Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prohlášení Trumpova syna k ruské aféře vymyslel sám prezident. Poradcům ho nadiktoval v letadle

Prohlášení Trumpova syna k ruské aféře vymyslel sám prezident. Poradcům ho nadiktoval v letadle

Prohlášení, v němž syn amerického prezidenta Donalda Trumpa začátkem července popisoval své loňské setkání s ruskou právničkou, pochází z hlavy šéfa Bílého domu. Napsal to deník The Washington Post (WP) s odkazem na několik zdrojů z prezidentova okolí. Sám prezident podle nich trval na tom, aby v prohlášení stálo, že rozhovor se netýkal americké volební kampaně.

Objektem zájmu médií i kongresových výborů vyšetřujících údajnou součinnost osob napojených na Kreml s Trumpovým volebním týmem se Donald Trump junior stal poté, co na veřejnost pronikla informace o jeho schůzce s Nataljí Veselnickou. Právnička, která má podle médií kontakty na ruské vedení, mu údajně nabízela kompromitující informace o otcově sokyni v prezidentském klání Hillary Clintonové.

Krátce poté, co 8. července informaci zveřejnil list The New York Times, se Trumpovi poradci shodli, že jeho nejstarší syn musí co nejdříve podrobně zareagovat. Podle washingtonského listu však celou věc vzal do rukou prezident, který poradcům během letu ze summitu silných ekonomik G20 v Hamburku reakci svého syna nadiktoval.

Zveřejněné prohlášení hovořilo o tom, že schůzka se týkala především programu adopcí ruských dětí a volební kampaň nebyla jejím tématem. To se po několika dnech ukázalo jako nepravdivé tvrzení, neboť z e-mailů Trumpa mladšího vyplynulo, že mu Veselnická nabízela informace o Clintonové.

„Tohle... nebylo nutné," řekl podle WP jeden z Trumpových poradců o prezidentově aktivitě při vzniku synova prohlášení. „Teď může někdo tvrdit, že právě on (prezident) se pokoušel zveřejnit zavádějící informace," dodal Trumpův člověk.

Možné maření vyšetřování ruské kauzy nyní zkoumá zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller a Trumpovi poradci mají obavy, že snaha vytvořit synovo nepravdivé prohlášení může prezidentovi přitížit.

Trump již vyvolal vlnu kritiky tím, že údajně s cílem potlačit vyšetřování možných ruských vazeb na svůj volební tým v květnu vyhodil šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho, což oficiálně zdůvodnil nespokojeností s jeho prací. Prezident rovněž dal nedávno najevo nechuť k dalšímu působení ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, podle médií rovněž kvůli ruskému případu. Právě Sessionsův úřad jmenoval vyšetřovatele Muellera, na jehož odvolání si prý rovněž Trump brousí zuby.

Vliv Ruska na americké prezidentské volby objasňují vedle FBI a Muellera také čtyři kongresové výbory. Trump popírá jakékoli spojení s Moskvou a vyšetřování označuje za hon na čarodějnice.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1