Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pokud by se jiný prezident choval jako Trump, USA by s ním informace nesdílely, říká bývalý špion CIA

Pokud by se jiný prezident choval jako Trump, USA by s ním informace nesdílely, říká bývalý špion CIA

Začátkem týdne světem otřásl další skandál amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle deníku Washington Post vyzradil ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi přísně tajnou informaci spojenou s teroristickou organizací Islámský stát. Prozrazení důvěrné zprávy, která pocházela od cizí zpravodajské služby, vyvolala poprask hlavně mezi bezpečnostními experty. Americký prezident tím podle nich podkopal důvěru Spojených států a hrozí, že tajné služby budou v předávání informací Washingtonu velmi opatrné. Potvrzuje to i bývalý pracovník CIA Steven Hall. „Jako bývalý důstojník CIA se obávám, že sdílení informací bez koordinace s našimi spojenci téměř jistě poškodí bezpečnost země,“ říká s tím, že právě Rusko není při sdílení tajných informací spolehlivým partnerem.

Proti kritice, která se kvůli vyzrazení tajné informace Rusům okamžitě snesla na hlavu amerického prezidenta, se Donald Trump ještě týž den ohradil na twitteru. „Jako prezident jsem chtěl informace Rusku poskytnout, na což mám naprosté právo,“ napsal 16. května na svém twitterovém účtu.

S tím Steven Hall, který měl v CIA 30 let na starosti vedení ruských operací, souhlasí. Jak píše v komentáři pro Washington Post, „prezident Trump může legálně sdílet utajované materiály s jakýmkoliv zahraničním lídrem“, háček je ale v tom, že informaci Spojené státy získaly od zpravodajské služby jiného státu (zřejmě od Izraele), který dopředu nesouhlasil s jejím zveřejněním.

„Jako bývalý důstojník CIA se obávám, že sdílení informací bez koordinace s našimi spojenci téměř jistě poškodí bezpečnost země v dlouhodobém horizontu. Vím, jak úředníci americké zpravodajské služby hodnotí, jestli můžeme našim partnerům v jiných zemích důvěřovat. Pokud by jiná hlava státu takto zacházela s citlivými informacemi, které jsme poskytli, významně by to poškodilo náš vztah,“ tvrdí Hall s tím, že by pak téměř určitě došlo k tomu, že by CIA provinilému státu poskytovala informací méně.

Spojené státy podle Halla rozvinuly vztahy se zahraničními zpravodajskými službami hlavně po 11. září a tyto vazby jsou nezbytné právě kvůli sdílení informací o plánech a záměrech teroristů. „Důvěra je klíčovým prvkem těchto vztahů. Před tím, než jedna zpravodajská služba předá své informace druhé, její pracovníci musí mít přiměřené očekávání, že tyto informace budou chráněny,“ vysvětluje Hall.

Podmínkou je přitom právě to, že země nebude předávat důvěrnou zprávu dál, pokud k tomu nedostane svolení. „Tak se to dělalo mezi zpravodajskými službami vždy a z dobrého důvodu: může trvat roky, než dosáhnete takové úrovně důvěry, že můžete informace běžně sdílet,“ dodává s tím, že si zpravodajské služby vždy vybírají, komu informaci poskytnout a komu ne. A právě Rusko není spolehlivý partner, který navíc sdílí vlastní informace jen velmi zřídka.

„Všichni naši spojenci chápou, že v naprosté většině situací ruská vláda není dobrým partnerem, pokud jde o sdílení zpravodajských informací – bohužel dokonce i v případě, že jde o problémy, na kterých by se obě strany měly dohodnout, jako je terorismus,“ tvrdí Hall podle kterého jsou teď Spojené státy v čele s Trumpem jistě v hledáčku tajných sužeb spojenců, kteří se budou snažit dopátrat, proč prezident Rusům důvěrnou informaci sděloval – byl si vědom toho, co dělá a jaké následky to může mít, nebo mu to prostě jen bylo jedno?

„Možnosti se scvrkávají na dva scénáře: buď si toho prezident byl vědom a stejně informaci pustil, nebo nebyl, a proto nechápal svou chybu. V každém případě si můžete být jistí, že zahraniční zpravodajská služba bude příště opatrnější. Buďto informaci zpomalí, nebo ji vůbec nepředá,“ říká bývalý agent CIA s tím, že méně informací od spojeneckých zpravodajských služeb znamená, že jsou Spojené státy méně chráněné. „Pokud budeme chtít Ameriku znovu v bezpečí, Trump musí být opatrnější,“ uzavírá Hall.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1