Předvolební Slovensko: „Většina voličů Fica věří, že ztratil moc na základě spiknutí“ | info.cz

Články odjinud

Předvolební Slovensko: „Většina voličů Fica věří, že ztratil moc na základě spiknutí“

Necelé čtyři měsíce před parlamentními volbami na Slovensku, a tedy na prahu horké fáze kampaně, se situace jeví tak, že opět vyhraje Směr Roberta Fica. Otázka ovšem je, zda bude mít s kým sestavit většinovou vládu. Jaká témata nyní dominují slovenské politice? Jak je na tom konkurence Smeru a proč se jí nedaří expandovat? A co národovci a pravicoví extremisté, jaké jsou jejich vyhlídky? O tom všem jsme hovořili se slovenským politologem Markem Rybářem.

Do slovenských parlamentních voleb zbývají necelé čtyři měsíce, předseda parlamentu je dnes vyhlásil na 29. února příštího roku. Jaká jsou dominantní témata předvolební debaty?

Momentálně hýbe politickou scénou obžaloba Mariana Kočnera (obžalovaný za objednávku vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky, pozn. redakce). Zároveň ale několik deníků zveřejnilo hlasovou nahrávku tzv. skandálu Gorila, který dokumentuje nekalé vztahy mezi politiky a „kmotry“ slovenské politiky.

Je to sice už stará záležitost a týká se hlavně některých představitelů druhé vlády Mikuláše Dzurindy z let 2002-2006, ale obsahuje také rozhovor Roberta Fica s oligarchou Jaroslavem Haščákem (spoluzakladatel a spolumajitel investiční skupiny Penta Investments, pozn. redakce), který naznačuje nelegální financování Směru.

Kromě toho byla zveřejněna i nahrávka rozhovoru mezi obžalovaným Kočnerem a bývalým generálním prokurátorem Trnkou. A dokonce i video, ve kterém Kočner instruuje Trnku, jak založit nahrávací zařízení v jeho pracovně na generální prokuratuře. Šifrovaná – a policií rozšifrovaná – sms komunikace Kočnera s několika soudci, prokurátory a politiky ukazuje, jaký měl tento mafiánský boss dosah na rozhodnutí policistů, prokurátorů, ale i soudců.

Mnozí z nich už odstoupili, anebo mají pozastavenou činnost, ale ukazuje to na donedávna těžko uvěřitelné propojení zločinu a státních institucí na Slovensku.

Jak hodnotíte schválení padesátidenního moratoria na předvolební průzkumy? Komu to může prospět, koho naopak poškodit?

Moratorium prosadila aliance Směru, SNS a LSNS Mariana Kotleby a je s největší pravděpodobností protiústavní. Předpokládám, že prezidentka Čaputová zákon vetuje a pokud ho parlament znovu schválí, skončí u Ústavního soudu.

V čem je největší problém prodlouženého moratoria?

Vytváří a posiluje informační asymetrii mezi politiky a voliči: politici si můžou průzkumy nechat vypracovat, ale voliči o nich nesmí být informováni. Všeobecně posiluje existující parlamentní strany a znevýhodňuje strany nové. Zároveň vytváří potenciální mediální chaos, kdy přestane existovat rozdíl mezi neověřenými fámami, vymyšlenými průzkumy a výsledky respektovaných agentur.

Z posledních šetření (viz třeba tady) jasně vyplývá, že volby vyhraje opět Směr? Čím si to po všech těch skandálech vysvětlujete?

Zhruba jedna třetina voličů Směru je částečně kriticky naladěná proti Roberu Ficovi, ale většina také věří jeho argumentům, že ztratil moc na základě spiknutí. Zjevně funguje dlouhodobá vazba na lídra strany, a to bez ohledu na to, jak jedná a co prezentuje.

Bude mít Směr s kým sestavit většinu?

Možnost, že Směr bude sestavovat novou vládu je stále vysoká. Spoléhat se může na SNS, případně na Most-Híd anebo na SMK, tedy pokud se dostanou do parlamentu. Otevřená spolupráce s Kotlebovou stranou je pro image problém, ale za určitých okolností si ji dokážu představit.

Kotleba měl v posledním období několik pozoruhodných prohlášení, ve kterých obrušoval hrany svých dřívějších slov. Pozorovatelé to interpretují jako snahu dohodnout se se Štefanem Harabinem na nějaké formě předvolební spolupráce, stejně jako vstřícný krok vůči možné spolupráci se Směrem či SNS po volbách.

A když už se na to ptám: jak byste v danou chvíli charakterizoval dominantní střet slovenské politiky? Předpokládám, že ten hlavní konflikt není na ose levice vs. pravice…

Je jich několik: nové opoziční strany forsírují (nepřiměřeně podporují, pozn. redakce) téma generační výměny (zkorumpované staré strany vs. noví politici), extremisti a náboženští fundamentalisté (Kotleba, Harabin, křesťanská pravice) vidí střet mezi bezbřehým liberalismem a národními a konzervativními hodnotami. Z debaty už dávno úplně vypadla ekonomická témata, okrajovou úlohu zatím hrají také veřejné politiky.

Co na první pohled zaujme, jsou také vcelku slabé šance uskupení Most-Híd a nízké preference strany Vlast, kterou před časem založil již zmíněný Štefan Harabin…

Most je ve složité situaci, nedohodnul se s SMK a je pod pěti procenty, ztrácí podporu, odcházejí z něj jeho klíčoví politici. Harabinova Vlast je nová a zřejmě ještě poroste. Mnozí voliči ještě nezaregistrovali, že Harabin chce kandidovat.

Zeptat se musím také na šance Progresivného Slovenska (PS), které jde do voleb se stranou Spolu. Zatím oscilují okolo deseti, možná jedenácti či dvanácti procent. Není to za očekáváním?

Preference PS/Spolu stagnují či klesají spolu s tím, jak se stabilizují a mírně rostou preference politické strany exprezidenta Kisky Za ludí. Ukazuje se, že většina stran nedokáže oslovovat nové voliče. Opoziční voliči se rozhodují mezi opozičními subjekty, vládní voliči mezi Směrem, SNS a podobně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud