Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příjem pro všechny a kratší pracovní doba. Jak bude vypadat sociální systém budoucnosti?

Zatímco v Česku se diskutuje o míře zdanění či minimální mzdě, v několika zemích začíná experiment, který by mohl od základu změnit celý sociální systém. Finsko před koncem roku náhodně vybralo dva tisíce nezaměstnaných, kteří budou pobírat v průběhu dvou let 560 eur (v přepočtu 15 tisíc korun). Příjem nebude nijak podmíněný. Pokud si tito lidé najdou práci, částku budou mít navíc ke mzdě. Pokud se rozhodnou nepracovat, nikdo jim peníze nevezme. Čím dál častěji se ve vyspělých ekonomikách mluví například i o kratší pracovní době.

Finský projekt není ve světe ojedinělý. V holandském Utrechtu plánují podobný experiment na menší skupině lidí už. Vybraných 250 občanů dostane 960 eur (v přepočtu 26 tisíc korun). Lidé budou rozděleni na skupiny přibližně po 50 – pro každou budou platit jiná pravidla. Někteří budou dostávat peníze zcela nepodmíněně, jiní budou muset vykonávat dobrovolnickou činnost pro město. Budou i tací, kterým peníze odeberou, když si najdou práci.

I v kanadské provincii Ontario jsou jednání o garantovaném příjmu na spadnutí. Zkušební projekt by měl začít na jaře. V Berlíně zase existuje nezisková organizace, která od dobrovolných dárců sbírá peníze a pak vylosuje několik lidí, kteří dostanou univerzální příjem. Organizace se tak snaží toto téma dostat do širšího povědomí a vyvolat o něm debatu.

Všechny tyto experimenty mají jedno společné. Chtějí téma zviditelnit a chtějí zjistit, jak se člověku změní pohled na život, když odpadne obava, že nebude mít za co žít. Co to udělá s jeho štěstím, s jeho chutí pracovat, rozvíjet se nebo se zapojit do dění kolem sebe. 

Myšlenka na první pohled vypadá jako utopistický levicový sen, třeba v Kanadě ji ale překvapivě prosazuje konzervativní politik Hugh Segal. „Ve skutečnosti je to návrh racionálních lidí, kteří chtějí podpořit práci a zapojení se do společnosti, aniž by se lidé báli, že spadnou na úplné dno,“ řekl pro Guardian.

Garantovaný příjem
Jinak také univerzální příjem znamená, že každý člověk bez ohledu na to, kolik vydělává, dostane určitý obnos peněz. V takovém systému by se zrušily sociální dávky a každý by dostal stejný obnos. Systém je považovaný za boj s chudobou, která ohrožuje především děti a seniory. Podle zastánců dává možnost lidem věnovat určitý čas činnostem, které zlepší jejich dovednosti. Mohou si také založit podnikání a neobávat se v prvních měsících, že budou na „mizině“. Problémem je, že garantovaný příjem by neeliminoval takzvané černé pasažéry sociálního systému - ty, kteří do systému nepřispívají a o práci a vzdělání nemají zájem. Otázkou také zůstává, zda by nevznikla populace, která je líná a zvyklá dostávat vše zdarma.

Odpůrci argumentují, že díky penězům zdarma budou lidé línější a nebudou chtít pracovat. Velkým problémem, na který upozorňují ekonomové, by byla pravděpodobně inflace. Jistý příjem by tlačil na růst mezd a umožnil by lidem více utrácet, oba tyto faktory by se pak promítly do cen. Další ryze praktickou otázkou je, kdo by dělal všechny nejhůře placené a obsaditelné práce.

Odborníci se také přou o to, jak velká by to byla zátěž pro státní rozpočet. Podle řady propočtu obrovská. Zastánci garantovaného příjmu naopak tvrdí, že pokud by se zrušily stávají sociální dávky a zavedl garantovaný příjem, státní rozpočet by zeštíhlil a navíc by odpadla zbytečná administrativa a podvody.

Garantovaný příjem už v Kanadě testovali v kanadském městečku Dauphin. Výsledky byly veskrze pozitivní. I když se potvrdily obavy, že lidé se budou méně hrnout do zaměstnání. Většinou se ale jednalo o matky, které chtěly být raději se svými dětmi, nebo mladé lidi, kteří předtím neměli na studium a díky garantovanému příjmu se vrátili do školy. Populace byla zdravější a šťastnější.

Podobný experiment se uskutečnil rovněž v malé chudé vesnici v Namibii. Tam byly výsledky velmi pozitivní. Děti byly ve škole pozornější a netrpěly podvýživou. Dokonce se zvýšila zaměstnanost, protože lidé měli finance, aby se začali věnovat drobnému podnikání. Poklesla i kriminalita.

O tom, že nová doba si žádá nové přístupy, je přesvědčený také známý vizionář Elon Musk, který se nedávno vyslovil, že garantovaný příjem bude do budoucna díky

Vývoj délky pracovní doby
Osmihodinová pracovní doba byla uzákoněna v Česku až v roce 1918. Na počátku 18. století pracovali dělníci v průmyslu i 16 hodin denně, o sto let později „jen“ 12 až 14. Před první světovou válkou se pak ve většině států pracovalo 10 až 12 hodin denně. Konec devatenáctého a začátek dvacátého století, pak provázeli obrovské demonstrace na podporu zkrácení pracovní doby na 8 hodin denně. Od průmyslové revoluce v 18. století se pracovní doba zkracuje v přibližně o 2 - 4 hodiny na den každé století.

automatizaci práce nezbytný. „Je velká šance, že skončíme s garantovaným příjmem nebo něčím podobným kvůli automatizaci," píše CNBC.

V práci méně času

Podle mnohých je i osmihodinová pracovní doba zastaralá. Nejbohatší Mexičan Carlos Slim se zase letos vyslovil, že by lidé měli pracovat jen tři dny v týdnu. „Kratší pracovní týden je řešení pro změny, které probíhají v civilizaci," prohlásil pro Bloomberg. Podle něj je trend nevyhnutelný. Podobný koncept testuje už Švédsko. Tam začaly některé firmy zavádět šestihodinovou pracovní dobu. Podle nich jsou zaměstnanci produktivnější, dokáží se lépe soustředit a jsou šťastnější. Méně pracovního času tráví na sociálních sítích či klábosením a opravdu pracují.

Experiment také zavedly v domově důchodců ve městě Svartedalens. Zdravotní sestry tam chodí do práce od února jen na šest hodin, ale pobírají stejnou mzdu jako za osm. Výsledky potvrdily, že jsou produktivnější, mají více času na rodinu a jsou v práci spokojenější. 

Podle mnohých je změna sociálního i pracovního systému nevyhnutelná. Svět kolem nás se mění a můžeme očekávat, že některá zaměstnání budou přebírat stroje. V ekonomice se pravděpodobně rozšíří segment turismu a volnočasových aktivit. O změnách se diskutuje zatím hlavně v bohatých státech, například ve Švýcarsku ale v referendu garantovaný příjem zamítlo takřka 80 procent lidí. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1