat" Ukrajině a jejím evropským podporovatelům, kteří se chtějí nadále držet mírových dohod, uzavřených za evropského zprostředkování v Minsku v roce 2015.

Pokud je Putinovo líčení Trumpovy reakce přesné, mohlo by to naznačovat pružnější přístup Spojených států. V Helsinkách Trump rovněž souhlasil, že zváží Putinovu žádost o vyslechnutí bývalého amerického velvyslance v Moskvě, což podle kritiků měl Trump rovnou zamítnout.

Trump na twitteru označil schůzku s Putinem za "velký úspěch" a bez dalších podrobností se zmínil, že jednal mimo jiné o Ukrajině.

Putinovy návrhy znepokojí ukrajinské představitele tím spíše, že Trump minulý týden ponechal otevřenou možnost uznat ruskou anexi Krymu, po které následovalo povstání separatistů v Donbasu, poznamenal Bloomberg. Kyjev nabídl oblastem ovládaných separatisty autonomii pod svou vládou a podporuje myšlenku rozmístit zde mezinárodní mírové síly.

Spojené státy a Evropská unie opakovaně obviňovali Rusko, že separatistům posílá vojáky a zbraně. Rusko tato obvinění odmítá, přestože Ukrajinci zajali jistý počet ruských vojáků na svém území.

Putin na tiskové konferenci v Helsinkách argumentoval mezinárodně neuznaným referendem, aby ospravedlnil anexi Krymu.

V Donbasu separatisté v květnu 2014 uspořádali referendum o vyhlášení nezávislosti, které USA a EU odmítly a Kyjev označil za frašku. Rusko uvedlo, že respektuje hlasování, podle kterého 96 procent voličů podpořilo odtržení od Ukrajiny. Loni Putin rozhněval ukrajinského prezidenta Petra Porošenka rozhodnutím uznávat dokumenty a doklady vydané separatisty.

Igor Plotnickij, jeden z vůdců separatistů v Donbasu, tvrdí, že kdyby se na východě Ukrajiny konalo referendum, dopadlo by stejně jako na Krymu, který hlasoval pro připojení k Rusku.

Putin se po summitu před novináři zmínil, že jednal s Trumpem o nových návrzích na urovnání situace na východě Ukrajiny a že na nich budou dále pracovat experti. Kyjev následně požádal Washington o objasnění, respektive o popření slov ruského vůdce.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.