Novinářka: Kaczyński chtěl víc, tuší velké hádky. Polsko příští rok čeká boj na život a na smrt | info.cz

Články odjinud

Novinářka: Kaczyński chtěl víc, tuší velké hádky. Polsko příští rok čeká boj na život a na smrt

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński v parlamentních volbách o víkendu dosáhl historického výsledku, když získal rekordní počet hlasů pro svou politickou stranu. V parlamentu tak bude mít většinu křesel. V senátu naopak většinu ztratil, navíc si velmi dobře uvědomuje důležitost prezidentských voleb, které se v zemi konají příští rok. „Ty podle všeho budou soubojem na život a na smrt,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ polská novinářka, ředitelka televizní stanice Belsat.tv a účastnice konference Forum 2000 Agnieszka Romaszewska-Guzy.

Když Jarosław Kaczyński předstoupil před kamery po vyhlášení volebních výsledků, příliš šťastně nevypadal, navzdory tomu, že zaznamenal historický úspěch. Vnímal volební výsledek jako své vítězství? 

Určitě to pro něj vítězství bylo. Získal rekordní počet voličských hlasů, navíc se jednalo o jeho druhé vítězství v řadě – a poprvé v dějinách, kdy jedna jediná strana ve sněmovně získala samostatnou většinu. Proč byl tedy zklamaný? Snad proto, že čekal ještě víc. Poslední průzkumy před volbami pro něj vypadaly ještě nadějněji a reálný výsledek za nimi o něco zaostal. Možná si také uvědomoval rozložení zbylých mandátů v parlamentu, kde je na první pohled zřejmé, že tato sněmovna bude velice živá a bouřlivá. Jinými slovy, je zaděláno na velké hádky.

Co podle vás rozhodlo o tomto historickém vítězství PiS?

Důvodů je několik. Na prvním místě je asi silný hospodářský růst země. V Polsku máme bezprecedentní ekonomickou prosperitu a není úplně běžné, aby strana, za jejíhož vládnutí je hospodářský růst okolo čtyř až pěti procent, prohrála volby.

Zadruhé jistě hrály roli štědré sociální programy strany PiS, ale je třeba se vyhýbat zjednodušeným interpretacím, že vláda dává dávky konkrétním lidem a oni pak za to pro ni hlasují. Ono jde o něco mnohem podstatnějšího: o obrácení určitého trendu. Od roku 1989 jsme v Polsku zaznamenávali hospodářský růst. A po celou tu dobu také probíhala transformace ekonomiky, nicméně zisky z ní připadly jen velmi omezené skupině lidí. Současné sociální programy strany PiS tak výrazně změnily společenskou náladu a lidé pocítili, že mají rovněž svůj podíl na tom, že se Polsku v makroekonomických číslech daří lépe.

A zatřetí jde o to, že PiS se podařilo vystihnout určitý vrozený a poměrně všeobecný umírněný konzervatismus polské společnosti. To znamená v ekonomických názorech levicový sentiment, v těch hodnotových pak sentiment umírněně konzervativní – s ohledem na slovíčko umírněně, v zahraničí se to často zobrazuje radikálně, což ale není pravda. Ve zkratce jde o to, že v lidech rezonuje nechuť PiS k experimentům na základních společenských institucích a hodnotách.

Právo a spravedlnost ve volbách ztratila většinu v senátu (získala 49 ze 100 křesel). Jak velká to je komplikace?

Nijak významná – a to ze dvou důvodů. Jednak zbytek křesel není v rukou jedné strany; těch stran je několik a navíc získala křesla i skupina nezávislých kandidátů, takže je ještě otázka, jak se to bude politicky profilovat. Za druhé role Senátu v legislativním procesu v Polsku je poměrně omezená a lze ho přehlasovat kvalifikovanou většinou, což je z pohledu PiS uskutečnitelné. Takže ztráta Senátu znamená jen to, že to legislativní proces zpomalí, ale z pohledu PiS to není nijak fatální záležitost.

Boj o křeslo prezidenta, který se v Polsku bude volit příští rok, bude podle vás zásadnější?

Určitě, je patrné již z prvních komentářů po volbách, že to bude boj na život a na smrt. V tomto ohledu má ale aktuálně větší problém opozice, která ještě žádného kandidáta nemá. Na druhé straně, ani o současném prezidentovi Andrzeji Dudovi rok před minulými volbami nikdo nevěděl, takže pro opozici je to jen o tom, zda se jí podaří podobného kandidáta najít. Duda nyní má však nyní velmi silnou podporu, dokonce větší než PiS. 

Jak výrazná byla prohra opozice?

Co se týče hlavní opoziční strany, Občanské platformy, tak ta prohra je velmi výrazná. Dokladem může být i to, že jejich lídr Grzegorz Schetyna ve svém vlastním obvodě na počet hlasů prohrál s poměrně neznámou kandidátkou PiS. Jiné opoziční uskupení však mohou mluvit o úspěchu, jde zejména o ty strany, které se nacházejí na okraji politického spektra. Tyto parlamentní volby ukázaly, že voliči preferovali strany s výrazným politickým programem. S velmi dobrým volebním výsledkem se tedy vrací levice, uspěla také strana Konfederace, což je zvláštní uskupení krajních nacionalistů a libertariánů. Z jejich úspěchu však radost nemám.

Projeví se podle vás výsledek polských voleb v zahraniční politice země vůči Visegrádské čtyřce, případně Evropské unii?

Myslím, že směr této politiky zůstane zachován. Ostatně podle všeho bude i vláda téměř stejná, snad jen s nějakými drobnými obměnami. Podstatné je, že zůstane Mateusz Morawiecki. Čekám však, že politika bude dynamičtější. Premiér si těmito volbami velmi posílil svou pozici. Byly to vlastně jeho první volby v životě a je považován za otce úspěchu PiS, jeho pozice proto bude silnější. A bude to právě on, kdo bude mít hlavní slovo v evropské politice Polska. Druhá věc však je, že prezident Andrzej Duda, který byl v zahraniční politice velmi aktivní, se bude před prezidentskými volbami snažit získat procenta ze svých zahraničněpolitických úspěchů, což by mohlo vést ke zvláštní dynamice.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud