Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Okupace a Rusko jako agresor. Ukrajinský parlament schválil výbušný zákon o Donbasu

Okupace a Rusko jako agresor. Ukrajinský parlament schválil výbušný zákon o Donbasu

Ukrajinský parlament po čtvrtečním nezdaru schválil v prvním čtení klíčový zákon o budoucí reintegraci Donbasu, jehož značnou část už čtvrtým rokem ovládají proruští separatisté. O rok také prodloužil zvláštní správní režim v této východoukrajinské oblasti.

Pro zákon o Donbasu nakonec hlasovalo 233 poslanců, k přijetí bylo přitom zapotřebí nejméně 226 hlasů. Stalo se tak poté, co z předlohy zmizela zmínka o minských mírových dohodách, což podle tisku požadovali mnozí poslanci, a to i vládních stran. Po hlasování předseda sněmovny Andrij Parubij prohlásil, že ukrajinský parlament tímto způsobem označil Rusko za agresora.

Ještě před hlasováním se strhla rvačka, když se poslanec z nacionalistické strany Svoboda pokoušel zabránit hlasování fyzickým útokem na předsedu, ale poslanci vládních stran ho nenechali projít. Jednání sněmovny nezabránila ani dýmovnice. U sídla parlamentu policie zasáhla proti nacionalistům.

Zákon, který má v budoucnu zajistit zpětnou integraci Donbasu, označuje východní regiony země za dočasně okupované území a Rusko za agresora. Uvádí, že cílem ukrajinské politiky je obnovení ústavního pořádku v Donbasu a osvobození oblastí kontrolovaných povstalci.

Proti zákonu, který předložil prezident Petro Porošenko, se postavili poslanci nacionalistické strany Svoboda, zastupitelé regionální Svépomoci a několik nezařazených. Podle kritiků by Ukrajina tímto zákonem ztratila charakter unitárního státu a přišla o plnou kontrolu nad Donbasem, Porošenkův zákon se prý také příliš opírá o minské dohody, s jejichž obsahem část ukrajinských nacionalistů nesouhlasí.

Čtvrteční jednání parlamentu skončilo prudkým konfliktem, když nacionalisté zablokovali řečnickou tribunu. Před parlamentem odpůrci zákona uspořádali demonstraci. Tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov zmaření schůze označil za „dílo ruských agentů“.

Nicméně i poslance vládních stran musel osobně přesvědčovat prezident Porošenko a na základě jejich připomínek se předloha na poslední chvíli ještě měnila.

Zákon podle ukrajinské redakce BBC fakticky ukončí „protiteroristickou operaci“ proti povstalcům v Donbasu a změní strukturu velení sil zapojených do bojových operací. Proti „ruské agresi v Doněcké a Luhanské oblasti“ má vzniknout sjednocený operativní štáb ozbrojených sil, namísto štábu protiteroristické operace, který podléhal tajné službě SBU, což omezovalo armádu.

Moskva zákon kritizuje, ruský vyjednávač Boris Gryzlov prohlásil, že předloha je v naprostém rozporu s minskými dohodami, ještě více odděluje Donbas od Ukrajiny a blokuje mírové urovnání.

Konflikt v Donbasu si od dubna 2014 vyžádal na 10 000 mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují Rusko, že vojensky podporuje separatisty. Moskva to stále popírá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1